boroš Schneiderův

Ekologie a biologie: Pralesní relikt, vázaný na původní smíšené lesní porosty podhorského a horského pásma. Žije pod kůrou starých, jehličnatých i listnatých stromů. Larva žije pod hrubou kůrou suchých a stojících, staletých stromů, zvláště ve vrcholové partii kmene. Zde pronásleduje larvy jiných druhů hmyzu.
Vývoj larev je minimálně dvouletý. Imaga vylézají v září a v říjnu a žijí přes zimu pod starší, více odchlípenou kůrou stojících kmenů, kde také dochází ke kopulaci. Poslední žijící imaga je možné zastihnout ještě v březnu a dubnu.

Celkové rozšíření: Je rozšířen zvláště v severní a severovýchodní části Evropy, na východ zasahuje přes celou Sibiř a severovýchodní Čínu do Japonska a Koreje. Ve střední Evropě je znám velmi lokálně pouze z Polska a Slovenska.

Rozšíření v ČR: Na území České republiky byly Fleischerem nalezeny v červenci 1876 dva exempláře na Šumavě. Přesná lokalizace je sporná, Fleischer udává v pozdějších publikacích lesy v okolí Lenory a Kynžvartu (=Strážného). Jako potenciální lokalita výskytu je uvažován Boubín.

Ohrožení: Příčiny ohrožení tohoto celoevropsky kriticky ohroženého druhu jsou podobné dalším ohroženým stenoekním lesním druhům - jejich úbytek souvisí s přeměnou dřívějších přirozených porostů na hospodářské lesy, popřípadě s devastujícími způsoby těžby.

Péče o druh: Pro přežití potenciálních populací druhu je nutné zachovat vhodné pralesní porosty ve stávajícím složení a zamezit lesnímu hospodaření. Je nutné, aby si porost na těchto lokalitách zachoval pralesní charakter se všemi růstovými stadii stromů a bylo zamezeno těžbě stojícího a odvozu ležícího dřeva.

Literatura: Vávra J.Ch., 2000: Návrh národního seznamu území „Special Areas of Conservation“pro druh Boros schneideri (Panzer, 1796) (Coleoptera, Boridae) v České republice.3 pp. Unpubl. MS, Praha: AOPK ČR.

Autor popisu: Karel Chobot