sítina alpská

Juncus alpinoarticulatus Chaix
Říše:
Plantae
Řád:
Poales
Čeleď:
Juncaceae
sítina alpská
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Grafy

Ekologie a biologie: Biotopem sítiny alpské jsou slatiniště, mezotrofní rašeliniště, prameniště, rašelinné louky a vlhké písčiny.
Je to vytrvalá krátce výběžkatá bylina vytvářející řídké trsy.
Celkové rozšíření: V ČR rostla sítina alpská roztroušeně od nížin do podhůří, vzácněji až do hor, v oblastech s rašelinnými a slatinnými biotopy (dosud přetrvává častější výskyt např. na Třeboňsku, Šumavě a Pošumaví, Českomoravské vrchovině, Českolipsku a Slavkovském lese).
Celkový areál zahrnuje Evropu (na jihu jen ostrůvkovitě v horách), sever Asie až po Kamčatku, sever Severní Ameriky a Grónsko.
Ohrožení: Silný úbytek stanovišť sítiny alpské je způsobený jejich přímým ničením (odvodnění, rekultivace, zástavba) nebo změnami stanovištních podmínek (eutrofizace, zarůstání, absence kosení slatinných luk).
Literatura: Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR 2. – Academia, Praha.
Chytrý M. (ed) (2011): Vegetace České republiky 3. Vodní a mokřadní vegetace – Academia, Praha.
Kirschnerová L. (2013): Juncus alpinoarticulatus Chaix – In: Lepší P., Lepší M., Boublík K., Štech M. & Hans V. (eds): Červená kniha květeny jižní části Čech, Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích.
Procházka F. & Štech M. [eds.] (2002): Komentovaný černý a červený seznam cévnatých rostlin české Šumavy. – Správa NP a CHKO Šumava & Eko-Agency KOPR, Vimperk.
Autor popisu: Jana Janáková

KAPLAN, Z.; DANIHELKA, J.; CHRTEK, J.; KIRSCHNER, J.; KUBÁT, K.; ŠTECH, M.; ŠTĚPÁNEK, J. (eds.) (2019). Klíč ke květeně České republiky. Vydání 2. Praha: Academia. 1168 s. [Aktualizováno dle databáze Pladias (Pladias – databáze české flóry a vegetace, www.pladias.cz) k 1. 9. 2022]