datové sady

Národně významné mokřady na území ČR, které jsou vymezené na základě lokalizace mokřadů dle publikace Mokřady České republiky. CHYTIL, J.; HAKROVÁ, P.; HUDEC, K. (eds.) et al. (1999). Mokřady České republiky: Přehled vodních a mokřadních lokalit České republiky. Mikulov: Český ramsarský výbor. 327 s. © Chytil J. et al. (eds.) 1999, AOPK ČR 2016. Data nejsou aktualizována.

Tato datová sada obsahuje prostorová data biogeografického členění České republiky. Toto členění bylo původně vypracováno pro účely vymezování územního systému ekologické stability krajiny. Má svou vlastní hierarchii, která se skládá z individuálních a typologických jednotek. Vyšší jednotky (biogeografické provincie, podprovincie a regiony) mají individuální charakter. Na území Česka jsou zastoupeny dvě provincie, čtyři podprovincie a 94 bioregionů. Hierarchicky nižší jednotky (biochory a skupiny typů geobiocénů) mají typologický charakter. Všechny jednotky s výjimkou skupin typů geobiocénů byly vymezeny v mapách v měřítku 1 : 50 000 a jsou součástí tohoto datasetu. Zdroje: * CULEK, M. et al. (1996). Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma. 347 s. ISBN 80-85368-80-3. * CULEK, M. et al. (2005). Biogeografické členění České republiky: II. díl. Vydání 1. Praha: AOPK ČR. 590 s., 1 CD. ISBN 80-86064-82-4. * CULEK, M. et al. (2013). Biogeografické regiony České republiky. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita. 447 s., 1 mapa. ISBN 978-80-210-6693-9.

Datová sada obsahuje prostorová data o biosférických rezervacích vymezených v rámci programu UNESCO Člověk a biosféra v České republice; © AOPK ČR, 2013

Datová sada obsahuje prostorová data o mokřadech mezinárodního významu dle Ramsarské úmluvy (ramsarské lokality) v České republice; © AOPK ČR, 2017

Datová sada obsahuje ochranná pásma zvláště chráněných území. Tato ochranná pásma zvláště chráněných území jsou vyhlašována v souladu s § 37 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, k zabezpečení vybraných zvláště chráněných území v ČR před rušivými vlivy z okolí; © AOPK ČR, 2024

Datová sada obsahuje prostorová data o územích soustavy Natura 2000 v České republice. Zahrnuje evropsky významné lokality dle směrnice Evropské unie 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a také ptačí oblasti dle směrnice 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků. Lokality jsou členěny dle číselníku INSPIRE (http://inspire.ec.europa.eu/codelist/Natura2000DesignationValue) do 5 kategorií: proposed Sites of Community Importance, Sites of Community Importance, Special Areas of Conservation, proposed Special Protection Areas a Special Protection Areas. Ne všechny kategorie musí být v konkrétním čase naplněny.

Datová sada obsahuje prostorová data o chráněných územích v České republice, která mají přidělenou kategorii chráněného území dle kategorizace Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Součástí jsou jak zvláště chráněná území, tak smluvně chráněná území. Chráněná území v této datové sadě jsou členěna do kategorií IUCN dle číselníku INSPIRE (http://inspire.ec.europa.eu/codelist/IUCNDesignationValue). Ne všechny kategorie musejí být v konkrétním čase naplněny; © AOPK ČR, 2025

Datová sada obsahuje prostorová data o všech chráněných územích dle tématu č. 9 uvedeného v příloze I evropské směrnice INSPIRE (2007/2/EC), která shromažďuje Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Konkrétně se datová sada skládá z lokalit soustavy Natura 2000, chráněných území dle IUCN, biosférických rezervací UNESCO, ramsarských lokalit a dalších území chráněných na národní úrovni (ochranná pásma zvláště chráněných území, smluvně chráněná území); © AOPK ČR, 2013 - 2025

Informace o speleologických objektech na celém území ČR. Databáze obsahuje informace o krasových a pseudokrasových jeskyních (přirozených podzemních prostorách), závrtech, vývěrech a ponorech, dalších krasových objektech. Rozsah shromažďovaných informací odpovídá vyhlášce MŽP č. 667/2004 Sb., kterou se stanoví obsah a rozsah dokumentace jeskyní. V databázi je uvedena lokalizace bodových objektů - vstupů do jeskyní, ponorů, vývěrů, centroidů závrtů, dalších krasových objektů. Podrobné informace o JESO byly uveřejněny např. v časopise Ochrana přírody – 2010, 65, č. 4. Informace jsou zejména od členů České speleologické společnosti, z publikované literatury i nepublikovaných zdrojů. Na zpřesňování a doplňování informací spolupracuje AOPK ČR zejména se Správou jeskyní ČR a Českou speleologickou společností. © AOPK ČR, 2025

Informace o vybraných speleologických objektech na celém území ČR. Databáze obsahuje informace o krasových a pseudokrasových jeskyních (přirozených podzemních prostorách), závrtech, vývěrech a ponorech, dalších krasových objektech. Rozsah shromažďovaných informací odpovídá vyhlášce MŽP č. 667/2004 Sb., kterou se stanoví obsah a rozsah dokumentace jeskyní. V databázi je uvedena lokalizace bodových objektů - vstupů do vybraných jeskyní, všech ponorů, vývěrů, centroidů závrtů, dalších krasových objektů. Podrobné informace o JESO byly uveřejněny např. v časopise Ochrana přírody – 2010, 65, č. 4. Informace jsou zejména od členů České speleologické společnosti, z publikované literatury i nepublikovaných zdrojů. Na zpřesňování a doplňování informací spolupracuje AOPK ČR zejména se Správou jeskyní ČR a Českou speleologickou společností. © AOPK ČR, 2025

Mapovací sítě: SitMap_0Rad - základní pole (cca11,1x12 km; středoevropská mapovací síť viz: EHRENDORFER, F.; HAMANN, U. (1965). Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. Berichte der Deutschen Botanischen Gesellschaft. 78, 1, s. 35-50.); SitMap_1Rad - pole síťového mapování vzniklé rozdělením základního pole na čtvrtiny (kvadranty; 1/4) - SLAVÍK, B. (1971). Metodika síťového mapování ve vztahu k připravovanému fytogeografickému atlasu ČSR: Methodik der Netzkartierung in bezug auf den eben bearbeiteten phytogeographischen Atlas der Böhmischen sozialistischen Republik (ČSR). Zprávy Československé botanické společnosti. 6, s. 55-62. ISSN 0009-0662.; SitMap_2Rad - pole síťového mapování vzniklé dvojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/16)- HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_3Rad - pole síťového mapování vzniklé trojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/64) - HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_Botanika - pole síťového mapování vzniklé rozdělením kvadrantu základního pole na 5x5 elementárních polí - KOLBEK, J.; MLADÝ, F.; PETŘÍČEK, V. et al. (1999). Květena Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Křivoklátsko: I. Mapy rozšíření cévnatých rostlin.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. 300 s. ISBN 80-86064-36-0 podklady - Besselův elipsoid, Křovákovo zobrazení, S-JTSK; © AOPK ČR, 2009 EEARefGrid - pole (10x10 km) monitorovací sítě evropsky významných druhů a přírodních stanovišťů; © EEA, 2013

Mapovací sítě: SitMap_0Rad - základní pole (cca11,1x12 km; středoevropská mapovací síť viz: EHRENDORFER, F.; HAMANN, U. (1965). Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. Berichte der Deutschen Botanischen Gesellschaft. 78, 1, s. 35-50.); SitMap_1Rad - pole síťového mapování vzniklé rozdělením základního pole na čtvrtiny (kvadranty; 1/4) - SLAVÍK, B. (1971). Metodika síťového mapování ve vztahu k připravovanému fytogeografickému atlasu ČSR: Methodik der Netzkartierung in bezug auf den eben bearbeiteten phytogeographischen Atlas der Böhmischen sozialistischen Republik (ČSR). Zprávy Československé botanické společnosti. 6, s. 55-62. ISSN 0009-0662.; SitMap_2Rad - pole síťového mapování vzniklé dvojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/16)- HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_3Rad - pole síťového mapování vzniklé trojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/64) - HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_Botanika - pole síťového mapování vzniklé rozdělením kvadrantu základního pole na 5x5 elementárních polí - KOLBEK, J.; MLADÝ, F.; PETŘÍČEK, V. et al. (1999). Květena Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Křivoklátsko: I. Mapy rozšíření cévnatých rostlin.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. 300 s. ISBN 80-86064-36-0 podklady - Besselův elipsoid, Křovákovo zobrazení, S-JTSK; © AOPK ČR, 2009 EEARefGrid - pole (10x10 km) monitorovací sítě evropsky významných druhů a přírodních stanovišťů; © EEA, 2013

Mapovací sítě: SitMap_0Rad - základní pole (cca11,1x12 km; středoevropská mapovací síť viz: EHRENDORFER, F.; HAMANN, U. (1965). Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. Berichte der Deutschen Botanischen Gesellschaft. 78, 1, s. 35-50.); SitMap_1Rad - pole síťového mapování vzniklé rozdělením základního pole na čtvrtiny (kvadranty; 1/4) - SLAVÍK, B. (1971). Metodika síťového mapování ve vztahu k připravovanému fytogeografickému atlasu ČSR: Methodik der Netzkartierung in bezug auf den eben bearbeiteten phytogeographischen Atlas der Böhmischen sozialistischen Republik (ČSR). Zprávy Československé botanické společnosti. 6, s. 55-62. ISSN 0009-0662.; SitMap_2Rad - pole síťového mapování vzniklé dvojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/16)- HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_3Rad - pole síťového mapování vzniklé trojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/64) - HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_Botanika - pole síťového mapování vzniklé rozdělením kvadrantu základního pole na 5x5 elementárních polí - KOLBEK, J.; MLADÝ, F.; PETŘÍČEK, V. et al. (1999). Květena Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Křivoklátsko: I. Mapy rozšíření cévnatých rostlin.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. 300 s. ISBN 80-86064-36-0 podklady - Besselův elipsoid, Křovákovo zobrazení, S-JTSK; © AOPK ČR, 2009 EEARefGrid - pole (10x10 km) monitorovací sítě evropsky významných druhů a přírodních stanovišťů; © EEA, 2013

Mapovací sítě: SitMap_0Rad - základní pole (cca11,1x12 km; středoevropská mapovací síť viz: EHRENDORFER, F.; HAMANN, U. (1965). Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. Berichte der Deutschen Botanischen Gesellschaft. 78, 1, s. 35-50.); SitMap_1Rad - pole síťového mapování vzniklé rozdělením základního pole na čtvrtiny (kvadranty; 1/4) - SLAVÍK, B. (1971). Metodika síťového mapování ve vztahu k připravovanému fytogeografickému atlasu ČSR: Methodik der Netzkartierung in bezug auf den eben bearbeiteten phytogeographischen Atlas der Böhmischen sozialistischen Republik (ČSR). Zprávy Československé botanické společnosti. 6, s. 55-62. ISSN 0009-0662.; SitMap_2Rad - pole síťového mapování vzniklé dvojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/16)- HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_3Rad - pole síťového mapování vzniklé trojnásobným rozdělením základního pole na čtvrtiny (1/64) - HÄRTEL, H. (1994). Metodika floristického mapování navrhovaného národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, s. 64-69. In: PETŘÍČEK, V.; VESELÝ, M. (eds.). Metodika mapování přírody a krajiny. Praha: Český ústav ochrany přírody. 69 s.; SitMap_Botanika - pole síťového mapování vzniklé rozdělením kvadrantu základního pole na 5x5 elementárních polí - KOLBEK, J.; MLADÝ, F.; PETŘÍČEK, V. et al. (1999). Květena Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Křivoklátsko: I. Mapy rozšíření cévnatých rostlin.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. 300 s. ISBN 80-86064-36-0 podklady - Besselův elipsoid, Křovákovo zobrazení, S-JTSK; © AOPK ČR, 2009 EEARefGrid - pole (10x10 km) monitorovací sítě evropsky významných druhů a přírodních stanovišťů; © EEA, 2013

Lokalizace vchodů veřejnosti zpřístupněných jeskyní; vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features). Vrstva obsahuje bodové objekty - hlavní vstupy do zpřístupněných jeskyní. Lokalizace podle Správy jeskyní ČR. © AOPK ČR, 2022

Vymezení mezinárodní, národní a regionální priority na migračně významných vodních tocích ČR nebo jejich úsecích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2020 (MŽP, VÚV, AOPK, kolektiv autorů, 2020). Vodní toky nebo jejich úseky byly vymezeny jako prioritní koridory k postupnému obousměrnému zprůchodňování příčných překážek dle kapitoly 4.2 uvedené Koncepce ve výše uvedených kategorií. Vrstva vymezuje linie vodních toků zatříděné do příslušné kategorie s vymezením délky úseku dle říční kilometráže dle ZABAGED. Jednotlivé vodní toky nebo jejich úseky jsou též zatříděny dle příslušnosti do mezinárodního povodí Labe, Odry a Dunaje. Aktualizace vrstvy probíhá souběžně s aktualizací uvedené Koncepce, kdy může v rámci aktualizace probíhat zpřesnění vymezených priorit.© AOPK ČR, 2021

Podrobná bezešvá vrstva krajinného pokryvu dělící území ČR do 40 kategorií. Sestaveno v rámci Integrovaného projektu LIFE Jedna příroda (LIFE17 IPE/CZ/000005). Copyright: © AOPK ČR 2024 © CzechGlobe 2021, s využitím vlastních dat a dat ZABAGED (© ČÚZK 2023), Corine Land Cover 2018 (© EEA 2023), Urban Atlas 2018 (© EEA 2023), LPIS (© SZIF 2023), ÚHÚL (© ÚHÚL 2023). Tato vrstva navazuje na předchozí verze KVES 2013, 2021 a 2022. Hlavní rozdíly mezi KVES 2022 a KVES 2023: aktualizace dat. Obalová zóna na kolem Souvislé a Nesouvislé zástavby větší o 15 m. Verze 2023 nezahrnuje žádná data RUIAN, pro odstranění mezer ve vrstvě byla použita data ZABAGED, Urban Atlas, vrstva mapování biotopů, Corine Land Cover.

Podrobná bezešvá vrstva krajinného pokryvu dělící území ČR do 40 kategorií. Sestaveno v rámci Integrovaného projektu LIFE Jedna příroda (LIFE17 IPE/CZ/000005). Copyright: © AOPK ČR 2022 © CzechGlobe 2021, s využitím vlastních dat a dat ZABAGED (© ČÚZK 2022), Corine Land Cover 2018 (© EEA 2022), Urban Atlas 2018 (© EEA 2022), LPIS (© SZIF 2022), ÚHÚL(© ÚHÚL 2022). Tato vrstva navazuje na předchozí verze KVES 2013 a 2021. Hlavní rozdíly mezi KVES 2021 a KVES 2022: aktualizace dat. Odstranění podzemních toků z vrstvy. Odstranění nevýznamně malých polygonů. Kategorie “Hospodářské louky” je změněna na kategorii “Degradovaný travní porost”. Kategorie “Souvislá městská zástavba” a “Nesouvislá městská zástavba” jsou přejmenované na “Souvislá zástavba” a “Nesouvislá zástavba”.

Podrobná bezešvá vrstva krajinného pokryvu dělící území ČR do 40 kategorií. Sestaveno v rámci Integrovaného projektu LIFE Jedna příroda (LIFE17 IPE/CZ/000005). Copyright: © AOPK ČR 2021 © CzechGlobe 2021, s využitím vlastních dat a dat ZABAGED (© ČÚZK 2021), Corine Land Cover 2021 (© EEA 2021), Urban Atlas 2018 (© EEA 2021), DIBAVOD (© VÚV TGM 2021), LPIS (© SZIF 2021), ÚHÚL (© ÚHÚL 2021). Tato vrstva navazuje na předchozí verzi KVES 2013. Hlavní odlišnosti od verze KVES 2013: aktualizace dat. Využití nových zdrojových dat (ÚHÚL, LPIS, RUIAN). Přesnější hranice polygonů vodních toků a hospodářských lesů. Odstranění nevýznamně malých polygonů. Přidání nové kategorie “Rozptýlená zeleň”. “Dopravní síť” rozšířena o menší a nezpevněné cesty. KVES 2021 již nerozděluje vodní toky na přírodní a nepřírodní, protože se ukázalo, že vstupní data nejsou spolehlivá. KVES 2021 již neodlišuje intravilán a extravilán.

Krajinný pokryv dělící území ČR do 41 kategorií (blíže v: HÖNIGOVÁ, I.; CHOBOT, K. (2014). Jemné předivo české krajiny v GIS: konsolidovaná vrstva ekosystémů. Ochrana přírody. 69, 4, s. 27-30. ISSN 210-258X.). Sestaveno ve spolupráci s CzechGlobe, Centrem výzkumu globální změny AV ČR, za podpory grantového projektu TD010066 „Integrované hodnocení ekosystémových služeb v ČR poskytnutého TAČR“. © CzechGlobe © AOPK ČR 2013, s využitím vlastních dat a dat ZABAGED (© ČÚZK 2012), Corine Land Cover 2006 (© EEA 2006), Urban Atlas 2006 (© EEA 2006), DIBAVOD (© VÚV TGM 2012).

Data o výskytu (pozorováních, nálezech) druhů živočichů, rostlin, hub a dalších organismů jsou shromažďována v Nálezové databázi ochrany přírody. Data jsou georeferencována. Původcem dat je jednak AOPK ČR (jsou výsledkem jejích současných i historických průzkumných aktivit), jednak široká množina dalších subjektů (včetně akademické sféry a široké veřejnosti). Databáze zahrnuje jak původní primární data, tak i sekundárně kompilované údaje (publikace, sbírky, výzkumné zprávy). Kardinalita vztahu mezi záznamy v tabulkách 1 : N; © AOPK ČR

Bodová lokalizace sídel pracovišť AOPK ČR (ředitelství, regionální pracoviště a jejich detašovaná pracoviště); © AOPK ČR, 2025

Hranice evropsky významných lokalit vymezených v rámci soustavy Natura 2000 a určených k ochraně přírodních stanovišť a nebo populací druhů dle platného nařízení vlády, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, a dle směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin; vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2025

Hranice ptačích oblastí vymezených v rámci soustavy Natura 2000 a určených k ochraně ptačích druhů dle platných nařízení vlády, kterými se vymezují ptačí oblasti, a dle směrnice 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků; vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2025

Vymezení území s omezeným pohybem osob z důvodu umožnění nerušeného vývoje ekosystémů nebo jejich složek, které jsou citlivé na nadměrný pohyb osob a zranitelné působením rušivých vlivů s ním spojených. Území jsou vyhlášená Ministerstvem životního prostředí v souladu § 17 zákona č. 114/1992 Sb. Vrstva obsahuje složené prvky (Multipart Features); © AOPK ČR, 2022

Zmapované migrační bariéry, migračně prostupné objekty a malé vodní elektrárny na migračně významných tocích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2014 (Slavíková A, Pravec M, Horecký J, Dobrovský P, et al., Ministerstvo životního prostředí, 2014) a v chráněných územích ČR (EVL, NPR, NPP a první zóny CHKO). Databáze migračních bariér vznikla v roce 2017 rámci projektu „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ financovaného z EHP fondů (EHP-CZ02-OV-1-016-2014). Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Zmapované migrační bariéry, migračně prostupné objekty a malé vodní elektrárny na migračně významných tocích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2014 (Slavíková A, Pravec M, Horecký J, Dobrovský P, et al., Ministerstvo životního prostředí, 2014) a v chráněných územích ČR (EVL, NPR, NPP a první zóny CHKO). Databáze migračních bariér vznikla v roce 2017 rámci projektu „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ financovaného z EHP fondů (EHP-CZ02-OV-1-016-2014). Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Zmapované migrační bariéry, migračně prostupné objekty a malé vodní elektrárny na migračně významných tocích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2014 (Slavíková A, Pravec M, Horecký J, Dobrovský P, et al., Ministerstvo životního prostředí, 2014) a v chráněných územích ČR (EVL, NPR, NPP a první zóny CHKO). Databáze migračních bariér vznikla v roce 2017 rámci projektu „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ financovaného z EHP fondů (EHP-CZ02-OV-1-016-2014). Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Zmapované migrační bariéry, migračně prostupné objekty a malé vodní elektrárny na migračně významných tocích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2014 (Slavíková A, Pravec M, Horecký J, Dobrovský P, et al., Ministerstvo životního prostředí, 2014) a v chráněných územích ČR (EVL, NPR, NPP a první zóny CHKO). Databáze migračních bariér vznikla v roce 2017 rámci projektu „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ financovaného z EHP fondů (EHP-CZ02-OV-1-016-2014). Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Zmapované migrační bariéry, migračně prostupné objekty a malé vodní elektrárny na migračně významných tocích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2014 (Slavíková A, Pravec M, Horecký J, Dobrovský P, et al., Ministerstvo životního prostředí, 2014) a v chráněných územích ČR (EVL, NPR, NPP a první zóny CHKO). Databáze migračních bariér vznikla v roce 2017 rámci projektu „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ financovaného z EHP fondů (EHP-CZ02-OV-1-016-2014). Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Zmapované migrační bariéry, migračně prostupné objekty a malé vodní elektrárny na migračně významných tocích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2014 (Slavíková A, Pravec M, Horecký J, Dobrovský P, et al., Ministerstvo životního prostředí, 2014) a v chráněných územích ČR (EVL, NPR, NPP a první zóny CHKO). Databáze migračních bariér vznikla v roce 2017 rámci projektu „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ financovaného z EHP fondů (EHP-CZ02-OV-1-016-2014). Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Zmapované migrační bariéry, migračně prostupné objekty a malé vodní elektrárny na migračně významných tocích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2014 (Slavíková A, Pravec M, Horecký J, Dobrovský P, et al., Ministerstvo životního prostředí, 2014) a v chráněných územích ČR (EVL, NPR, NPP a první zóny CHKO). Databáze migračních bariér vznikla v roce 2017 rámci projektu „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ financovaného z EHP fondů (EHP-CZ02-OV-1-016-2014). Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Zmapované migrační bariéry, migračně prostupné objekty a malé vodní elektrárny na migračně významných tocích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2014 (Slavíková A, Pravec M, Horecký J, Dobrovský P, et al., Ministerstvo životního prostředí, 2014) a v chráněných územích ČR (EVL, NPR, NPP a první zóny CHKO). Databáze migračních bariér vznikla v roce 2017 rámci projektu „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ financovaného z EHP fondů (EHP-CZ02-OV-1-016-2014). Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Zmapované migrační bariéry, migračně prostupné objekty a malé vodní elektrárny na migračně významných tocích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2014 (Slavíková A, Pravec M, Horecký J, Dobrovský P, et al., Ministerstvo životního prostředí, 2014) a v chráněných územích ČR (EVL, NPR, NPP a první zóny CHKO). Databáze migračních bariér vznikla v roce 2017 rámci projektu „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ financovaného z EHP fondů (EHP-CZ02-OV-1-016-2014). Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Zmapované migrační bariéry, migračně prostupné objekty a malé vodní elektrárny na migračně významných tocích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2014 (Slavíková A, Pravec M, Horecký J, Dobrovský P, et al., Ministerstvo životního prostředí, 2014) a v chráněných územích ČR (EVL, NPR, NPP a první zóny CHKO). Databáze migračních bariér vznikla v roce 2017 rámci projektu „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ financovaného z EHP fondů (EHP-CZ02-OV-1-016-2014). Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Zmapované migrační bariéry, migračně prostupné objekty a malé vodní elektrárny na migračně významných tocích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2014 (Slavíková A, Pravec M, Horecký J, Dobrovský P, et al., Ministerstvo životního prostředí, 2014) a v chráněných územích ČR (EVL, NPR, NPP a první zóny CHKO). Databáze migračních bariér vznikla v roce 2017 rámci projektu „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ financovaného z EHP fondů (EHP-CZ02-OV-1-016-2014). Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Zmapované migrační bariéry, migračně prostupné objekty a malé vodní elektrárny na migračně významných tocích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2014 (Slavíková A, Pravec M, Horecký J, Dobrovský P, et al., Ministerstvo životního prostředí, 2014) a v chráněných územích ČR (EVL, NPR, NPP a první zóny CHKO). Databáze migračních bariér vznikla v roce 2017 rámci projektu „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ financovaného z EHP fondů (EHP-CZ02-OV-1-016-2014). Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Zmapované migrační bariéry, migračně prostupné objekty a malé vodní elektrárny na migračně významných tocích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2014 (Slavíková A, Pravec M, Horecký J, Dobrovský P, et al., Ministerstvo životního prostředí, 2014) a v chráněných územích ČR (EVL, NPR, NPP a první zóny CHKO). Databáze migračních bariér vznikla v roce 2017 rámci projektu „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ financovaného z EHP fondů (EHP-CZ02-OV-1-016-2014). Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Zmapované migrační bariéry, migračně prostupné objekty a malé vodní elektrárny na migračně významných tocích dle Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR - aktualizace 2014 (Slavíková A, Pravec M, Horecký J, Dobrovský P, et al., Ministerstvo životního prostředí, 2014) a v chráněných územích ČR (EVL, NPR, NPP a první zóny CHKO). Databáze migračních bariér vznikla v roce 2017 rámci projektu „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ financovaného z EHP fondů (EHP-CZ02-OV-1-016-2014). Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © AOPK ČR, 2017

Hranice 366 typů biochor, 94 bioregionů a 4 biogeografických podprovincií na území České republiky publikované v: CULEK, M. et al. (2005). Biogeografické členění České republiky: II. díl. Vydání 1. Praha: AOPK ČR. 590 s., 1 CD. ISBN 80-86064-82-4.; (vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © Culek et al., 2005) a následně zaktualizované dle publikace: Culek M., Grulich V., Laštůvka Z., Divíšek J. (2013): Biogeografické regiony České republiky. - Masarykova univerzita. Brno. 447 s. + mapová příloha. ISBN 978-80-210-6693-9.; (vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features); © Culek et al., 2013). Digitalizovala AOPK ČR.