karas stříbřitý

Ekologie a biologie: Žije ve stojatých i tekoucích vodách. V řekách táhne v jarním období proti proudu, hromadí se v proudech pod jezy, dokonce překonává i peřeje a nízké stupně. Je odolný vůči nedostatku kyslíku, znečištění vody, nedostatku potravy a přežije i značné poranění díky silným šupinám – ty ho také chrání před napadením dravci. Má schopnost vytlačovat z dané lokality ostatní druhy kaprovitých ryb a snadno se šíří. Žije v hejnech, nemá stálá stanoviště. Živí se fyto- i zooplanktonem, bentosem a detritem.
V centru areálu rozšíření vytváří populace složené z obou pohlaví a rozmnožující se běžným výtěrem. Na okrajích areálu výskytu (včetně ČR) vytváří monopohlavní populace složené pouze ze samic. Při vývinu jiker dochází při tvorbě vaječných buněk k odchylce od běžného dělení a vznikají buňky s triploidním jádrem. Jikernačky karase se vytírají s mlíčáky našich kaprovitých ryb a jejich spermie pouze stimulují vývoj jikry aniž by došlo ke splynutí jejich jádra s jádrem vaječné buňky. Z těchto jiker se líhnou nové samice. Jde o tzv. gynogenetický způsob rozmnožování a je velkým přínosem pro karasovo explozivní šíření do dosud neobsazených vod. Jediná ryba se může stát základem nové populace. Samci karase stříbřitého se v ČR nevyskytují prakticky vůbec či jen velmi vzácně. Pokud už se samci vyskytují, zapojují se do výtěru. Karas stříbřitý se vytírá od května ve dvou až třech dávkách, jikry klade na vodní rostlinstvo a každá samice může ročně naklást 10 000 až 150 000 jiker.

Celkové rozšíření: Primární areál karase je východní Asie od Koreje a Japonska po povodí Amuru. Dnes rozšířen i po celém Rusku, v Evropě v podunajských státech, v oblasti mezi povodím Labe a Rýnu a v oblasti jižního úmoří Baltického moře. Díky značné podobnosti s kosmopolitním karasem zlatým (Carassius auratus) je jeho rozšíření možná mnohem rozsáhlejší.

Rozšíření v ČR: Aktivní šíření z populací vysazených v roce 1954 v Maďarsku – první karasi v ČR v roce 1976 z Dunaje. Poté rozšiřován také záměrnou výsadbou či jako příměs s násadou kaprovitých ryb. Dnes na celém území ČR, ve vyšších nadm. výškách méně. Využíván pro komerční rybolov i sportovními rybáři jako nástražní rybka.

Doporučení: Tento druh nelze doporučit k dalšímu rozšiřování v rámci ČR. K účinným metodám tlumení jeho výskytu patří vysazování dravých ryb a selektivní odlov z volných vod. V rybnících lze doporučit pečlivé třídění násad.

Riziko: Výskyt karase stříbřitého v našich vodách je hodnocen jako jednoznačně negativní. Na mnoha místech dochází k jeho přemnožení a následnému snižování počtu ostatních kaprovitých ryb. Možná je též hybridizace s karasem obecným a kaprem.

Literatura: Mlíkovský J., Stýblo P. (eds.). 2006: Nepůvodní druhy fauny a flóry ČR. ČSOP Praha, 496 pp.

Autor popisu: Tomáš Görner