podmrvka hadcová

Notholaena marantae (Linnaeus) Desv.
Říše:
Plantae
Řád:
Polypodiales
Čeleď:
Adianthaceae
podmrvka hadcová
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Atlasy a areály rozšíření v ČR

Fytokartografické syntézy ČSR 1: Phytocartographical syntheses of the ČSR.. Průhonice: Botanický ústav ČSAV
Stáhnout mapu

Grafy

Ekologie a biologie: Podmrvka hadcová je drobná vytrvalá kapradina 10 až 30 cm vysoká, rostoucí na výslunných a vyprahlých hadcových skalách. Přežívání druhu na těchto extrémních a silně vysýchavých stanovištích je dáno schopností poikilohydrie. Rostlina dovede přežít ztrátu vody při suchých podmínkách a poté je schopna opětovné regenerace listů při následném přísunu vody.
Celkové rozšíření: Podmrvka hadcová roste v jižní Evropě, na sever nejdále do střední Francie a ČR (Mohelno), dále ve Středozemí, jihozápadní Asii a Etiopii.
V ČR byla podmrvka hadcová dlouho známa pouze z Mohelenské hadcové stepi. Zde roste cca 2000 shluků rostlin na 243 mikrostanovištích (Ekrt 2015). Těžiště rozšíření druhu na lokalitě je ve spodní stepní až lesostepní části hlavního amfiteátru Mohelenské hadcové stepi s výchozy Ovčího skoku. V roce 2001 bylo několik trsů této kapradiny nalezeno v Českém krasu na okraji obce Lety-Rovina na nevelkých skalních výchozech tvořených vyvřelou horninou pikritem.
Ohrožení: Populace podmrvky hadcové na Mohelenské hadcové stepi je poměrně stabilní. Pro dlouhodobé udržení bohaté a vitální populace na této lokalitě je velmi žádoucí udržovat stanoviště s výskytem podmrvky bezlesé. Druh totiž nesnáší vysokou míru zástinu dřevinami a na hadcových skalách se zástinem větším než 50 % se nevyskytuje. Lokalitu negativně ovlivnila výstavba jaderné elektrárny v nedalekých Dukovanech a s ní souvisejících dvou velkých přehradních nádrží na Jihlavě u Dalešic. V důsledku toho se změnilo mikroklima stanoviště a došlo k silné sukcesi dřevin, zejména borovice lesní a mahalebky obecné. Výrazný sanační zásah proběhl před 20 lety, ale i nadále by bylo vhodné (v souladu s platným Plánem péče o NPR Mohlenská hadcová step) omezovat nežádoucí sukcesi a šíření expanzivních a invazních druhů, jak přímými mechanickými zásahy, tak pastvou ovcí a koz.
Literatura: Čeřovský J., Feráková V., Holub J., Maglocký Š. & Procházka F. (1999) Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. Vol. 5. Vyšší rostliny. Príroda a. s., Bratislava
Ekrt L. (2015) Revize populace podmrvky hadcové (Notholaena marantae) na Mohelenské hadcové stepi: rozšíření, početnost, stanovištní preference. Acta Rerum Naturalium 18: 1–8
Hejný S. & Slavík B. (eds) (1988) Květena České socialistické republiky. Vol. 1. Academia, Praha
Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds) (2002) Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha
Plán péče o Národní přírodní rezervaci Mohelenská hadcová step a její ochranné pásmo na období 2012–2021
Špryňar P. (2004) Poznámky k překvapivému výskytu podmrvky jižní (Notholaena marantae) a sleziníku hadcového (Asplenium cuneifolium) na ultrabazickém pikritu v Českém krasu. Zprávy České botanické společnosti 39: 321–338
Autor popisu: Jarmila Kostiuková

KAPLAN, Z.; DANIHELKA, J.; CHRTEK, J.; KIRSCHNER, J.; KUBÁT, K.; ŠTECH, M.; ŠTĚPÁNEK, J. (eds.) (2019). Klíč ke květeně České republiky. Vydání 2. Praha: Academia. 1168 s. [Aktualizováno dle databáze Pladias (Pladias – databáze české flóry a vegetace, www.pladias.cz) k 1. 9. 2022]