křeček polní

Ekologie a biologie: Hlavní oblasti výskytu křečka polního u nás z geologického hlediska pokrývají jednak nížinatá území rozsáhlých říčních aluvií, ale i křídové plošiny a paroviny starých váriských vrásnění. Jelikož hlavním limitujícím faktorem, ovlivňujícím jeho rozšíření, je prvořadě rozsah a rozložení lesních porostů, setkáváme se s ním řídce (nepravidelně) i v prostoru Českomoravské vrchoviny, která je - zvláště ve své východní části - do značné míry odlesněna. Křeček osídluje prakticky všechny typy půd, i když přednost dává územím s těžšími hlinitými, jílovito-hlinitými a jílovito-písečnými půdami a naopak lehčím (hlinito-písčitým) půdám se spíš vyhýbá; zcela nevyhovující jsou pro něho mělké půdy se skalnatým podložím. Dále vyžaduje nízkou hladinu spodní vody (120 cm pod povrchem a více). I když je zřejmé, že těžiště rozšíření křečka u nás leží v nejteplejších oblastech, klimatické podmínky zřejmě nejsou faktorem, který by jeho výskyt jednoznačně ovlivňoval. Zhruba ho lze vymezit roční izotermou 7 °C (případně dubnovou izotermou 7 °C a červnovou izotermou 14-15 0C), délkou vegetačního období 290-300 dní a délkou trvání sněhové pokrývky nanejvýš 50 dnů

Celkové rozšíření: Obývá území od jihozápadní Sibiře (povodí Jeniseje) po Belgii a severovýchodní cíp Francie. Jako stepní druh se do vnitrozemí Evropy rozšířil během rozsáhlého odlesňování výrazně dříve než sysel, na našich archeologických nalezištích jsou jeho pozůstatky známé už z neolitu (zhruba před 6000-7000 lety).

Rozšíření v ČR: Těžiště současného výskytu křečka polního leží v prostoru od Podkrušnohoří přes střední a východní Čechy po Moravu, okrajově zasahuje i do jihozápadních a jižních Čech, kde tvoří součást jižní hranice celoevropského areálu rozšíření. Ve vývoji početnosti populací křečka polního došlo v průběhu posledních 50 let ke zřetelným výkyvům, i když konkrétní číselné podklady o rozsahu areálu a populační hustotě chybějí. Zatímco v polovině 20. století byl křeček řazen mezi polní škůdce, zhruba v 70.-80. letech (v době, kdy na východním Slovensku došlo k jeho masovému přemnožení ), se stal v českých zemích poměrně vzácným. Přibližně od počátku 90. let populační hustota křečků opět vzrůstá a místy získává charakter přemnožených populací (zejména v nížinách - Kolínsko).

Autor popisu: Vladimír Hanzal