vrba bylinná

Ekologie a biologie: Stanovištěm vrby bylinné jsou alpínské hole, zpevněné droliny, vlhké skály, sněžná políčka a vyfoukávané skalní štěrbiny.
Drobný keřík 2 až 10 cm vysoký, s podzemními, kořenujícími plazivými kmínky, dožívá se 20 let, kvete v červenci zároveň s rašením nebo po vyrašení listů.

Celkové rozšíření: Vrba bylinná je rozšířena v arktickém a boreálním pásmu Evropy a Severní Ameriky, jižněji ostrůvkovitě v Pyrenejích, Apeninách, Alpách, Sudetech, Karpatech a pohořích Balkánského poloostrova.
V ČR byla vrba bylinná zjištěna na devíti historických lokalitách – na třech v Hrubém Jeseníku a šesti v Krkonoších. V Hrubém Jeseníku se vrba bylinná v současnosti vyskytuje na dvou lokalitách (Tabulové skály, Petrovy kameny); recentní výskyt ve Velké kotlině se nepodařilo potvrdit. V Krkonoších se vrba bylinná vyskytuje na dvou původních lokalitách na české straně Krkonoš (Studniční stěna, Malá Kotelní jáma). Třetí recentní populace ve Velké kotelní jámě pochází z umělé výsadby rostlin ze Studniční stěny. Na polské straně Krkonoš se druh vyskytuje na třech dalších lokalitách.

Ohrožení: Na všech recentních lokalitách jsou známy pouze populace se samičími rostlinami. Druh je tedy odkázán na rozmnožování a šíření pouze vegetativní cestou, které nedovoluje rychle a efektivně osidlovat nově vznikající mikrostanoviště. Spolu s výskytem na klimaticky extrémních biotopech proto mohou mít na stav a četnost populací vrby bylinné negativní vliv jak lidské zásahy, tak i přirozeně probíhající události, jako jsou pády zemních lavin či letní sucho. Negativní je i vliv konkurenčně silnějších druhů rostlin, zvláště pak vřesu a brusnic (borůvek, brusinek či vlochyně).

Literatura: Hejný S. & Slavík B. (eds) (1990) Květena České republiky. Vol. 2. Academia, Praha
Hroneš M., Nývltová V., Brandová B., Ševčík K., Dančák M. & Vašut R. J. (2014) Vysokohorské vrby (Salix) sudetských pohoří České republiky – rozšíření a současný stav populací. Zprávy České botanické společnosti 49: 29–47
Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds) (2002) Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha

Autor popisu: Jarmila Kostiuková