Ekologie a biologie:
Larvy i dospělci jsou obyvatelé tekoucích vod. Neplavou, ale pod vodou lezou po dně a svými silnými drápky se přidržují substrátu. Dospělci jsou semiakvatičtí a žijí přibližně tři týdny. Obvykle je možné brouky nalézt na hranici hladiny (nad i pod hladinou), kde se pohybují po dřevě čnícím z vody. Nejčastěji jsou pozorováni v červenci a srpnu. Dospělci jsou hbití letci a při vyrušení odletí či spadnou do vody. Samičky kladou vajíčka především na dřevěný substrát. Embryonální vývoj vajíček trvá jeden až dva týdny. Larvy žijí na kořenech pobřežních stromů či častěji na ponořeném mrtvém dřevě. Živí se rozkládajícím dřevem a na něj vázanými houbami a mikroorganismy. Vývoj larev trvá pravděpodobně dva roky.
Celkové rozšíření:
Od Pyrenejského poloostrova přes severní Itálii, střední a východní Evropu k Izraeli a střední Asii.
Rozšíření v ČR:
Historické údaje jsou především z Labe a Vltavy ve středních Čechách, nepřesně lokalizovaní jedinci jsou známí i z Moravy a Slezska. Aktuálně se zdá, že jediná životaschopná populace se nachází v řece Jihlavě nad jejím ústím do Novomlýnských nádrží.
Ohrožení:
Vzhledem ke specifickým habitatovým nárokům je druh ohrožen především odstraňováním mrtvého dřeva v rámci údržby toků a zásahy do doprovodných porostů, které omezují vznik tohoto biotopu. K jeho vymizení vedou i změny proudového režimu toku způsobené budováním nádrží, jezů atp. a negativní vliv má i znečišťování vodních toků.
Péče o druh:
Jediná populace tohoto druhu v ČR se nachází v řece Jihlavě, která nemá žádný statut chráněného území. Je zapotřebí zajistit, aby v rámci údržby toku nedošlo k plošnému čištění koryta od mrtvého dřeva (např. v rámci protipovodňových opatření), neboť pak hrozí vysoké riziko, že dojde k vyhynutí tohoto druhu v ČR.
Literatura:
BOUKAL D. S., BOUKAL M., FIKÁČEK M., HÁJEK J., KLEČKA J., SKALICKÝ S., ŠŤASTNÝ J. & TRÁVNÍČEK D. 2007: Katalog vodních brouků České republiky (Coleoptera: Sphaeriusidae, Gyrinidae, Haliplidae, Noteridae, Paelobiidae, Dytiscidae, Hydrochidae, Helophoridae, Spercheidae, Hydrophilidae, Georissidae, Hydraenidae, Scirtidae, Psephenidae, Elmidae, Dryopidae, Limnichidae, Heteroceridae). Klapalekiana, 43 (Supplementum): 289 pp.
BUCZYŃSKI P., PRZEWOŹNY M., ZAWAL A. & ZGIERSKA M. 2011: On the occurence of Potamophilus acuminatus (Fabricius, 1772) (Coleoptera: Elmidae) in Poland. Baltic J. Coleopterol. 11 (1): 45-56.
CSABAI Z. 2005: Aquatic beetle fauna of the Tisza region (Coleoptera: Hydradephaga, Hydrophiloidea, Byrrhoidea, in part and Hydraenidae). In: Gallé L. (ed.): Vegetation and Fauna of Tisza River Basin I. Tiscia Monograph Series, volume 7, Szeged, pp 45-96.
GERBER J. 1993: Über den Wiederfund des verschollenen Wasserkäfers Potamophilus acuminatus (Fabricius) (Coleoptera: Elmidae) und Beobachtungen zu seiner Bionomie. Lauterbornia 13: 89-99.
GEREND R. 2011: A remarkable assemblage of riffle beetles (Coleoptera: Dryopoidea: Elmidae) from Aisne river, northern France, with records of Potamophilus acuminatus (Fabricius, 1792) and Limnius muelleri (Erichson, 1847). Bull. Soc. Nat. luxemb. 112: 83-90.
JÄCH M. A., KOMAREK A., SCHILLHAMMER H., SCHUH R. & RÖSSLER G. 2001: Bemerkenswerte Käferfunde aus Österreich (X) (Coleoptera). Koleopterologische Rundschau 71: 217-223.
KÁLMÁN Z., KÁLMÁN A. & CSABAI Z. 2009: Contribution to the riffle beetle fauna of Hungary (Coleoptera: Elmidae). Acta Biol. Debr. Oecol. Hung 20: 127-144.
KODADA J. 1991: Potamophilus acuminatus (F.) – not extinct in Central Europe! Koleopterologische Rundschau 61: 157-158.
KODADA J. & JÄCH M. A. 2005: Elmidae Curtis, 1830 pp. 471-496. In: Beutel R. G. & Leschen R. A. B. (eds.): Handbook of zoology. A natural history of the phyla of the animal kingdom. Volume IV. Arthropoda: Insecta. Part 38. Coleoptera, Beetles. Volume 1: Morphology and systematics (Archostemata, Adephaga, Myxophaga, Polyphaga partim.). Walter de Gruyter, Berlin, New York, xi + 567 pp.
