hrouzek banátský

Romanogobio banaticus (Banarescu, 1960)
Říše:
Animalia
Řád:
Cypriniformes
Čeleď:
Cyprinidae
hrouzek banátský
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Atlasy a areály rozšíření v ČR

Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2007); Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2013). (elektronický zdroj, výsledky sledování stavu druhů dle čl. 11 Směrnice o stanovištích). AOPK ČR
Stáhnout mapu

Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2007). (elektronický zdroj, výsledky sledování stavu druhů dle čl. 11 Směrnice o stanovištích). AOPK ČR
Stáhnout mapu

Grafy

Hodnocení stavu z hlediska ochrany
Lokality, ve kterých je druh předmětem ochrany

Ekologie a biologie: Hrouzek Kesslerův obývá mělčí proudivé úseky toku s kamenito-štěrkovým substrátem. Nevyhledává ale příliš silné proudy. Krátkověký druh, jehož biologie není dosud známá. Drží se blízko dna v malých hejnech. Živí se drobnými vodními bezobratlými a rozsivkami. Má delší pár vousků než hrouzek obecný (Gobio gobio), dorůstá 12 centimetrů.
Celkové rozšíření: Vyskytuje se v tekoucích vodách střední a východní Evropy, povodí Dunaje od řeky Bečvy na západě, po řeku Prut na východě. Je hlášen ze Sanu, přítoku Visly a též z Vardaru.
Rozšíření v ČR: V roce 1950 byl objeven v Bečvě u Lipníka. Dále byl zaznamenán jeho výskyt z Bečvy u Valašského Meziříčí. V poslední době byl ověřen jeho výskytu v Bečvě a v Moravě.
Ohrožení: Vzhledem k stále klesajícím stavům a úbytku lokalit ve východní Evropě i na Slovensku, kde dříve býval hojným druhem, patří hrouzek Kesslerův mezi aktuálně velmi ohrožené druhy a to především kvůli velmi omezenému areálu výskytu.
Péče o druh: Na řece Bečvě, kde se stále udržuje jediná populace na relativně konstantní úrovni, je třeba zachovat biotop ve vyhovujícím stavu a zamezit všem potenciálním zásahům do toku, především likvidaci proudných úseků, jež hrouzek Kesslerův využívá jako stanoviště.
Autor popisu: Milan Muška

Muška M. 2011: Pracovní číselník ryb České republiky.