Ekologie a biologie:
Biotop: Lesostepi a křovinaté stepní stráně, obyčejně v pozdějších stádiích sukcese; květnaté lesní lemy a paseky v teplých dubohabřinách (obory na Pálavě) a také v opuštěných vápencových lomech. Živná rostlina housenek: Válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum). Vývoj: Jednogenerační (červen – polovina srpna). Vajíčka kladena v řádečcích na vnitřní strany pochev terminálních listů válečky. Pro ovipozici a vývoj jsou preferovány větší a vzrostlejší jedinci živné rostliny rostoucí na výslunných k jihu obrácených stanovištích.
Celkové rozšíření:
Mediteránní. Severozápadní Afrika, západní, střední a jihovýchodní Evropa, Turecko, Blízký a Střední východ až po Írán.
Rozšíření v ČR:
V minulosti velmi rozšířený především v termofytiku, v posledním půlstoletí drasticky ustoupil. V Čechách recentně již pouze v Českém krasu, nejbližším okolí Prahy, Českém středohoří a na Žatecku. Vymizel v celých v západních, jižních a východních Čechách. Na Moravě přežívá v nepočetných izolovaných populacích již pouze na Pálavě, v jižní části Moravského krasu na kraji Brna a na dvou lokalitách ve vápencových lomech na Olomoucku a Novojičínsku. Jinde již nebyl nově potvrzen, včetně v sprašových stepí jihovýchodní Moravy.
Ohrožení:
V celé západní a střední Evropě. Ohrožen z obdobných příčin jako jiní motýli xerotermních a travnatých biotopů. Jeho ochranu komplikuje skutečnost, že je vázán na pokročilejší stadia sukcese, kdy původně krátkostébelné lokality zarůstají vysokostébelnou vegetací s křovinami a mladými stromy.
Péče o druh:
Management stanovišť takového druhu je opakem managementu cíleného na druhy nejranějších sukcesních stadií. Efektivní ochrana celých druhových spekter xerotermních stanovišť nejúčinnější na skutečně rozlehlých lokalitách (nebo v sítích lokalit situovaných dostatečně blízko sebe), na nichž je různými typy managementu udržována pestrá mozaika stanovišť. Taková rozlehlá a pestrá stanoviště často vznikají v areálech velkých lomů, proto by ochrana přírody měla v přírodovědně zajímavých oblastech spolupracovat s těžařskými firmami a vytěžené lomy využívat jako refugia xerotermní bioty.
Literatura:
Beneš J. & Konvička M.: Mapování a ochrana motýlů České republiky. www.lepidoptera.cz
Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.) (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. 857 pp. SOM, Praha.
Macek J., Laštůvka Z.., Beneš J., Traxler J (2015): Motýli a housenky střední Evropy IV., 2015, 539 pp., Academia Praha.