šater svazčitý

Gypsophila fastigiata Linnaeus
Říše:
Plantae
Řád:
Caryophyllales
Čeleď:
Caryophyllaceae
šater svazčitý
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Atlasy a areály rozšíření v ČR

Fytokartografické syntézy ČSR 1: Phytocartographical syntheses of the ČSR.. Průhonice: Botanický ústav ČSAV
Stáhnout mapu

Grafy

Ekologie a biologie: Roste v otevřených porostech na písčinách (většinou vápnitých), v řídkých borech a na jejich okrajích.
Je to vytrvalá 15 až 45 cm vysoká bylina, listy na lodyze jsou řídce čárkovité, květy bílé. Kvete od května do srpna.
Celkové rozšíření: Šater svazčitý má dva poddruhy, poddruh šater svazčitý pravý je rozšířen od Porýní po Leningrad a severozápadní Ukrajinu, u nás se vyskytuje vzácně v severní polovině Čech (nedaleko Terezína a v Hradčanských stěnách).
Poddruh šater svazčitý svazčitý roste pouze v panonské oblasti, u nás se vyskytuje v nížině a pahorkatině jihovýchodní Moravy, tyto lokality leží na severní hranici areálu poddruhu.
Ohrožení: Důvodem ohrožení je intenzivní lesnické hospodaření v borech. Dochází k narušení půdy při holosečné těžbě dřeva a následné přípravě pomocí hluboké orby, kdy dojde k úplnému zničení podrostu. V Hradčanských stěnách jsou v borech roztroušeny skály a vhodným biotopem pro šater jsou osypy skal (pás podél úpatí skály, kam spadává erodovaný písek z horních částí skal). Problém je, že orba je prováděna až k patě skály a tato místa jsou osazována dřevinami.
Dalším důvodem ohrožení je omezení pastvy na neúživných písčinách. Dochází k šíření konkurenčně schopnějších druhů (př. třtina křovištní). Šíření těchto druhů podporuje i intenzifikace zemědělství, kdy dochází k chemickému hnojení a splachy z polí obohacují okolní pozemky.
Literatura: Hejný S. & Slavík B. (eds) (2003) Květena České republiky 2., 2. nezměněné vydání – Academia, Praha
Sádlo J., Petřík P., Boublík K., Rychtařík P. & Šímová I. (2011) Diverzita rostlinstva Hradčanských stěn (Dokesko) a její příčiny, Zprávy České Botanické Společnosti, Praha, 46: 17–38
Autor popisu: Lucie Kačmarová

KAPLAN, Z.; DANIHELKA, J.; CHRTEK, J.; KIRSCHNER, J.; KUBÁT, K.; ŠTECH, M.; ŠTĚPÁNEK, J. (eds.) (2019). Klíč ke květeně České republiky. Vydání 2. Praha: Academia. 1168 s. [Aktualizováno dle databáze Pladias (Pladias – databáze české flóry a vegetace, www.pladias.cz) k 1. 9. 2022]