© AOPK ČR 2021
# Druh | Carabus menetriesi pacholei Sokolář, 1911  - střevlík Ménétriésův
Další odkazy
 
# Taxonomické zařazení | říše Animalia / kmen Arthropoda / třída Insecta / řád Coleoptera / čeleď Carabidae
# Checklist | Hejkal J. 2012: Catalogue for Eurocarabidae CZ+SK
# Zařazení ochrany
# Počet nálezů druhu Carabus menetriesi pacholei podle záznamů v ND OP
# Atlasy a areály rozšíření druhu v ČR
# Odkazy na mapy výskytu druhu
# Grafy
  • Sezónní dynamika druhu podle záznamů # Graf
  • Časové rozložení záznamů # Graf
# Popis druhu
  • Ekologie a biologie
    Reliktní druh, stenotopní tyrfobiont. Žije výlučně na původních rašeliništích, údolních i horských (tzv. vrchovištích), popř. rašelinných loukách či rašelinných lesních stanovištích ve vrstvě živého rašeliníku.
    Imaga se vyskytují od konce dubna do září, s maximem výskytu počátkem června; letní období přežívají v diapauze. Dospělci jsou aktivní především v nočních hodinách. Imago i larva se živí drobnými bezobratlými, zvláště slimáky, červy a hmyzími larvami, popř. pavouky. Vajíčka kladou samice na přelomu května a června, celkový vývoj trvá asi sedm týdnů. Imaga přezimují, v hloubce cca 15 cm pod povrchem.

  • Celkové rozšíření
    Evropský boreoalpinní druh, dělený do tří poddruhů. Nominotypický poddruh C. menetriesi menetriesi je znám ze severovýchodního Německa (Meklenbursko), Polska, severozápadního Slovenska, Běloruska, Litvy, Lotyšska, Estonska, Karélie, severní a střední části evropského Ruska, Ukrajiny a západní Sibiře**. Poddruh C. m. pacholei z Česka, Rakouska (Horní a Dolní Rakousko) a Německa (Sasko, Bavorsko). Třetí poddruh, uváděný pod jménem C. m. witzgalli, žije v alpském předhůří na rakousko-německém pomezí (severozápadní Tyrolsko, jihozápadní Bavorsko).

  • Rozšíření v ČR
    Na území České republiky se vyskytuje ve třech navzájem izolovaných populacích - krušnohorské (nálezy známy ze 7 faunistických čtverců), šumavské (nálezy ze 13 faunistických čtverců) a hornorakouské (2 lokality v Novohradských horách).

  • Ohrožení
    Vzhledem k bionomii ohrožují existenci druhu zásahy do rašelinišť. Jako hlavní příčiny lze uvést antropogenně iniciované změny vodního režimu na horských rašeliništích, především jejich technické odvodňování popř. i intenzivní těžbu ložisek rašeliny.

  • Péče o druh
    V rámci péče o druh jde o ochranu a dodržování ochranných podmínek celého areálu rašeliniště jako specifického biotopu. V takovém biotopu by mělo být zabráněno regulaci vodního režimu odvodňováním. Okolní lesní porosty by měly být těženy pouze omezeně. V případě již probíhajícího odvodňování je nutné zabránit zazemňování rychlým zavodněním zbudováním "přehrázek". Je vhodné zrušit lesnické meliorace v blízkém okolí lokalit výskytu druhu, které negativně ovlivňují vodní režim rašeliniště. Teoreticky je možná i omezená, extenzivní těžba rašeliny až do úrovně vodní hladiny, která by zastavila probíhající zazemňování lokalit.

  • Literatura
    Farkač J., Linhart M., 2005. Metodika monitoringu evropsky významného druhu – Střevlík MénetriesůvCarabus menetriesi. 11 pp. Unpubl. MS, Praha: AOPK ČR.
    Korbel L. Střevlík Ménetriesův. 82-83. in: Škapec L. (ed.) :Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. 3. Príroda, Bratislava.
    Křivan V. (in litt.)


  • Karel Chobot
# Fotoarchiv AOPK ČR