datové sady

Vymezení ochranných pásem (OP) památných stromů (PS) vyhlášených podle § 46 zákona č. 114/1992 Sb. Vrstva obsahuje vyhlášená OP i OP ze zákona pro solitérní PS a pro aleje a skupiny PS, ve kterých je určena poloha všech jedinců. Je vzájemně obsahově a polohově laděna s bodovou vrstvou \"Památné stromy s určenou polohou jedinců - body\". Vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2026

Lokalizace objektů památných stromů (jednotlivý strom, stromořadí, skupina stromů) vyhlášených dle § 46 zákona č. 114/1992 Sb. Data o poloze památných stromů jsou vedena ve třech vrstvách: 1. Památné stromy s určenou polohou jedinců - body, 2. Památné stromy bez určení polohy jedinců - linie, 3. Památné stromy bez určení polohy jedinců - polygony. Pro získání kompletního přehledu všech památných stromů v ČR je nutno pracovat se všemi třemi vrstvami. Vrstva Památné stromy s určenou polohou jedinců zahrnuje solitery, aleje a skupiny, pokud mají určenou polohu jedinců. K jednomu řádku v atributové tabulce může existovat více bodů (jedinců PS). (Multipart Features) © AOPK ČR, 2026

Lokalizace objektů památných stromů (jednotlivý strom, stromořadí, skupina stromů) vyhlášených dle § 46 zákona č. 114/1992 Sb. Data o poloze památných stromů jsou vedena ve třech vrstvách: 1. Památné stromy s určenou polohou jedinců - body, 2. Památné stromy bez určení polohy jedinců - linie, 3. Památné stromy bez určení polohy jedinců - polygony. Pro získání kompletního přehledu všech památných stromů v ČR je nutno pracovat se všemi třemi vrstvami. Vrstva Památné stromy s určenou polohou jedinců zahrnuje solitery, aleje a skupiny, pokud mají určenou polohu jedinců. K jednomu řádku v atributové tabulce může existovat více bodů (jedinců PS). (Multipart Features) © AOPK ČR, 2026

Lokalizace objektů památných stromů (jednotlivý strom, stromořadí, skupina stromů) vyhlášených dle § 46 zákona č. 114/1992 Sb. Data o poloze památných stromů jsou vedena ve třech vrstvách: 1. Památné stromy s určenou polohou jedinců - body, 2. Památné stromy bez určení polohy jedinců - linie, 3. Památné stromy bez určení polohy jedinců - polygony. Pro získání kompletního přehledu všech památných stromů v ČR je nutno pracovat se všemi třemi vrstvami. Vrstva Památné stromy s určenou polohou jedinců zahrnuje solitery, aleje a skupiny, pokud mají určenou polohu jedinců. K jednomu řádku v atributové tabulce může existovat více bodů (jedinců PS). (Multipart Features) © AOPK ČR, 2026

Databázová vrstva obsahuje lokalizaci migračních průchodů (ekoduktů) pro volně žijící živočichy v celé ČR. Nedílnou součástí vrstvy je expertní hodnocení funkčnosti daného objektu pro každou kategorii živočichů A-G. Uvedené kategorie živočichů jsou definovány Technickými podmínkami 180 Ministerstva dopravy: Migrační objekty pro zajištění průchodnosti dálnic a silnic pro volně žijící živočichy. Databázová vrstva a na ní navázaná online GIS mapová služba jsou výstupy projektu TRIPASS CK03000086-V4 Veřejná databáze ekoduktů s hodnocením jejich účinnosti a CK03000086-V5 Mapa významných průchodů pro faunu na dálnicích a významných silnicích I. třídy, které vznikly v rámci projektu CK03000086 s názvem: „Průchodnost dopravní infrastruktury pro faunu jako podmínka bezpečné a udržitelné dopravy (TRIPASS)“. Projekt byl realizován za podpory TAČR v rámci programu Doprava 2020+. Na projektu se podíleli AOPK ČR, HBH Projekt s.r.o. a Centrum dopravního výzkumu v.v.i. © TAČR, AOPK ČR, 2025

Vrstva opakovaného výskytu vlka vychází z nálezových dat o výskytu vlka obecného v Česku a vymezuje oblast, ve které je možné žádat o finanční podporu na realizaci zabezpečení chovů z Operačního programu Životní prostředí, a zároveň čerpat náhradu újmy za ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka obecného dle vyhlášky č. 43/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 432/2005 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření. Tato vymezení jsou platná pro posuzování nároku za období do 9. 7. 2024, respektive 10. 7. 2024 - 31. 1. 2026.

Od účinnosti zákona o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb. - ZOPK), ve kterém byl zaveden institut ochrany významných krajinných prvků (VKP) včetně VKP údolní niva, nebyly zpracovány dostatečné nástroje k jejich praktické ochraně. Údolní nivy jsou přitom krajinným prvkem, který je v území obtížně identifikovatelný a současně je ohrožován rozvojem a využíváním jeho území. Proto byl vytvořen a ověřen postup vymezování niv aplikovatelný v praxi orgánů ochrany přírody (OOP). Postup byl doplněn o návrh kategorizace údolních niv a identifikaci jejich funkcí, které jsou klíčové pro rozhodování OOP. Výsledkem jsou prostorová data a metodika pro OOP a další orgány státní správy pro rozhodování v území, a také pro uplatnění ochrany území VKP údolní niva v územním plánování pro referenční měřítko 1:25 000; © EKOTOXA s.r.o./GISAT s.r.o./DHP Conservation s.r.o.

Vrstva opakovaného výskytu vlka vychází z nálezových dat o výskytu vlka obecného v Česku a vymezuje oblast, ve které je možné žádat o finanční podporu na realizaci zabezpečení chovů z Operačního programu Životní prostředí, a zároveň čerpat náhradu újmy za ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka obecného dle vyhlášky č. 43/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 432/2005 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření.

Od účinnosti zákona o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb. - ZOPK), ve kterém byl zaveden institut ochrany významných krajinných prvků (VKP) včetně VKP údolní niva, nebyly zpracovány dostatečné nástroje k jejich praktické ochraně. Údolní nivy jsou přitom krajinným prvkem, který je v území obtížně identifikovatelný a současně je ohrožován rozvojem a využíváním jeho území. Proto byl vytvořen a ověřen postup vymezování niv aplikovatelný v praxi orgánů ochrany přírody (OOP). Postup byl doplněn o návrh kategorizace údolních niv a identifikaci jejich funkcí, které jsou klíčové pro rozhodování OOP. Výsledkem jsou prostorová data a metodika pro OOP a další orgány státní správy pro rozhodování v území, a také pro uplatnění ochrany území VKP údolní niva v územním plánování pro referenční měřítko 1:25 000; © EKOTOXA s.r.o./GISAT s.r.o./DHP Conservation s.r.o.

Od účinnosti zákona o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb. - ZOPK), ve kterém byl zaveden institut ochrany významných krajinných prvků (VKP) včetně VKP údolní niva, nebyly zpracovány dostatečné nástroje k jejich praktické ochraně. Údolní nivy jsou přitom krajinným prvkem, který je v území obtížně identifikovatelný a současně je ohrožován rozvojem a využíváním jeho území. Proto byl vytvořen a ověřen postup vymezování niv aplikovatelný v praxi orgánů ochrany přírody (OOP). Postup byl doplněn o návrh kategorizace údolních niv a identifikaci jejich funkcí, které jsou klíčové pro rozhodování OOP. Výsledkem jsou prostorová data a metodika pro OOP a další orgány státní správy pro rozhodování v území, a také pro uplatnění ochrany území VKP údolní niva v územním plánování pro referenční měřítko 1:25 000; © EKOTOXA s.r.o./GISAT s.r.o./DHP Conservation s.r.o.

Vymezení lokalit světového přírodního dědictví UNESCO na území ČR. Součástí datové sady je i vymezení ochranného pásma a pásma péče o krajinu a udržitelného rozvoje. Vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2021

Národně významné mokřady na území ČR, které jsou vymezené na základě lokalizace mokřadů dle publikace Mokřady České republiky. CHYTIL, J.; HAKROVÁ, P.; HUDEC, K. (eds.) et al. (1999). Mokřady České republiky: Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. Mikulov: Český ramsarský výbor. 327 s. © Chytil J. et al. (eds.) 1999, AOPK ČR 2016. Data nejsou aktualizována.

Informace o vybraných speleologických objektech na celém území ČR. Databáze obsahuje informace o krasových a pseudokrasových jeskyních (přirozených podzemních prostorách), závrtech, vývěrech a ponorech, dalších krasových objektech. Rozsah shromažďovaných informací odpovídá vyhlášce MŽP č. 667/2004 Sb., kterou se stanoví obsah a rozsah dokumentace jeskyní. V databázi je uvedena lokalizace bodových objektů - vstupů do vybraných jeskyní, všech ponorů, vývěrů, centroidů závrtů, dalších krasových objektů. Podrobné informace o JESO byly uveřejněny např. v časopise Ochrana přírody – 2010, 65, č. 4. Informace jsou zejména od členů České speleologické společnosti, z publikované literatury i nepublikovaných zdrojů. Na zpřesňování a doplňování informací spolupracuje AOPK ČR zejména se Správou jeskyní ČR a Českou speleologickou společností. © AOPK ČR, 2025

Mapovací sítě: SitMap_0Rad - základní pole (cca11,1x12 km; středoevropská mapovací síť viz: EHRENDORFER, F.; HAMANN, U. (1965). Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. Berichte der Deutschen Botanischen Gesellschaft. 78, 1, s. 35-50.); SitMap_1Rad - pole síťového mapování vzniklé rozdělením základního pole na čtvrtiny (kvadranty; 1/4) - SLAVÍK, B. (1971). Metodika síťového mapování ve vztahu k připravovanému fytogeografickému atlasu ČSR: Methodik der Netzkartierung in bezug auf den eben bearbeiteten phytogeographischen Atlas der Böhmischen sozialistischen Republik (ČSR). Zprávy Československé botanické společnosti. 6, s. 55-62. ISSN 0009-0662.; SitMap_2Rad - pole síťového mapování vzniklé dvojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/16)- HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_3Rad - pole síťového mapování vzniklé trojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/64) - HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_Botanika - pole síťového mapování vzniklé rozdělením kvadrantu základního pole na 5x5 elementárních polí - KOLBEK, J.; MLADÝ, F.; PETŘÍČEK, V. et al. (1999). Květena Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Křivoklátsko: I. Mapy rozšíření cévnatých rostlin.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. 300 s. ISBN 80-86064-36-0 podklady - Besselův elipsoid, Křovákovo zobrazení, S-JTSK; © AOPK ČR, 2009 EEARefGrid - pole (10x10 km) monitorovací sítě evropsky významných druhů a přírodních stanovišťů; © EEA, 2013

Mapovací sítě: SitMap_0Rad - základní pole (cca11,1x12 km; středoevropská mapovací síť viz: EHRENDORFER, F.; HAMANN, U. (1965). Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. Berichte der Deutschen Botanischen Gesellschaft. 78, 1, s. 35-50.); SitMap_1Rad - pole síťového mapování vzniklé rozdělením základního pole na čtvrtiny (kvadranty; 1/4) - SLAVÍK, B. (1971). Metodika síťového mapování ve vztahu k připravovanému fytogeografickému atlasu ČSR: Methodik der Netzkartierung in bezug auf den eben bearbeiteten phytogeographischen Atlas der Böhmischen sozialistischen Republik (ČSR). Zprávy Československé botanické společnosti. 6, s. 55-62. ISSN 0009-0662.; SitMap_2Rad - pole síťového mapování vzniklé dvojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/16)- HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_3Rad - pole síťového mapování vzniklé trojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/64) - HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_Botanika - pole síťového mapování vzniklé rozdělením kvadrantu základního pole na 5x5 elementárních polí - KOLBEK, J.; MLADÝ, F.; PETŘÍČEK, V. et al. (1999). Květena Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Křivoklátsko: I. Mapy rozšíření cévnatých rostlin.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. 300 s. ISBN 80-86064-36-0 podklady - Besselův elipsoid, Křovákovo zobrazení, S-JTSK; © AOPK ČR, 2009 EEARefGrid - pole (10x10 km) monitorovací sítě evropsky významných druhů a přírodních stanovišťů; © EEA, 2013

Mapovací sítě: SitMap_0Rad - základní pole (cca11,1x12 km; středoevropská mapovací síť viz: EHRENDORFER, F.; HAMANN, U. (1965). Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. Berichte der Deutschen Botanischen Gesellschaft. 78, 1, s. 35-50.); SitMap_1Rad - pole síťového mapování vzniklé rozdělením základního pole na čtvrtiny (kvadranty; 1/4) - SLAVÍK, B. (1971). Metodika síťového mapování ve vztahu k připravovanému fytogeografickému atlasu ČSR: Methodik der Netzkartierung in bezug auf den eben bearbeiteten phytogeographischen Atlas der Böhmischen sozialistischen Republik (ČSR). Zprávy Československé botanické společnosti. 6, s. 55-62. ISSN 0009-0662.; SitMap_2Rad - pole síťového mapování vzniklé dvojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/16)- HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_3Rad - pole síťového mapování vzniklé trojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/64) - HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_Botanika - pole síťového mapování vzniklé rozdělením kvadrantu základního pole na 5x5 elementárních polí - KOLBEK, J.; MLADÝ, F.; PETŘÍČEK, V. et al. (1999). Květena Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Křivoklátsko: I. Mapy rozšíření cévnatých rostlin.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. 300 s. ISBN 80-86064-36-0 podklady - Besselův elipsoid, Křovákovo zobrazení, S-JTSK; © AOPK ČR, 2009 EEARefGrid - pole (10x10 km) monitorovací sítě evropsky významných druhů a přírodních stanovišťů; © EEA, 2013

Mapovací sítě: SitMap_0Rad - základní pole (cca11,1x12 km; středoevropská mapovací síť viz: EHRENDORFER, F.; HAMANN, U. (1965). Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. Berichte der Deutschen Botanischen Gesellschaft. 78, 1, s. 35-50.); SitMap_1Rad - pole síťového mapování vzniklé rozdělením základního pole na čtvrtiny (kvadranty; 1/4) - SLAVÍK, B. (1971). Metodika síťového mapování ve vztahu k připravovanému fytogeografickému atlasu ČSR: Methodik der Netzkartierung in bezug auf den eben bearbeiteten phytogeographischen Atlas der Böhmischen sozialistischen Republik (ČSR). Zprávy Československé botanické společnosti. 6, s. 55-62. ISSN 0009-0662.; SitMap_2Rad - pole síťového mapování vzniklé dvojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/16)- HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_3Rad - pole síťového mapování vzniklé trojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/64) - HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_Botanika - pole síťového mapování vzniklé rozdělením kvadrantu základního pole na 5x5 elementárních polí - KOLBEK, J.; MLADÝ, F.; PETŘÍČEK, V. et al. (1999). Květena Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Křivoklátsko: I. Mapy rozšíření cévnatých rostlin.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. 300 s. ISBN 80-86064-36-0 podklady - Besselův elipsoid, Křovákovo zobrazení, S-JTSK; © AOPK ČR, 2009 EEARefGrid - pole (10x10 km) monitorovací sítě evropsky významných druhů a přírodních stanovišťů; © EEA, 2013

Lokalizace vchodů veřejnosti zpřístupněných jeskyní; vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features). Vrstva obsahuje bodové objekty - hlavní vstupy do zpřístupněných jeskyní. Lokalizace podle Správy jeskyní ČR. © AOPK ČR, 2022

Vymezení mezinárodní, národní a regionální priority na migračně významných vodních tocích ČR nebo jejich úsecích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2020 (MŽP, VÚV, AOPK, kolektiv autorů, 2020). Vodní toky nebo jejich úseky byly vymezeny jako prioritní koridory k postupnému obousměrnému zprůchodňování příčných překážek dle kapitoly 4.2 uvedené Koncepce ve výše uvedených kategorií. Vrstva vymezuje linie vodních toků zatříděné do příslušné kategorie s vymezením délky úseku dle říční kilometráže dle ZABAGED. Jednotlivé vodní toky nebo jejich úseky jsou též zatříděny dle příslušnosti do mezinárodního povodí Labe, Odry a Dunaje. Aktualizace vrstvy probíhá souběžně s aktualizací uvedené Koncepce, kdy může v rámci aktualizace probíhat zpřesnění vymezených priorit.© AOPK ČR, 2021

Hranice 366 typů biochor, 94 bioregionů a 4 biogeografických podprovincií na území České republiky publikované v: CULEK, M. et al. (2005). Biogeografické členění České republiky: II. díl. Vydání 1. Praha: AOPK ČR. 590 s., 1 CD. ISBN 80-86064-82-4.; (vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © Culek et al., 2005) a následně zaktualizované dle publikace: Culek M., Grulich V., Laštůvka Z., Divíšek J. (2013): Biogeografické regiony České republiky. - Masarykova univerzita. Brno. 447 s. + mapová příloha. ISBN 978-80-210-6693-9.; (vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © Culek et al., 2013). Digitalizovala AOPK ČR.

Biotop vybraných druhů (vlk, rys, medvěd, los) vymezený v rozsahu nutném pro zachování jejich existence na území ČR. Vymezení je založeno na recentních datech o výskytu těchto druhů, prostorové habitatové analýze a terénní kontrole fragmentace v krajině.

Lokality výskytu vybraných zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem (dříve Lokality zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem, resp. národně významných druhů) jsou založeny na interpretaci dat o výskytu těchto druhů. Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2025

Hranice územních obvodů regionálních pracovišť AOPK ČR; © AOPK ČR, 2025

Bodová lokalizace sídel pracovišť AOPK ČR (ředitelství, regionální pracoviště a jejich detašovaná pracoviště); © AOPK ČR, 2025

Hranice mokřadů vymezených v rámci Ramsarské úmluvy na území ČR s užitím dat z: CHYTIL, J.; HAKROVÁ, P.; HUDEC, K. (eds.) et al. (1999). Mokřady České republiky: Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. Mikulov: Český ramsarský výbor. 327 s.; vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Hranice kandidátských, národních a mezinárodních geoparků. Pro účely pořizování ÚAP je poskytováno pouze vymezení národních a mezinárodních geoparků (nejsou poskytovány kandidátské geoparky). Vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2025

Zmapované migrační bariéry, migračně prostupné objekty a malé vodní elektrárny na migračně významných tocích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2014 (Slavíková A, Pravec M, Horecký J, Dobrovský P, et al., Ministerstvo životního prostředí, 2014) a v chráněných územích ČR (EVL, NPR, NPP a první zóny CHKO). Databáze migračních bariér vznikla v roce 2017 rámci projektu „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ financovaného z EHP fondů (EHP-CZ02-OV-1-016-2014). Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Zonace biosférických rezervací UNESCO vymezených v rámci programu Člověk a biosféra (Man and the Biosphere Programme). Vrstvu zpracovala AOPK ČR v roce 2013 ve spolupráci s dalšími správci biosférických rezervací v ČR a s Českým národním komitétem programu MAB na základě požadavku ředitele Divize ekologických věd a věd o Zemi UNESCO. ZONA: 1 = jádrová zóna (core area), 2 = nárazníková zóna (buffer zone), 3 = přechodová zóna (transition zone). © AOPK ČR, 2013

Zmapované migrační bariéry, migračně prostupné objekty a malé vodní elektrárny na migračně významných tocích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2014 (Slavíková A, Pravec M, Horecký J, Dobrovský P, et al., Ministerstvo životního prostředí, 2014) a v chráněných územích ČR (EVL, NPR, NPP a první zóny CHKO). Databáze migračních bariér vznikla v roce 2017 rámci projektu „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ financovaného z EHP fondů (EHP-CZ02-OV-1-016-2014). Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Zmapované úseky vodních toků, příčné překážky, bobří hráze, výpusti do koryt vodních toků a návrhy opatření pro úseky vodních toků a příčné překážky pořízené dle metodiky Pasportizace vodních toků (AOPK ČR, 2024) - Online katalog knihovny AOPK ČR v rámci projektu Pasportizace vodních toků financovaného z NPO-POPFK (115V343003556, číslo smlouvy popfk-424a(b,c..)/16/23). Data byla pořízena mapovateli AOPK ČR v období 9/2023 - 12/2025 na vybraných vodních tocích napříč územím ČR. Dále se jedná o data pořízená správci vodních toků, konkrétně Povodí Vltavy, s.p., Povodí Ohře, s.p., Povodí Labe, s.p., Povodí Moravy, s.p. a Lesy ČR, s.p., dle metodiky Pasportizace vodních toků (AOPK ČR, 2024). Úseky vodních toků jsou zařazeny do 5 typů: k mapování, vzdutý MVN, zatrubněný, nepřístupný a nemá charakter vodního toku. Každý typ úseku obsahuje odlišnou sadu sebraných dat, nejobsáhlejší je sada dat pro úseky typu k mapování. Pro úseky typu k mapování a příčné překážky na těchto úsecích byla na základě zjištění aktuálního stavu v terénu a doplňkových dat navržena opatření ke zlepšení nebo ochraně hydromorfologického stavu. Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2025

Hranice biosférických rezervací vymezených v rámci programu Člověk a biosféra (Man and the Biosphere Programme) na území ČR; vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2013

Zmapované migrační bariéry, migračně prostupné objekty a malé vodní elektrárny na migračně významných tocích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2014 (Slavíková A, Pravec M, Horecký J, Dobrovský P, et al., Ministerstvo životního prostředí, 2014) a v chráněných územích ČR (EVL, NPR, NPP a první zóny CHKO). Databáze migračních bariér vznikla v roce 2017 rámci projektu „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ financovaného z EHP fondů (EHP-CZ02-OV-1-016-2014). Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Zmapované úseky vodních toků, příčné překážky, bobří hráze, výpusti do koryt vodních toků a návrhy opatření pro úseky vodních toků a příčné překážky pořízené dle metodiky Pasportizace vodních toků (AOPK ČR, 2024) - Online katalog knihovny AOPK ČR v rámci projektu Pasportizace vodních toků financovaného z NPO-POPFK (115V343003556, číslo smlouvy popfk-424a(b,c..)/16/23). Data byla pořízena mapovateli AOPK ČR v období 9/2023 - 12/2025 na vybraných vodních tocích napříč územím ČR. Dále se jedná o data pořízená správci vodních toků, konkrétně Povodí Vltavy, s.p., Povodí Ohře, s.p., Povodí Labe, s.p., Povodí Moravy, s.p. a Lesy ČR, s.p., dle metodiky Pasportizace vodních toků (AOPK ČR, 2024). Úseky vodních toků jsou zařazeny do 5 typů: k mapování, vzdutý MVN, zatrubněný, nepřístupný a nemá charakter vodního toku. Každý typ úseku obsahuje odlišnou sadu sebraných dat, nejobsáhlejší je sada dat pro úseky typu k mapování. Pro úseky typu k mapování a příčné překážky na těchto úsecích byla na základě zjištění aktuálního stavu v terénu a doplňkových dat navržena opatření ke zlepšení nebo ochraně hydromorfologického stavu. Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2025

Zmapované migrační bariéry, migračně prostupné objekty a malé vodní elektrárny na migračně významných tocích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2014 (Slavíková A, Pravec M, Horecký J, Dobrovský P, et al., Ministerstvo životního prostředí, 2014) a v chráněných územích ČR (EVL, NPR, NPP a první zóny CHKO). Databáze migračních bariér vznikla v roce 2017 rámci projektu „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ financovaného z EHP fondů (EHP-CZ02-OV-1-016-2014). Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Zmapované migrační bariéry, migračně prostupné objekty a malé vodní elektrárny na migračně významných tocích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2014 (Slavíková A, Pravec M, Horecký J, Dobrovský P, et al., Ministerstvo životního prostředí, 2014) a v chráněných územích ČR (EVL, NPR, NPP a první zóny CHKO). Databáze migračních bariér vznikla v roce 2017 rámci projektu „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ financovaného z EHP fondů (EHP-CZ02-OV-1-016-2014). Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Zmapované úseky vodních toků, příčné překážky, bobří hráze, výpusti do koryt vodních toků a návrhy opatření pro úseky vodních toků a příčné překážky pořízené dle metodiky Pasportizace vodních toků (AOPK ČR, 2024) - Online katalog knihovny AOPK ČR v rámci projektu Pasportizace vodních toků financovaného z NPO-POPFK (115V343003556, číslo smlouvy popfk-424a(b,c..)/16/23). Data byla pořízena mapovateli AOPK ČR v období 9/2023 - 12/2025 na vybraných vodních tocích napříč územím ČR. Dále se jedná o data pořízená správci vodních toků, konkrétně Povodí Vltavy, s.p., Povodí Ohře, s.p., Povodí Labe, s.p., Povodí Moravy, s.p. a Lesy ČR, s.p., dle metodiky Pasportizace vodních toků (AOPK ČR, 2024). Úseky vodních toků jsou zařazeny do 5 typů: k mapování, vzdutý MVN, zatrubněný, nepřístupný a nemá charakter vodního toku. Každý typ úseku obsahuje odlišnou sadu sebraných dat, nejobsáhlejší je sada dat pro úseky typu k mapování. Pro úseky typu k mapování a příčné překážky na těchto úsecích byla na základě zjištění aktuálního stavu v terénu a doplňkových dat navržena opatření ke zlepšení nebo ochraně hydromorfologického stavu. Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2025

Hranice evropsky významných lokalit vymezených v rámci soustavy Natura 2000 a určených k ochraně přírodních stanovišť a nebo populací druhů dle platného nařízení vlády, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, a dle směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin; vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2025

Zmapované migrační bariéry, migračně prostupné objekty a malé vodní elektrárny na migračně významných tocích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2014 (Slavíková A, Pravec M, Horecký J, Dobrovský P, et al., Ministerstvo životního prostředí, 2014) a v chráněných územích ČR (EVL, NPR, NPP a první zóny CHKO). Databáze migračních bariér vznikla v roce 2017 rámci projektu „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ financovaného z EHP fondů (EHP-CZ02-OV-1-016-2014). Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Zmapované úseky vodních toků, příčné překážky, bobří hráze, výpusti do koryt vodních toků a návrhy opatření pro úseky vodních toků a příčné překážky pořízené dle metodiky Pasportizace vodních toků (AOPK ČR, 2024) - Online katalog knihovny AOPK ČR v rámci projektu Pasportizace vodních toků financovaného z NPO-POPFK (115V343003556, číslo smlouvy popfk-424a(b,c..)/16/23). Data byla pořízena mapovateli AOPK ČR v období 9/2023 - 12/2025 na vybraných vodních tocích napříč územím ČR. Dále se jedná o data pořízená správci vodních toků, konkrétně Povodí Vltavy, s.p., Povodí Ohře, s.p., Povodí Labe, s.p., Povodí Moravy, s.p. a Lesy ČR, s.p., dle metodiky Pasportizace vodních toků (AOPK ČR, 2024). Úseky vodních toků jsou zařazeny do 5 typů: k mapování, vzdutý MVN, zatrubněný, nepřístupný a nemá charakter vodního toku. Každý typ úseku obsahuje odlišnou sadu sebraných dat, nejobsáhlejší je sada dat pro úseky typu k mapování. Pro úseky typu k mapování a příčné překážky na těchto úsecích byla na základě zjištění aktuálního stavu v terénu a doplňkových dat navržena opatření ke zlepšení nebo ochraně hydromorfologického stavu. Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2025

Hranice ptačích oblastí vymezených v rámci soustavy Natura 2000 a určených k ochraně ptačích druhů dle platných nařízení vlády, kterými se vymezují ptačí oblasti, a dle směrnice 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků; vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2025