jeřáb kornoutolistý

Ekologie a biologie: Sorbus cucullifera je světlomilný druh s optimem na osluněných nebo alespoň otevřených biotopech jako jsou lesostepi, skalní stepi a křoviny, šípákové doubravy a jejich lemy, méně často osídluje skály, sutě, acidofilní doubravy, prosvětlené dubohabřiny a vzácně i skalní bory a suťové lesy. Byl zaznamenán na skalnatých a kamenitých svazích všech expozic. Vyhledává hlavně vápnité, kamenité, silně humózní půdy na krystalických vápencích, ale běžně roste i na kyselých, živinami bohatých až chudých půdách vyvinutých na pararulách, ortorulách a svorech.
Dominantním typem rozmnožování jeřábu kornoutkového je apomixie kombinovaná s pseudogamií. Druh je opylován převážně pylem cizího původu, pravděpodobnými dárci pylu jsou S. danubialis a S. aria, S. torminalis, popř. i S. thayensis.

Celkové rozšíření: Jeřáb kornoutkový je endemit moravské i rakouské části Podyjí rostoucí na moravské straně na 13 lokalitách v počtu asi 150 jedinců (na rakouské straně roste na dalších 15 lokalitách v počtu asi 250 jedinců).

Ohrožení: Druh je ohrožen zarůstáním bezlesých enkláv a zapojováním a eutrofizací lesů, protože většina I. zóny národního parku je v současnosti ponechána samovolnému vývoji. Na lokalitách převažují dospělí jedinci, semenáčky a mladí jedinci jsou vzácní, důvodem je pravděpodobně nedostatek vhodných biotopů a nelze ani vyloučit likvidaci semenáčů zvěří.

Literatura: Lepší M., Lepší P., Vít P., Koutecký P. & Bílá J. (2015) Taxonomic revision of Sorbus subgenus Aria occurring in the Czech Republic. – Preslia 87: 109–162.
Lepší P. & Lepší M. (2016) Evoluce před očima. Ještě k diskuzi o bezzásahovosti v národním parku Podyjí. – Fórum ochrany přírody 4/2016: 10–12.
Kaplan Z., Danihelka J., Lepší M., Lepší P., Ekrt L., Chrtek J. Jr., Kocián J., Prančl J., Kobrlová L., Hroneš M. & Šulc V. (2016): Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 3. – Preslia 88: 459–544.
http://www.iucnredlist.org/ (8. 12. 2017)

Autor popisu: Petr Lepší