Ekologie a biologie:
Reliktní druh, stenotopní tyrfobiont. Žije výlučně na původních rašeliništích, údolních i horských (tzv. vrchovištích), popř. rašelinných loukách či rašelinných lesních stanovištích ve vrstvě živého rašeliníku.
Imaga se vyskytují od konce dubna do září, s maximem výskytu počátkem června; letní období přežívají v diapauze. Dospělci jsou aktivní především v nočních hodinách. Imago i larva se živí drobnými bezobratlými, zvláště slimáky, červy a hmyzími larvami, popř. pavouky. Vajíčka kladou samice na přelomu května a června, celkový vývoj trvá asi sedm týdnů. Imaga přezimují, v hloubce cca 15 cm pod povrchem.
Celkové rozšíření:
Evropský boreoalpinní druh, dělený do tří poddruhů. Nominotypický poddruh C. menetriesi menetriesi je znám ze severovýchodního Německa (Meklenbursko), Polska, severozápadního Slovenska, Běloruska, Litvy, Lotyšska, Estonska, Karélie, severní a střední části evropského Ruska, Ukrajiny a západní Sibiře**. Poddruh C. m. pacholei z Česka, Rakouska (Horní a Dolní Rakousko) a Německa (Sasko, Bavorsko). Třetí poddruh, uváděný pod jménem C. m. witzgalli, žije v alpském předhůří na rakousko-německém pomezí (severozápadní Tyrolsko, jihozápadní Bavorsko).
Rozšíření v ČR:
Na území České republiky se vyskytuje ve třech navzájem izolovaných populacích - krušnohorské (nálezy známy ze 7 faunistických čtverců), šumavské (nálezy ze 13 faunistických čtverců) a hornorakouské (2 lokality v Novohradských horách).
Ohrožení:
Vzhledem k bionomii ohrožují existenci druhu zásahy do rašelinišť. Jako hlavní příčiny lze uvést antropogenně iniciované změny vodního režimu na horských rašeliništích, především jejich technické odvodňování popř. i intenzivní těžbu ložisek rašeliny.
Péče o druh:
V rámci péče o druh jde o ochranu a dodržování ochranných podmínek celého areálu rašeliniště jako specifického biotopu. V takovém biotopu by mělo být zabráněno regulaci vodního režimu odvodňováním. Okolní lesní porosty by měly být těženy pouze omezeně. V případě již probíhajícího odvodňování je nutné zabránit zazemňování rychlým zavodněním zbudováním "přehrázek". Je vhodné zrušit lesnické meliorace v blízkém okolí lokalit výskytu druhu, které negativně ovlivňují vodní režim rašeliniště. Teoreticky je možná i omezená, extenzivní těžba rašeliny až do úrovně vodní hladiny, která by zastavila probíhající zazemňování lokalit.
Literatura:
Farkač J., Linhart M., 2005. Metodika monitoringu evropsky významného druhu – Střevlík MénetriesůvCarabus menetriesi. 11 pp. Unpubl. MS, Praha: AOPK ČR.
Korbel L. Střevlík Ménetriesův. 82-83. in: Škapec L. (ed.) :Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. 3. Príroda, Bratislava.
Křivan V. (in litt.)
