Ekologie a biologie:
Biotop: Na Žatecku jsou to xerotermní především jižně orientované stepní svahy na měkkých terciérních sedimentech mosteckého souvrství, nebo na štěrkopískových říčních terasách, často krytých spraší. Vegetace patří k úzkolistým suchým trávníkům svazu Festucion valesiaceae. Na nezapojených místech roste nápadný pelyněk pontický (Artemisia pontica), nápadné jsou rovněž kavyl vláskovitý (Stipa capilata) a divizna brunátná (Verbascum phoeniceum). Lokalita u Prahy se nachází na skalnaté stráni s řídkou stepní vegetací s dominantami Festuca pallens a Festuca valesiaca. Vývoj: jedinou zjištěnou živnou rostlinou je kostřava walliská (Festuca valesiaca) jednoletý, larvy minují v úžlabí listů. Imága se vyskytují převážně na živné rostlině výjimečně už od konce dubna do srpna. Za slunného počasí čile pobíhají po listech a páří se.
Celkové rozšíření:
Endemitní druh středních a severozápadních Čech v České republice.
Rozšíření v ČR:
Cylindromorphus bohemicus je stenoendemitní druh, pravděpodobně s neoendemitním a schysoendemitním původem, který byl zjištěn pouze v České republice ve dvou arelách. První z nich leží na Žatecku, kde žije asi na čtyřiceti mikrolokalitách a čtyřech větších stepních územích v údolí potoků Hutná a Liboc a v údolí Ohře. Druhá arela leží v Pražském okolí, v severním závěru Pražské kotliny. Jediná recentní lokality je v Roztockém údolí. Dříve známé lokality v Tróji, na Babě a na Sedleckých skalách už zřejmě zanikly.
Ohrožení:
Celková perspektiva populace je velmi problematická. Druh byl s největší pravděpodobností v časném postglaciálu rozšířen všude na jižně exponovaných stráních, zejména v údolích větších levobřežních přítoků Vltavy a Labe v prostoru mezi Podkrušnohorským zlomem, Lounským středohoří a Prahou. Bylo to všude, kde se nalézala vegetace odpovídající kontinentální postglaciální stepi s bohatým výskytem kostřavy walliské. Dnešní výskyt je soustředěn na mikrolokalitách, kde tato vegetace ještě nebyla zničena. Největší rizika spočívají v přímém zániku lokalit. Dělo a děje se to zástavbou (okolí Prahy, okolí Žatce), převodem stepních trávníků na jiné využití (dřívější zalesňování např. v PP Žatec). Dalším velkým rizikem je degradace vegetační struktury i druhového složení stepních trávníků. Příčinou je zejména absence pastevního managementu, a přehnojování ploch z blízkých pozemků orné půdy, ale i z pozadí prostřednictvím atmosférických srážek. Lokality rovněž zarůstají náletovými dřevinami (kustovnice cizí, šípek, duby, osiky, hybridní topoly atd.)
Péče o druh:
Zajištění územní ochrany všech lokalit a mikrolokalit na Žatecku, nastolení vhodné péče o stepní trávníky na těchto lokalitách tak, aby byla v souladu s životním cyklem a celkovou bionomií druhu, zejména pastva a kosení. Postupné odlesňování dříve zalesněných stepních lokalit (Pražská i Žatecká arela), časté biotechnické zásahy zaměřené na odstraňování stromové i křovinné náletové vegetace: duby, osiky, hybridní topoly, šípky, kustovnice cizí atd. (Žatecko), duby červené, trnky, babyky a jasany (Roztocké údolí).
Literatura:
Bílý S. 1989: Zoologické klíče. Krascovití, Buprestidae. [Zoological keys. Jewel beetles]. Academia, Praha, 112 pp. (in Czech).
Kubáň V. 2011: Brouk váleček český (Cylindromorphus bohemicus Obenberger, 1933) - droboučký klenot Ústeckého kraje. Krajský úřad v Ústí nad Labem, 2011.
Škorpík M. 2008: Záchrana a podpora populace ohroženého endemického krasce (Cylindroporphus bohemicus) v Ústeckém kraji, Manuskript, dep. Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor ŽP a zemědělství, 13 str.
ŠKORPÍK M. 2010: Monitoring populací Cylindromorphus bohemicus Obenberger, 1933 (Coleoptera: Buprestidae) na Žatecku v roce 2010. – Manuskript, dep. Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor ŽP a zemědělství, 23 str.
Škorpík M., Křivan V. 2009: Monitoring populací Cylindromorphus bohemicus Obenberger, 1933 (Coleoptera: Buúrestidae) na Žatecku. – Manuskript, dep. Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor ŽP a zemědělství, 11 str.
Trnka F. 2011: Recentní nález krasce Cylindromorphus bohemicus (Coleoptera: Buprestidae) na území Středočeského kraje a poznámky k jeho ochraně. – Klapalekiana, 47: 259–260.
