kuřička hercynská

Minuartia caespitosa (Willd.) Degen
Říše:
Plantae
Řád:
Caryophyllales
Čeleď:
Caryophyllaceae
kuřička hercynská
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Atlasy a areály rozšíření v ČR

Fytokartografické syntézy ČSR 1: Phytocartographical syntheses of the ČSR.. Průhonice: Botanický ústav ČSAV
Stáhnout mapu

Grafy

Ekologie a biologie: Kuřička hercynská roste na skalnatých svazích, terasách a ve štěrbinách vápnitých pískovců, méně často se vyskytuje na otevřených rozvolněných travnatých místech a písčinách ve světlých řídkých borech (na sprašových vápnitých píscích a pískovcových říčních terasách).
Je to drobná vytrvalá bylina 5 až 15 cm vysoká, která tvoří nevelké polštářovité trsy; rozmnožuje se převážně semeny, ale i vegetativně rozpadem trsů na několik menších.
Celkové rozšíření: Celkový areál kuřičky hercynské je roztříštěn do několika arel, které jsou roztroušeny od východní Belgie, přes severozápadní Německo až do severních Čech.
V České republice se kuřička hercynská vyskytuje na několika skalách v oblasti Hradčanských stěn u Mimoně. Při botanickém průzkumu provedeném v letech 2008–2009 byl druh nalezen na 11 mikrolokalitách.
Ohrožení: Kuřička hercynská se vyskytuje pouze na území Hradčanských stěn, které nebyly až donedávna nijak územně chráněny. Na území probíhalo nevhodné lesní hospodaření a docházelo k velkoplošným a intenzivním disturbancím při holosečné těžbě dřeva a následné přípravě půdy pomocí hluboké orby. Od roku 2014 jsou Hradčanské stěny součástí CHKO Kokořínsko – Máchův kraj a uvažuje se o jejich vyhlášení jakožto MZCHÚ. Tím se snad omezí i další negativní vliv, který na území působí – turistika a horolezectví, se kterými je spojena expanze synantropních druhů i přímá destrukce některých lokalit.
Kuřička hercynská je nejvíce vitální na suchých, teplých a osluněných stanovištích, její vitalita klesá s rostoucím zástinem. Proto je potřeba udržovat jednotlivé lokality druhu otevřené.
Literatura: Hejný S. & Slavík B. (eds) (1990) Květena České republiky. Vol. 2. Academia, Praha
Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds) (2002) Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha
Pánková H. & Münzbergová Z. (2011) Populační biologie a stanovištní nároky Minuartia verna agg. Příroda 31: 149–165
Sádlo J., Petřík P., Boublík K., Rychtařík P. & Šímová I. (2011) Diverzita rostlinstva Hradčanských stěn (Dokesko) a její příčiny. Zprávy České botanické společnosti 46: 17–38
Autor popisu: Jarmila Kostiuková

KAPLAN, Z.; DANIHELKA, J.; CHRTEK, J.; KIRSCHNER, J.; KUBÁT, K.; ŠTECH, M.; ŠTĚPÁNEK, J. (eds.) (2019). Klíč ke květeně České republiky. Vydání 2. Praha: Academia. 1168 s. [Aktualizováno dle databáze Pladias (Pladias – databáze české flóry a vegetace, www.pladias.cz) k 1. 9. 2022]