Keřovité porosty kosodřeviny vytváří v horách samostatný vegetační stupeň. Představují primární společenstva subalpínského stupně v nadmořských výškách 1200 – 1450 m, na lavinových drahách a sutích sestupují i níže. Lokálně se vyskytují i v nižších polohách na skalních stanovištích (Šumava). Půdy na nichž kosodřevina roste jsou nejčastěji kamenité, silně kyselé s vyvinutou vrstvou surového humusu. Kosodřevina navazuje na klimaxové smrčiny a na své horní hranici přecházejí do stupně alpínských holí.
Z ochranářského hlediska je důležitý především primární výskyt kosodřeviny v Krkonoších a na Šumavě. Díky výsadbě najdeme kosodřevinu však také v Hrubém Jeseníku a na Kralickém Sněžníku.
