sekavčík balkánský

Ekologie a biologie: Stanoviště druhu tvoří proudné horské, podhorské, ale i nížinné toky s mělkou vodou. Preferuje mělčí proudivé úseky se štěrkovito-kamenitým dnem pokrytým slabou vrstvou detritu. Sekavčíci většinou leží na dně nebo pod kameny, kde sbírají drobné živočichy i fytoplankton, na zimu se zavrtávají do substrátu tak, že jim vyčnívá pouze hlava. Jedná se o teritoriální ryby fixované na svá stanoviště. Dožívají se maximálně tří let a dorůstají velikosti do 15 centimetrů.

Celkové rozšíření: Sekavčík horský obývá oblast od povodí Visly a Dunaje, přes povodí Donu a kavkazské toky až na území Íránu.

Rozšíření v ČR: Znalosti o výskytu tohoto druhu v České republice byly dříve omezeny jen na tok Bečvy, kde byl v minulosti zjištěn na různých místech od ústí Bečvy do Moravy až po Vsetínskou Bečvu a její přítok Senici. Na Moravě se znovu sekavčík horský objevil v roce 2001 po téměř padesáti letech, a to v řece Vláře na území CHKO Bílé Karpaty, kam se vrátil ze Slovenska díky zrušení stupně nad ústím do Váhu.

Ohrožení: O příčinách poklesu stavů druhu nejsou podrobné informace stejně jako o biologii druhu obecně, a proto je do jejich detailního prošetření nutná důkladná ochrana.

Péče o druh: Pro ochranu tohoto druhu je nutná koncepce migračního zprůchodnění toků v nejvýchodnější části státu, které mají napojení na povodí Váhu. Při zlepšené kvalitě vody bude možné očekávat vytažení více populací sekavčíka horského na naše území, čímž se alespoň částečně rozšíří areál tohoto ohroženého a biologicky nadmíru zajímavého druhu.

Autor popisu: Milan Muška