datové sady

Mapovací sítě: SitMap_0Rad - základní pole (cca11,1x12 km; středoevropská mapovací síť viz: EHRENDORFER, F.; HAMANN, U. (1965). Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. Berichte der Deutschen Botanischen Gesellschaft. 78, 1, s. 35-50.); SitMap_1Rad - pole síťového mapování vzniklé rozdělením základního pole na čtvrtiny (kvadranty; 1/4) - SLAVÍK, B. (1971). Metodika síťového mapování ve vztahu k připravovanému fytogeografickému atlasu ČSR: Methodik der Netzkartierung in bezug auf den eben bearbeiteten phytogeographischen Atlas der Böhmischen sozialistischen Republik (ČSR). Zprávy Československé botanické společnosti. 6, s. 55-62. ISSN 0009-0662.; SitMap_2Rad - pole síťového mapování vzniklé dvojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/16)- HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_3Rad - pole síťového mapování vzniklé trojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/64) - HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_Botanika - pole síťového mapování vzniklé rozdělením kvadrantu základního pole na 5x5 elementárních polí - KOLBEK, J.; MLADÝ, F.; PETŘÍČEK, V. et al. (1999). Květena Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Křivoklátsko: I. Mapy rozšíření cévnatých rostlin.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. 300 s. ISBN 80-86064-36-0 podklady - Besselův elipsoid, Křovákovo zobrazení, S-JTSK; © AOPK ČR, 2009 EEARefGrid - pole (10x10 km) monitorovací sítě evropsky významných druhů a přírodních stanovišťů; © EEA, 2013

Mapovací sítě: SitMap_0Rad - základní pole (cca11,1x12 km; středoevropská mapovací síť viz: EHRENDORFER, F.; HAMANN, U. (1965). Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. Berichte der Deutschen Botanischen Gesellschaft. 78, 1, s. 35-50.); SitMap_1Rad - pole síťového mapování vzniklé rozdělením základního pole na čtvrtiny (kvadranty; 1/4) - SLAVÍK, B. (1971). Metodika síťového mapování ve vztahu k připravovanému fytogeografickému atlasu ČSR: Methodik der Netzkartierung in bezug auf den eben bearbeiteten phytogeographischen Atlas der Böhmischen sozialistischen Republik (ČSR). Zprávy Československé botanické společnosti. 6, s. 55-62. ISSN 0009-0662.; SitMap_2Rad - pole síťového mapování vzniklé dvojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/16)- HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_3Rad - pole síťového mapování vzniklé trojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/64) - HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_Botanika - pole síťového mapování vzniklé rozdělením kvadrantu základního pole na 5x5 elementárních polí - KOLBEK, J.; MLADÝ, F.; PETŘÍČEK, V. et al. (1999). Květena Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Křivoklátsko: I. Mapy rozšíření cévnatých rostlin.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. 300 s. ISBN 80-86064-36-0 podklady - Besselův elipsoid, Křovákovo zobrazení, S-JTSK; © AOPK ČR, 2009 EEARefGrid - pole (10x10 km) monitorovací sítě evropsky významných druhů a přírodních stanovišťů; © EEA, 2013

Mapovací sítě: SitMap_0Rad - základní pole (cca11,1x12 km; středoevropská mapovací síť viz: EHRENDORFER, F.; HAMANN, U. (1965). Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. Berichte der Deutschen Botanischen Gesellschaft. 78, 1, s. 35-50.); SitMap_1Rad - pole síťového mapování vzniklé rozdělením základního pole na čtvrtiny (kvadranty; 1/4) - SLAVÍK, B. (1971). Metodika síťového mapování ve vztahu k připravovanému fytogeografickému atlasu ČSR: Methodik der Netzkartierung in bezug auf den eben bearbeiteten phytogeographischen Atlas der Böhmischen sozialistischen Republik (ČSR). Zprávy Československé botanické společnosti. 6, s. 55-62. ISSN 0009-0662.; SitMap_2Rad - pole síťového mapování vzniklé dvojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/16)- HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_3Rad - pole síťového mapování vzniklé trojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/64) - HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_Botanika - pole síťového mapování vzniklé rozdělením kvadrantu základního pole na 5x5 elementárních polí - KOLBEK, J.; MLADÝ, F.; PETŘÍČEK, V. et al. (1999). Květena Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Křivoklátsko: I. Mapy rozšíření cévnatých rostlin.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. 300 s. ISBN 80-86064-36-0 podklady - Besselův elipsoid, Křovákovo zobrazení, S-JTSK; © AOPK ČR, 2009 EEARefGrid - pole (10x10 km) monitorovací sítě evropsky významných druhů a přírodních stanovišťů; © EEA, 2013

Mapovací sítě: SitMap_0Rad - základní pole (cca11,1x12 km; středoevropská mapovací síť viz: EHRENDORFER, F.; HAMANN, U. (1965). Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. Berichte der Deutschen Botanischen Gesellschaft. 78, 1, s. 35-50.); SitMap_1Rad - pole síťového mapování vzniklé rozdělením základního pole na čtvrtiny (kvadranty; 1/4) - SLAVÍK, B. (1971). Metodika síťového mapování ve vztahu k připravovanému fytogeografickému atlasu ČSR: Methodik der Netzkartierung in bezug auf den eben bearbeiteten phytogeographischen Atlas der Böhmischen sozialistischen Republik (ČSR). Zprávy Československé botanické společnosti. 6, s. 55-62. ISSN 0009-0662.; SitMap_2Rad - pole síťového mapování vzniklé dvojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/16)- HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_3Rad - pole síťového mapování vzniklé trojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/64) - HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_Botanika - pole síťového mapování vzniklé rozdělením kvadrantu základního pole na 5x5 elementárních polí - KOLBEK, J.; MLADÝ, F.; PETŘÍČEK, V. et al. (1999). Květena Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Křivoklátsko: I. Mapy rozšíření cévnatých rostlin.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. 300 s. ISBN 80-86064-36-0 podklady - Besselův elipsoid, Křovákovo zobrazení, S-JTSK; © AOPK ČR, 2009 EEARefGrid - pole (10x10 km) monitorovací sítě evropsky významných druhů a přírodních stanovišťů; © EEA, 2013

Lokalizace vchodů veřejnosti zpřístupněných jeskyní; vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features). Vrstva obsahuje bodové objekty - hlavní vstupy do zpřístupněných jeskyní. Lokalizace podle Správy jeskyní ČR. © AOPK ČR, 2022

Vymezení mezinárodní, národní a regionální priority na migračně významných vodních tocích ČR nebo jejich úsecích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2020 (MŽP, VÚV, AOPK, kolektiv autorů, 2020). Vodní toky nebo jejich úseky byly vymezeny jako prioritní koridory k postupnému obousměrnému zprůchodňování příčných překážek dle kapitoly 4.2 uvedené Koncepce ve výše uvedených kategorií. Vrstva vymezuje linie vodních toků zatříděné do příslušné kategorie s vymezením délky úseku dle říční kilometráže dle ZABAGED. Jednotlivé vodní toky nebo jejich úseky jsou též zatříděny dle příslušnosti do mezinárodního povodí Labe, Odry a Dunaje. Aktualizace vrstvy probíhá souběžně s aktualizací uvedené Koncepce, kdy může v rámci aktualizace probíhat zpřesnění vymezených priorit.© AOPK ČR, 2021

Podrobná bezešvá vrstva krajinného pokryvu dělící území ČR do 40 kategorií. Sestaveno v rámci Integrovaného projektu LIFE Jedna příroda (LIFE17 IPE/CZ/000005). Copyright: © AOPK ČR 2024 © CzechGlobe 2021, s využitím vlastních dat a dat ZABAGED (© ČÚZK 2023), Corine Land Cover 2018 (© EEA 2023), Urban Atlas 2018 (© EEA 2023), LPIS (© SZIF 2023), ÚHÚL (© ÚHÚL 2023). Tato vrstva navazuje na předchozí verze KVES 2013, 2021 a 2022. Hlavní rozdíly mezi KVES 2022 a KVES 2023: aktualizace dat. Obalová zóna na kolem Souvislé a Nesouvislé zástavby větší o 15 m. Verze 2023 nezahrnuje žádná data RUIAN, pro odstranění mezer ve vrstvě byla použita data ZABAGED, Urban Atlas, vrstva mapování biotopů, Corine Land Cover.

Podrobná bezešvá vrstva krajinného pokryvu dělící území ČR do 40 kategorií. Sestaveno v rámci Integrovaného projektu LIFE Jedna příroda (LIFE17 IPE/CZ/000005). Copyright: © AOPK ČR 2022 © CzechGlobe 2021, s využitím vlastních dat a dat ZABAGED (© ČÚZK 2022), Corine Land Cover 2018 (© EEA 2022), Urban Atlas 2018 (© EEA 2022), LPIS (© SZIF 2022), ÚHÚL(© ÚHÚL 2022). Tato vrstva navazuje na předchozí verze KVES 2013 a 2021. Hlavní rozdíly mezi KVES 2021 a KVES 2022: aktualizace dat. Odstranění podzemních toků z vrstvy. Odstranění nevýznamně malých polygonů. Kategorie “Hospodářské louky” je změněna na kategorii “Degradovaný travní porost”. Kategorie “Souvislá městská zástavba” a “Nesouvislá městská zástavba” jsou přejmenované na “Souvislá zástavba” a “Nesouvislá zástavba”.

Podrobná bezešvá vrstva krajinného pokryvu dělící území ČR do 40 kategorií. Sestaveno v rámci Integrovaného projektu LIFE Jedna příroda (LIFE17 IPE/CZ/000005). Copyright: © AOPK ČR 2021 © CzechGlobe 2021, s využitím vlastních dat a dat ZABAGED (© ČÚZK 2021), Corine Land Cover 2021 (© EEA 2021), Urban Atlas 2018 (© EEA 2021), DIBAVOD (© VÚV TGM 2021), LPIS (© SZIF 2021), ÚHÚL (© ÚHÚL 2021). Tato vrstva navazuje na předchozí verzi KVES 2013. Hlavní odlišnosti od verze KVES 2013: aktualizace dat. Využití nových zdrojových dat (ÚHÚL, LPIS, RUIAN). Přesnější hranice polygonů vodních toků a hospodářských lesů. Odstranění nevýznamně malých polygonů. Přidání nové kategorie “Rozptýlená zeleň”. “Dopravní síť” rozšířena o menší a nezpevněné cesty. KVES 2021 již nerozděluje vodní toky na přírodní a nepřírodní, protože se ukázalo, že vstupní data nejsou spolehlivá. KVES 2021 již neodlišuje intravilán a extravilán.

Krajinný pokryv dělící území ČR do 41 kategorií (blíže v: HÖNIGOVÁ, I.; CHOBOT, K. (2014). Jemné předivo české krajiny v GIS: konsolidovaná vrstva ekosystémů. Ochrana přírody. 69, 4, s. 27-30. ISSN 210-258X.). Sestaveno ve spolupráci s CzechGlobe, Centrem výzkumu globální změny AV ČR, za podpory grantového projektu TD010066 „Integrované hodnocení ekosystémových služeb v ČR poskytnutého TAČR“. © CzechGlobe © AOPK ČR 2013, s využitím vlastních dat a dat ZABAGED (© ČÚZK 2012), Corine Land Cover 2006 (© EEA 2006), Urban Atlas 2006 (© EEA 2006), DIBAVOD (© VÚV TGM 2012).

Data o výskytu (pozorováních, nálezech) druhů živočichů, rostlin, hub a dalších organismů jsou shromažďována v Nálezové databázi ochrany přírody. Data jsou georeferencována. Původcem dat je jednak AOPK ČR (jsou výsledkem jejích současných i historických průzkumných aktivit), jednak široká množina dalších subjektů (včetně akademické sféry a široké veřejnosti). Databáze zahrnuje jak původní primární data, tak i sekundárně kompilované údaje (publikace, sbírky, výzkumné zprávy). Kardinalita vztahu mezi záznamy v tabulkách 1 : N; © AOPK ČR

Bodová lokalizace sídel pracovišť AOPK ČR (ředitelství, regionální pracoviště a jejich detašovaná pracoviště); © AOPK ČR, 2025

Hranice mokřadů vymezených v rámci Ramsarské úmluvy na území ČR s užitím dat z: CHYTIL, J.; HAKROVÁ, P.; HUDEC, K. (eds.) et al. (1999). Mokřady České republiky: Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. Mikulov: Český ramsarský výbor. 327 s.; vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Hranice evropsky významných lokalit vymezených v rámci soustavy Natura 2000 a určených k ochraně přírodních stanovišť a nebo populací druhů dle platného nařízení vlády, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, a dle směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin; vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2025

Hranice ptačích oblastí vymezených v rámci soustavy Natura 2000 a určených k ochraně ptačích druhů dle platných nařízení vlády, kterými se vymezují ptačí oblasti, a dle směrnice 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků; vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2025

Vymezení území s omezeným pohybem osob z důvodu umožnění nerušeného vývoje ekosystémů nebo jejich složek, které jsou citlivé na nadměrný pohyb osob a zranitelné působením rušivých vlivů s ním spojených. Území jsou vyhlášená Ministerstvem životního prostředí v souladu § 17 zákona č. 114/1992 Sb. Vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2022

Hranice území chráněných formou smlouvy s vlastníkem jako alternativní možnost ochrany evropsky významných lokalit případně i dalších území (stromy, návrhy ZCHÚ); vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2024

Hranice vyhlášených velkoplošných zvláště chráněných území (národní parky, chráněné krajinné oblasti) a jejich ochranných pásem; vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2025

Zmapované migrační bariéry, migračně prostupné objekty a malé vodní elektrárny na migračně významných tocích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2014 (Slavíková A, Pravec M, Horecký J, Dobrovský P, et al., Ministerstvo životního prostředí, 2014) a v chráněných územích ČR (EVL, NPR, NPP a první zóny CHKO). Databáze migračních bariér vznikla v roce 2017 rámci projektu „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ financovaného z EHP fondů (EHP-CZ02-OV-1-016-2014). Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Zmapované migrační bariéry, migračně prostupné objekty a malé vodní elektrárny na migračně významných tocích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2014 (Slavíková A, Pravec M, Horecký J, Dobrovský P, et al., Ministerstvo životního prostředí, 2014) a v chráněných územích ČR (EVL, NPR, NPP a první zóny CHKO). Databáze migračních bariér vznikla v roce 2017 rámci projektu „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ financovaného z EHP fondů (EHP-CZ02-OV-1-016-2014). Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Zmapované migrační bariéry, migračně prostupné objekty a malé vodní elektrárny na migračně významných tocích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2014 (Slavíková A, Pravec M, Horecký J, Dobrovský P, et al., Ministerstvo životního prostředí, 2014) a v chráněných územích ČR (EVL, NPR, NPP a první zóny CHKO). Databáze migračních bariér vznikla v roce 2017 rámci projektu „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ financovaného z EHP fondů (EHP-CZ02-OV-1-016-2014). Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Zmapované migrační bariéry, migračně prostupné objekty a malé vodní elektrárny na migračně významných tocích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2014 (Slavíková A, Pravec M, Horecký J, Dobrovský P, et al., Ministerstvo životního prostředí, 2014) a v chráněných územích ČR (EVL, NPR, NPP a první zóny CHKO). Databáze migračních bariér vznikla v roce 2017 rámci projektu „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ financovaného z EHP fondů (EHP-CZ02-OV-1-016-2014). Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Zmapované migrační bariéry, migračně prostupné objekty a malé vodní elektrárny na migračně významných tocích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2014 (Slavíková A, Pravec M, Horecký J, Dobrovský P, et al., Ministerstvo životního prostředí, 2014) a v chráněných územích ČR (EVL, NPR, NPP a první zóny CHKO). Databáze migračních bariér vznikla v roce 2017 rámci projektu „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ financovaného z EHP fondů (EHP-CZ02-OV-1-016-2014). Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Zmapované migrační bariéry, migračně prostupné objekty a malé vodní elektrárny na migračně významných tocích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2014 (Slavíková A, Pravec M, Horecký J, Dobrovský P, et al., Ministerstvo životního prostředí, 2014) a v chráněných územích ČR (EVL, NPR, NPP a první zóny CHKO). Databáze migračních bariér vznikla v roce 2017 rámci projektu „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ financovaného z EHP fondů (EHP-CZ02-OV-1-016-2014). Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Zmapované migrační bariéry, migračně prostupné objekty a malé vodní elektrárny na migračně významných tocích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2014 (Slavíková A, Pravec M, Horecký J, Dobrovský P, et al., Ministerstvo životního prostředí, 2014) a v chráněných územích ČR (EVL, NPR, NPP a první zóny CHKO). Databáze migračních bariér vznikla v roce 2017 rámci projektu „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ financovaného z EHP fondů (EHP-CZ02-OV-1-016-2014). Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Zmapované migrační bariéry, migračně prostupné objekty a malé vodní elektrárny na migračně významných tocích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2014 (Slavíková A, Pravec M, Horecký J, Dobrovský P, et al., Ministerstvo životního prostředí, 2014) a v chráněných územích ČR (EVL, NPR, NPP a první zóny CHKO). Databáze migračních bariér vznikla v roce 2017 rámci projektu „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ financovaného z EHP fondů (EHP-CZ02-OV-1-016-2014). Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Zmapované migrační bariéry, migračně prostupné objekty a malé vodní elektrárny na migračně významných tocích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2014 (Slavíková A, Pravec M, Horecký J, Dobrovský P, et al., Ministerstvo životního prostředí, 2014) a v chráněných územích ČR (EVL, NPR, NPP a první zóny CHKO). Databáze migračních bariér vznikla v roce 2017 rámci projektu „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ financovaného z EHP fondů (EHP-CZ02-OV-1-016-2014). Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Zmapované migrační bariéry, migračně prostupné objekty a malé vodní elektrárny na migračně významných tocích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2014 (Slavíková A, Pravec M, Horecký J, Dobrovský P, et al., Ministerstvo životního prostředí, 2014) a v chráněných územích ČR (EVL, NPR, NPP a první zóny CHKO). Databáze migračních bariér vznikla v roce 2017 rámci projektu „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ financovaného z EHP fondů (EHP-CZ02-OV-1-016-2014). Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Vymezení ploch s odlišnými způsoby péče o maloplošná zvláště chráněná území podle § 2 odst. 1 písm. j vyhlášky č. 45/2018 Sb. (dílčích ploch). Geografická data s vymezením dílčích ploch jsou povinnou součástí plánů péče. Tato vrstva obsahuje platné vymezení všech dílčích ploch doručených do Ústředního seznamu ochrany přírody po roce 2018. Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2025.

Zmapované migrační bariéry, migračně prostupné objekty a malé vodní elektrárny na migračně významných tocích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2014 (Slavíková A, Pravec M, Horecký J, Dobrovský P, et al., Ministerstvo životního prostředí, 2014) a v chráněných územích ČR (EVL, NPR, NPP a první zóny CHKO). Databáze migračních bariér vznikla v roce 2017 rámci projektu „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ financovaného z EHP fondů (EHP-CZ02-OV-1-016-2014). Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Zmapované migrační bariéry, migračně prostupné objekty a malé vodní elektrárny na migračně významných tocích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2014 (Slavíková A, Pravec M, Horecký J, Dobrovský P, et al., Ministerstvo životního prostředí, 2014) a v chráněných územích ČR (EVL, NPR, NPP a první zóny CHKO). Databáze migračních bariér vznikla v roce 2017 rámci projektu „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ financovaného z EHP fondů (EHP-CZ02-OV-1-016-2014). Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Zmapované migrační bariéry, migračně prostupné objekty a malé vodní elektrárny na migračně významných tocích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2014 (Slavíková A, Pravec M, Horecký J, Dobrovský P, et al., Ministerstvo životního prostředí, 2014) a v chráněných územích ČR (EVL, NPR, NPP a první zóny CHKO). Databáze migračních bariér vznikla v roce 2017 rámci projektu „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ financovaného z EHP fondů (EHP-CZ02-OV-1-016-2014). Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Zmapované migrační bariéry, migračně prostupné objekty a malé vodní elektrárny na migračně významných tocích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2014 (Slavíková A, Pravec M, Horecký J, Dobrovský P, et al., Ministerstvo životního prostředí, 2014) a v chráněných územích ČR (EVL, NPR, NPP a první zóny CHKO). Databáze migračních bariér vznikla v roce 2017 rámci projektu „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ financovaného z EHP fondů (EHP-CZ02-OV-1-016-2014). Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Hranice 366 typů biochor, 94 bioregionů a 4 biogeografických podprovincií na území České republiky publikované v: CULEK, M. et al. (2005). Biogeografické členění České republiky: II. díl. Vydání 1. Praha: AOPK ČR. 590 s., 1 CD. ISBN 80-86064-82-4.; (vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © Culek et al., 2005) a následně zaktualizované dle publikace: Culek M., Grulich V., Laštůvka Z., Divíšek J. (2013): Biogeografické regiony České republiky. - Masarykova univerzita. Brno. 447 s. + mapová příloha. ISBN 978-80-210-6693-9.; (vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © Culek et al., 2013). Digitalizovala AOPK ČR.

Hranice biosférických rezervací vymezených v rámci programu Člověk a biosféra (Man and the Biosphere Programme) na území ČR; vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2013

Vymezení území, která nesplňují charakteristiku zón ochrany přírody národních parků a neslouží k dosažení cíle zóny národního parku, ale jejich zařazení do příslušné zóny je nezbytné z důvodů udržení celistvosti plochy segmentu zóny. Tato data úzce souvisejí s datovou sadou Zonace velkoplošných zvláště chráněných území a doporučuje se je používat s touto datovou sadou společně. Vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2020

Hranice aktualizovaných nadregionálních biocenter vymezených nad katastrálními příp. lesnickými obrysovými mapami; vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2022

Vrstva obsahuje osy nadregionálních biokoridorů a osy regionálních biokoridorů z Územně technického podkladu (ÚTP ÚSES ČR) zpracovaného Společností pro životní prostředí, s. r. o. a vektorizovaného společností ARCDATAPraha, s. r. o.(Společnost pro životní prostředí spol. s r. o. (1996). Nadregionální a regionální ÚSES ČR: Územně - technický podklad. Brno. 22 s. Zpráva. Manuskript. Archivuje Společnost pro životní prostředí spol. s r. o., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.); vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © MMR, 1996

Hranice nadregionálních biocenter a biokoridorů, hranice regionálních biocenter a biokoridorů z Územně technického podkladu (ÚTP ÚSES ČR) zpracovaného Společností pro životní prostředí, s. r. o. a vektorizovaného společností ARCDATAPraha, s. r. o.(Společnost pro životní prostředí spol. s r. o. (1996). Nadregionální a regionální ÚSES ČR: Územně - technický podklad. Brno. 22 s. Zpráva. Manuskript. Archivuje Společnost pro životní prostředí spol. s r. o., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.); vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © MMR, 1996

Od účinnosti zákona o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb. - ZOPK), ve kterém byl zaveden institut ochrany významných krajinných prvků (VKP) včetně VKP údolní niva, nebyly zpracovány dostatečné nástroje k jejich praktické ochraně. Údolní nivy jsou přitom krajinným prvkem, který je v území obtížně identifikovatelný a současně je ohrožován rozvojem a využíváním jeho území. Proto byl vytvořen a ověřen postup vymezování niv aplikovatelný v praxi orgánů ochrany přírody (OOP). Postup byl doplněn o návrh kategorizace údolních niv a identifikaci jejich funkcí, které jsou klíčové pro rozhodování OOP. Výsledkem jsou prostorová data a metodika pro OOP a další orgány státní správy pro rozhodování v území, a také pro uplatnění ochrany území VKP údolní niva v územním plánování pro referenční měřítko 1:25 000; © EKOTOXA s.r.o./GISAT s.r.o./DHP Conservation s.r.o.