záraza žlutá

Ekologie a biologie: Nezelená parazitická rostlina s přímou nevětvenou lodyhou a listy redukovanými do šupin. Středně velké až mohutné rostliny vykvétají v květnu až červnu žlutými až žlutohnědými květy. Nejčastějším hostitelem je tolice srpovitá, vzácněji t. vojtěška a t. měňavá. Roste na výslunných travnatých a křovinatých stráních, mezích a podobných stanovištích, v hlubokých půdách na bazických horninách.

Celkové rozšíření: Druh je rozšířený od západní Evropy po střední Asii. V ČR se vyskytuje roztroušeně v teplých oblastech, především v severozápadních Čechách, na jižní Moravě a v Bílých Karpatech.

Ohrožení: Zárazy jsou vždy úzce vázané na hostitelské druhy a představují indikátory zachovalých stanovišť. Vhodná stanoviště vlivem změn hospodaření v krajině ubyla.

Literatura: Zázvorka J. (2000): Orobanche L. – záraza. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, p. 489–513, Academia, Praha.
Kroufek R., Kříž M., Nepraš K. & Vlačiha V. (2012): Zárazy Českého středohoří. Český svaz ochránců přírody, ZO c. 38/02 Launensia, Ústí nad Labem.

Autor popisu: Barbora Čepelová