sleziník netíkovitý

Asplenium adiantum-nigrum Linnaeus
Říše:
Plantae
Řád:
Polypodiales
Čeleď:
Aspleniaceae
sleziník netíkovitý
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Atlasy a areály rozšíření v ČR

Fytokartografické syntézy ČSR 1: Phytocartographical syntheses of the ČSR.. Průhonice: Botanický ústav ČSAV
Stáhnout mapu

Grafy

Ekologie a biologie: Sleziník netíkovitý osidluje štěrbiny skal (znělce, čediče, křemence i vápence), roste od nížin do vysokohorských poloh. Vytrvalá kapradina s přezimujícími listy, 10 až 25 cm vysoká, výtrusy dozrávají od srpna do září.
Celkové rozšíření: Sleziník netíkovitý je druh s rozsáhlým nespojitým areálem, který se vyskytuje na území Evropy, v Makaronézii a roztroušeně v severní Africe. V jihozápadní Asii se úzký pás jeho výskytu táhne od Turecka jižně od Kaspického moře a Aralského jezera do Střední Asie. Dále jsou udávány izolované arely ze Severní Ameriky, jihovýchodní Asie, Mikronézie, Austrálie a jižní a střední Afriky. Výskyt v ČR leží na severovýchodním okraji areálu druhu.
Na území ČR byl sleziník netíkovitý vždy vzácným druhem. Na řadě dříve udávaných lokalit byly populace tvořeny zpravidla vždy jen několika málo jedinci, čemuž odpovídá i skutečnost, že se jedná o výskyty na okraji areálu tohoto druhu. Lokality dříve udávané z Beskyd, Jeseníků a Moravského krasu, nebyly buď znovu zpětně nalezeny, nebo zde taxon vyhynul. Recentně ověřených lokalit je na území ČR velmi málo: Brná nad Labem v Českém středohoří, Žďár u Mnichova Hradiště, Praha – Vršovice, obec Chaloupky (okr. Beroun), Bechyně (okr. Tábor) a Dolany u Čkyně (okr. Prachatice).
Ohrožení: Lokality sleziníku netíkovitého na našem území mají typický vývoj pro stanoviště druhu na okraji areálu. Rostliny se na nich většinou nevyskytují dlouho, jejich početnost klesá a staré údaje se často nepodaří revidovat. Na druhou stranu se objevují lokality nové, vzniklé zřejmě uchycením spor z jiné části areálu.
Literatura: Čeřovský J., Feráková V., Holub J., Maglocký Š. & Procházka F. (1999) Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. Vol. 5. Vyšší rostliny. Príroda a. s., Bratislava
Ekrt L. (2004) Významný nález Asplenium adiantum-nigrum v Českém ráji. Zpr. Čes. Bot. Společ. 39: 37−40
Hejný S. & Slavík B. (eds) (1988) Květena České socialistické republiky. Vol. 1. Academia, Praha
Kaplan Z., Danihelka J., Lepší M., Lepší P., Ekrt L., Chrtek J. jr., Kocián J., Prančl J., Kobrlová L., Hroneš M. & Šulc V. (2016) Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 3. Preslia 88: 459–544
Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds) (2002) Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha
Autor popisu: Jarmila Kostiuková

KAPLAN, Z.; DANIHELKA, J.; CHRTEK, J.; KIRSCHNER, J.; KUBÁT, K.; ŠTECH, M.; ŠTĚPÁNEK, J. (eds.) (2019). Klíč ke květeně České republiky. Vydání 2. Praha: Academia. 1168 s. [Aktualizováno dle databáze Pladias (Pladias – databáze české flóry a vegetace, www.pladias.cz) k 1. 9. 2022]