svízel sudetský

Ekologie a biologie: Svízel sudetský má těžiště výskytu v rozmezí 650-880 m n. m. ve Slavkovském lese a 1000-1300 m n. m. v Krkonoších. Roste na dvou odlišných substrátech: v CHKO Slavkovský les je vázán na mělkou půdu hadcových skalek a jejich okolí, v Krkonošském národním parku se vyskytuje na vlhkých bazických skalách a sutích - na vápencích a erlanech, v Polsku též na čediči a porfyritické žule. Vyhledává otevřená skalní stanoviště a nesnáší přílišné zastínění.Svízel je vytrvalý druh, který se množí především generativně. Kvete ve Slavkovském lese od června do července, v Krkonoších od července do srpna. Je opylován hmyzem, plody jsou tmavě hnědé dvounažky. Vegetativní rozšiřování rozrůstáním krátkými oddenky je omezené.

Celkové rozšíření: Svízel sudetský je neoendemit Čech, jeho lokality přesahují v oblasti Krkonoš do Polska.

Rozšíření v ČR: „Několik mikrolokalit se nachází v krkonošských karech (Čertova zahrádka, hřbítek mezi Velkou a Malou Kotelní jámou, Rudník, Malá a Velká sněžná jáma na území Polska těsně za hranicemi). Dlouho tradovaný výskyt na hadcích ve Slavkovském lese je ve skutečnosti mylný a vznikl záměnou s druhem G. valdepilosum (svízel moravský). Starší nálezy z Hrubého Jeseníku nejsou dnes potvrzeny a ani není jisté, zda se jedná o taxon totožný se svízelem sudetským.“ (Botany.cz, 14.11.2017)

Ohrožení: Dvě krkonošské lokality leží na exponovaných stanovištích karů, která jsou neustále narušována zvětráváním, pohybem sutě i sněhovými lavinami. Svízeli sudetskému to zřejmě vyhovuje a jeho populace čítající stovky jedinců jsou zde stabilní. Pouze na třetí lokalitě (Rudník) byl pozorován mírný ústup v důsledku šíření třtiny rákosovité a zastínění smrkem, obdobný trend je i u západočeských populací ve Slavkovském lese. Zde je druh vázán na nezapojené porosty hadcových skalek, kde dochází v důsledku celkové eutrofizace prostředí k šíření expanzivnívních druhů, především třtiny chloupkaté a ostružiníků.

Péče o druh: Na lokalitách, které jsou ohroženy zarůstáním, je třeba odstraňovat konkurující druhy bylin (kosením třtiny nebo ručně vytrháváním). Dále je třeba vyřezávat nadměrně stínící dřeviny, především smrk. Také extenzivní pastva přispívá k rozvolnění drnu a zvýšení konkurenceschopnosti svízele. K upřesnění režimu managementu probíhá monitoring všech lokalit.a na vybraných plochách je studována dynamika populací.

Autor popisu: Dana Turoňová, Zita Červenková