Struktura a druhové složení:Pobřežní porosty křovitých vrb dosahující výšky 3(–5) m. V keřovém patře se uplatňují vrba lýkovcová (Salix daphnoides), vrba hlošinovitá (S. elaeagnos), v. křehká (S. fragilis), v. nachová (S. purpurea) a v. trojmužná (S. triandra), z dalších dřevin také olše šedá (Alnus incana), bříza bělokorá (Betula pendula) a topol osika (Populus tremula). Jednotka zahrnuje jak sukcesně pokročilejší porosty s dobře vyvinutým keřovým i bylinným patrem, tak mladé, nestabilizované porosty představující iniciální stadia sukcese křovin na čerstvě vytvořených štěrkových lavicích, které mají jen malou pokryvnost bylinného patra. V bylinném patře se uplatňují vlhkomilné a ruderální druhy z okolní vegetace nebo různé druhy splavené z vyšších poloh.
Ekologie:Relativně vyvýšené polohy na mladých i starších štěrkových a štěrkopískových říčních náplavech jak v korytech toků, tak na pobřežních štěrkových lavicích. Oproti štěrkovým náplavům bez keřové vegetace je půdotvorný proces zpravidla pokročilejší, s akumulací jemnozemě a humusu. Níže položené části štěrkových náplavů se každoročně obnovují při vysokých stavech vody na jaře nebo při větších neperiodických povodních z přívalových srážek. K přeplavování a destrukci vyšších částí náplavů s keřovou vegetací dochází řidčeji, neboť svou výškou odpovídají úrovni maxim jarní vody.
Ohrožení a management:Regulace říčních toků, protipovodňová opatření spojená s úpravou břehů a koryt toků, těžba štěrku.
Rozšíření:Řeky v Beskydech a Podbeskydí: Morávka, Ostravice a Rožnovská Bečva. Náplavy s vrbinami se zde vyskytují pouze lokálně – mnoho náplavů vzniklých po povodni v roce 1997 bylo zničeno při rekultivacích.
Převodní vztahy
CHYTRÝ, M.; KUČERA, T.; KOČÍ, M. (eds.) et al. (2010). Katalog biotopů České republiky. 2.upr. a rozš. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 445 s. ISBN 978-80-87457-03-0.
