saranče horská

Ekologie a biologie: Saranče horská obývá středně vlhké až vlhké louky a rašeliniště zejména v horách. Nížinné populace v jižních Čechách (např. Chlum u Třeboně, Borkovická blata, Vltavský luh – Mrtvý luh) jsou na rašeliništích nebo podobných chladných a vlhkých místech, která představují reliktní biotop s mikroklimatickými podmínkami podobnými horským polohám. V jižních Čechách obývá především porosty brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus).Samice kladou ootéky s přibližně 30 vajíčky do svrchní vrstvy půdy, obvykle 3× za sezónu. Po vylíhnutí v červnu procházejí nymfy 5 instary a dospívají po 40–50 dnech koncem července. Dospělci žijí 2–3 měsíce. Saranče horské se živí různými bylinami včetně trav, lišejníky, mechy a listím keřů, zejména borůvčím a maliním. Zjištěno bylo okolo 40 živných rostlin. Nestriduluje.

Celkové rozšíření: Evropský horský druh rozšířený v Pyrenejích, Alpách a Karpatech.

Rozšíření v ČR: Na území ČR se vyskytuje lokálně v Pradědské hornatině (CHKO Jeseníky) a jako dealpinní prvek (glaciální relikt) také na několika rašeliništích v jižních Čechách: na Šumavě a na Třeboňsku. Vyskytuje se v horských oblastech ve všech okolních státech.

Ohrožení: Zřejmě hlavně změnami struktury biotopů na plošně omezených a izolovaných lokalitách (zastiňování, zalesňování, zazemňování, odvodňování apod.)

Péče o druh: Na jihočeských lokalitách bude zřejmě klíčové udržování částečně bezlesého rašeliniště. Zajištění heterogenity rašelinišť s výskytem širokého spektra živných rostlin a dostatku bezlesí. Podpora přirozených, příp. řízených disturbancí, vyřezávání náletových dřevin a pomístně prosvětlování zapojeného lesa.

Literatura: KOČÁREK. P., HOLUŠA J., VLK R., MARHOUL P., 2013. Rovnokřídlí (Insecta: Orthoptera) České republiky, Atlas. Praha: Academia, 288 s.

Autor popisu: Robert Vlk