Ekologie a biologie:
C. elodes roste hlavně v nížinách, v oblastech bohatých na vápenec. Vyskytuje se na okrajích potoků a jezer a v podmáčených lesích. Nemá problém růst v místech, která vysychají, naopak trvalé zaplavení mu vadí. Můžeme ho najít na skalách a kamenech omývaných vodou a na bázích kmenů nebo trsů ostřic či rákosu u vody.
Celkové rozšíření:
Druh roste na většině území Evropy a hlášen byl i z Himálaje. Běžnější je ve vápencem bohatých oblastech jižní Skandinávie, ale doklady o jeho výskytu máme od severní Skandinávie až po Španělsko, Itálii, Balkánský poloostrov a Turecko. C. elodes je z území ČR historicky doložen pouze ze 3 lokalit – slatin u Hustopeče a pravděpodobně Hrabanovské a Všetatské černavy. Recentně byl druh nalezen na jediné lokalitě na Dokesku.
Ohrožení:
Jakožto slatiništní druh je C. elodes nejvíce ohrožen zánikem lokality – tedy změnami ve vodním režimu nebo zastavením obhospodařování lokality a následnými chemickými a sukcesními procesy. Populace může být negativně ovlivněna snížením pH, zvýšením obsahu živin a přílišným zapojováním bylinného a keřového patra.
Literatura:
Bradáčová J., Štechová T. & Kučera J. (2015): Bryofloristic survey of rich fens of the National Nature Monument Jestřebské slatiny (Doksy region, North Bohemia). – Acta Mus. Sils. Sci. Natur. 64: 80–90.
Hedenäs L. (2003): The European species of the Calliergon-Scorpidium-Drepanocladus complex, including some related or similar species. – Meylania 28: 1–117.
Hedenäs L. (2014): Campyliadelphus – nervspärrmossor. – In: Hedenäs L., Reisborg C. & Hallingbäck T., Nationalnyckeln till Sveriges flora och fauna. Bladmossor: Skirmossor –baronmossor. Bryophyta: Hookeria – Anomodon, p. 93–95, ArtDatabanken, SLU, Uppsala.
Hein T. (1874): Beiträge zur Laubmoosflora des Troppauer Kreises. – Jahresbericht über die Staatsoberrealschule in Troppau für das Schuljahr 1873–74, Troppau.
Kučera, J., Váňa, J., Hradílek, Z., (2012): Bryophyte flora of the Czech Republic: updated checklist and Red List and a brief analysis, [Bryoflóra České republiky: aktualizace seznamu a červeného seznamu a stručná analýza]. – Preslia 84: 813-850.
Podpěra J. (1906): Výsledky bryologického výzkumu Moravy za rok 1905–1906. – Zprávy Komisse pro přírodovědecké prozkoumání Moravy, oddělení botanické 2: 1–82.
Ros R. M., Mazimpaka V., Abou-Salama U., Aleffi M., Blockeel T. L., Brugués M., Cros R. M., Dia M. G., Dirkse G. M., Draper I., El-Saadawi W., Erdağ A., Ganeva A., Gabriel R., González-Mancebo J. M., Granger C., Herrnstadt I., Hugonnot V., Khalil K., Kürschner H., Losada-Lima A., Luís L., Mifsud S., Privitera M., Puglisi M., Sabovljević M., Sérgio C., Shabbara H. M., Sim-Sim M., Sotiaux A., Tacchi R., Vanderpoorten A. & Werner O. (2013): Mosses of the Mediterranean, an annotated checklist. – Cryptogamie, Bryologie 34: 99–283.
Svěrák T. (1905): Mechy listnaté na Opavsku. – Věstník Matice opavské 13: 49–60.
Velenovský J. (1897): Mechy české – Rozpravy česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, třída II., VI/6: 1-352.
