netopýr řasnatý

Ekologie a biologie: Typický štěrbinový druh. Letní kolonie (5-40 samic) se vyskytují v různých skulinách v lidských stavbách (pod střešní krytinou, na půdách, v trámech, ve zdech), ale také v dutinách stromů. Během sezóny může kolonie vystřídat několik různých úkrytů. V zimním období lze jednotlivé kusy netopýra řasnatého zastihnout v podzemních prostorách, většina populace však zřejmě využívá jiné úkryty. Existují ovšem výjimky, jako např. Chýnovská jeskyně, kde zimuje i několik desítek jedinců. Potravu, kterou tvoří zejména dvoukřídlý hmyz, loví tento druh na okrajích lesů a v parkové krajině. Hmyz buď chytá v letu, nebo jej sbírá z vegetace. Jedná se o sedentární druh (nejdelší zaznamenaný přelet je 90 km). Nejvyšší stáří u netopýra řasnatého, zjištěné kroužkováním, je 23 let (prokázáno na území České republiky).

Celkové rozšíření: Evropa (kromě severní části Skandinávie), Blízký východ, Zakavkazí, Turkménie, severozápadní Afrika

Rozšíření v ČR: Vyskytuje se po celém území České republiky, v letním období vyhledává spíše členité rybničnaté oblasti v nižších a středních polohách

Ohrožení: Obecně lze konstatovat, že hlavními ohrožujícími faktory u všech letounů jsou:1) úbytek potravních stanovišť (tj.změny zemědělského hospodaření, nahrazování listnatých a smíšených lesů jehličnatými, vysoušení mokřadů, antropogenní aktivity),2) vyrušování na lokalitách výskytu (v létě i zimě) a ničení úkrytů (kácení doupných stromů, nevhodné přestavby půdních prostor, nevhodné zabezpečení podzemních prostor.

Péče o druh: Zabezpečení lokalit výskytu, především zimovišť (např. jeskyně, štoly, sklepení) a letních kolonií (např. duté stromy či půdy budov).

Autor popisu: Vladimír Hanzal