Ekologie a biologie:
Nápadně pestrý druh vyskytující se v nížinách na písčinách, dunách a písčitých cestách s řídkou vegetací. Dospělce lze zastihnout od září do července. Zimu tráví v noře široké 4–5 mm a hluboké až 30 cm, kterou si vyhrabou v písku a opředou ji pavučinou. Noru používá jako úkryt a pravděpodobně v ní probíhá i páření. Za prvních jarních slunečných dnů noru otevřou a vylézají opatrně ven. Svou kořist loví aktivně, zejména ve dne. Od května nosí samice bílý kulovitý kokon připředený ke snovacím bradavkám.
Celkové rozšíření:
Evropský druh s výskytem i v severní Africe a střední Asii (Afganistán, Ázerbájdžán).
Rozšíření v ČR:
Vyskytuje se na písčinách na Třeboňsku (Písečný přesyp u Vlkova), v Polabí a na jižní Moravě (Bzenecko, Mikulovsko).
Ohrožení:
Slíďák vázaný na poslední zbytky vátých písků v Polabí, na Třeboňsku a na Hodonínsku. Výjimečně je schopen kolonizovat i deponie sypkých odpadních produktů z průmyslu (např. vyschlé odkaliště u Chvaletic). Jako náhradní biotop mohou sloužit také staré pískovny (např. u Mušlova na jižní Moravě).
Péče o druh:
Vhodná je ochrana celého biotopu. Druh vyžadující obnažené písčité substráty. V rámci managementu je nutné bránit zapojení porostů (kosení, pastva, rozrušování drnu, vypalování) a likvidat náletové dřeviny. V rámci rekultivace pískoven upřednostňovat přirozenou obnovu a chránit písčiny před osazováním borovicí.
Literatura:
Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.
Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of the Czech Republic. P. Merrett (Ed.). Praha: Peres.
Machač O.: Natura Bohemica - Příroda České republiky. www.naturabohemica.cz
Nálezová databáze České arachnologické společnosti. www.cas.zlej.net
Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. & Lustyk P. (2001): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.
