Charakteristika lokality:
Výrazné údolí řeky Jihlavy od hráze VN Dalešice až po úsek mezi obcemi Biskoupky a Hrubšice.
Neživá příroda:
Geologie: Horninový podklad tvoří metamorfované horniny moldanubika. Převládají granulity a biotitické pararuly, výrazně jsou zastoupeny serpentinity ve větších tělesech u Mohelna a Biskoupek a v řadě menších vložek. Okrajově (jižně od Rabštejna) jsou zastoupeny amfibolity. Místy se přidávají fluviální písčité štěrky. Na plošinách a v úpadech je toto podloží ojediněle překryto sprašemi a sprašovými hlínami. Geomorfologie: Území je součástí podcelku Znojemská pahorkatina, východní část území zasahuje již do podcelku Oslavanská brázda. Reliéf: Hluboce zaklesnuté údolí řeky s četnými meandry, mrazovými sruby a občasnými suťovisky na příkrých svazích s četnými erozními zářezy a roklemi. Dále od říčního údolí nacházíme mírné svahy, hřbety a svažité plošiny. Pedologie: Půdní pokryv tvoří převážně kambizemě na hlubších zvětralinách plošin a mírnějších svahů, na aluviálních náplavech v nivách jsou vyvinuty fluvizemě. Časté jsou rankery v extrémnějších polohách suťových svahů s vysokým podílem hrubého skeletu, na skalních výchozech přecházející v mělké litozemě. Na spraších a sprašových hlínách se ostrůvkovitě vyskytují luvizemě. Krajinná charakteristika: Charakteristické hluboce zaříznuté říční údolí v praebohemiku, výrazná konkávní krajinná dominanta ve fádní holorovině okolní agrární krajiny, přírodní antipod civilizační dominanty - JE Dukovany.
Kvalita a význam:
Rozsáhlá a z řady hledisek unikátní lokalita s výskytem mnoha ohrožených typů stanovišť, především úzkolistých suchých a subpanonských stepních trávníků, skalní vegetace s kostřavou sivou, acidofilních teplomilných doubrav s kručinkou chlupatou, štěrbinové vegetace silikátových skal a drolin, hercynských dubohabřin, suťových lesů a makrofytní vegetace vodních toků. Velmi vysoká druhová diverzita, výskyt velkého počtu ohrožených druhů rostlin a živočichů. Početná populace přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria), s rozsáhlým souborem vhodných biotopů. Perspektivní populace sysla obecného (Spermophilus citellus).
Omezení:
Lesní porosty v přírodním komplexu jsou většinou lesy ochranné na příkrých svazích. V přístupnějších lesních porostech je třeba při obnově upřednostňovat šetrné způsoby, resp. alespoň porosty obnovovat autochtonními listnatými dřevinami a nerozšiřovat plochy jehličnatých kultur. Mezofilní louky v nivě je třeba nadále pravidelně kosit. Na plochách suchých a stepních trávníků (hlavně v okolí Mohelna, Biskoupek a Hrubšic) je třeba udržovat či rozšiřovat optimální péči - extenzivní jednorázovou pastvu ovcí a koz. Na zvláště zachovalých plochách či extrémních stanovištích je možno občas pastvu vynechat, nejlépe s ohledem na průběh počasí (přísušky aj.). Na některých lokalitách primárního i sekundárního bezlesí, kde probíhá ecese dřevin, je nutno provádět jejich tlumení či odstraňování. Pozornost je třeba dále věnovat invazním druhům rostlin - především akátu a netýkavce žláznaté (Impatiens glandulifera). Management stanovišť přástevníka kostivalového Callimorpha quadripunctaria spočívá v zachování jejich lesostepního charakteru, tj. ve výše uvedeném odstraňování náletových dřevin, regulaci porostu sečením, popř. řízenou pastvou. Ve vymezených územích je nutno zachovávat lesní lemy. Obecně je třeba v rámci zásahů respektovat i životní nároky ohrožených živočichů, zvláště bezobratlých (mozaikovitý charakter zásahů, jejich časové i prostorové rozložení, vynechávání plošek, cyklické zásahy aj.).
Péče:
Území bylo výrazně poškozeno výstavbou VN Mohelno (součást energetické soustavy JE Dukovany) v 70. létech 20. století. Vliv JE se nejvíce projevuje změnou vodního režimu v Jihlavě pod hrází přehrady (roční průběh teplot a úrovně hladiny). Území je pod značným rekreačním tlakem (chaty, turistika). Negativní vlivy lesnického hospodaření (převod listnatých porostů na jehličnaté monokultury) se nejvíce projevuje na přístupnějších plošinách. Degradaci lesní vegetace urychluje masivní invaze netýkavky malokvěté (Impatiens parviflora). Lidskou činností podmíněné biotopy stepních suchých trávníků jsou při ukončení či trvající absenci vhodné péče ohroženy ecesí dřevin, šířením akátu a zarůstáním vzrůstnými druhy - třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius). Část cenných ploch je již pod pravidelnou péčí (pastva ovcí, tlumení dřevin).
