Flóra:
Svahy s hlubší půdou porůstají převážně širokolisté suché trávníky válečky prapořité s nízkým pcháčem bezlodyžným, šalvějí luční, pcháčem panonským, zvonkem klubkatým a jehlicí trnitou. Oproti tomu vápencové hřbítky s mělkou půdou porůstají úzkolisté suché trávníky s kostřavou žlábkatou, kavylem Ivanovým, koniklecem lučním a vlnicí chlupatou. V obou typech trávníků roste bělozářka liliovitá.Na severním svahu skalního hřbítku je vyvinut i pěchavový trávník s penízkem horským. V údolíčkách jsou vlké louky s pcháčem zelinným, které od konce 80. let 20. století zarůstají po skončení pastvy ovcí kopřivami a křovinami.Bývalé pole na vrcholové plošině a mírném svahu na východě území bylo opuštěno na konci dvacátého století a postupně se mění pastvou na suchý trávník.
Fauna:
Z měkkýšů zde žije teplomilná páskovka žíhaná (Cepaea vindobonensis) a žitovka obilná (Granaria frumentum).Na stepích se vyskytují vzácné teplomilné druhy pavouků, např. běžník Ozyptila nigrita a Xysticus robustus, reliktní fytofágní brouci z čeledi mandelinkovitých např. Coptocephala rubicunda, krytohlav Cryptocephalus primarius, bázlivec Luperus xanthopoda apod., brouci z čeledi z nosatcovitých Aceratapion penetrans, Cycloderes pilosus či stepní lalokonosec Otiorhynchus ligustici atd. Další zdejší vzácné druhy lze najít mezi luskokazovitými brouky, dvoukřídlými, blanokřídlými či motýly.Z obratlovců zde byl pozorován např. skokan hnědý (Rana temporaria) či ťuhýk obecný (Lanius collurio).
Neživá příroda:
Neúplně odkrytý geologický profil má podobu skalních výchozů a stěn opuštěných lomů. Dokumentuje vývoj příslušné části pražské prvohorní pánve ve svrchním siluru až devonu (zhruba před 400 milióny let) a vývoj života v tomto období.Na několika místech přírodní památky (Zmrzlík, Jirasův lom v Zadní Kopanině a Draská rokle) jsou typická naleziště zkamenělin (především ramenonožců, mlžů, gastropodů, hlavonožců a trilobitů) známá již Joachimu Barrandovi. V Jirasově lomu se do 40. let 20. století těžily hlavonožcové vápence, v přilehlé kamenické dílně firmy A. Jiras a synové zpracovávané spolu s hlavonožcovými vápenci z Mramorového lomu u Lochkova na kdysi proslulé obkladové desky „Kopaninského mramoru“.Jihovýchodně od Zmrzlíku a jižně od Zadní Kopaniny vystupují na povrch i vápence lochkovského souvrství (lochkov, spodní devon). V nárazovém břehu Mlýnského potoka jihovýchodně od Zadní Kopaniny leží v ochranném pásmu bohaté naleziště zkamenělin (trilobitů) v pražském souvrství (prag, spodní devon).
Omezení:
Východně od Zmrzlíku vede červeně značená turistická trasa i s naučnou stezkou Sliveneckého mramoru. Severní část vede po asfaltové cestě, kterou je možné používat i pro kola, jižním směrem pak pokračuje pěšina, na kterou navazuje stará kamenná cesta. Z Radotína přes osady Cikánka a Zmrzlík do Řeporyj vede cyklostezka.Zmrzlík je přístupný pro pěší bez omezení z hlediska ochrany přírody a krajiny, u cyklistů je vhodné se pohybovat pouze po cestách. Je třeba ovšem nevstupovat na ohrazené pastviny s koňmi a dobytkem a respektovat jezdce na koních.
Péče:
Zmrzlík leží v území, které bylo po tisíce let osídleno a kultivováno zemědělstvím. Svahové polohy s mělčí půdou byly především paseny. Od přelomu devatenáctého a dvacátého století byly na opouštěné pastviny vysazovány především dřeviny cizokrajného původu – borovice černá původem z Balkánu a akát ze Severní Ameriky za účelem tzv. zušlechtění neplodných půd. Je třeba zachovat, resp. obnovit pastvu na svazích a kosení údolních luk, aby nezarůstaly dřevinami a zachovalo se druhové bohatství rostlin i živočichů.Skalní výchozy a lomy je taktéž třeba chránit před zarůstáním dřevinami a před černými skládkami. Vrcholová plošina a mírné svahy na východě území byly původně obdělávány jako pole do konce dvacátého století, následně se postupně mění na suchý trávník pastvou nejprve ovcí a posléze koní.
