Flóra:
Většina plochy vrchovišť je pokryta blatkovými bory pralesovitého charakteru, v nichž dominuje borovice blatka (Pinus rotundata) a velmi kvalitní rašelinné a podmáčení smrčiny s přirozeným cyklem obnovy. V otevřených plochách se udržuje vegetace otevřených vrchovišť s mozaikou rašelinných bultů a šlenků. V západní části vrchoviště Paterák se vyskytují velmi zajímavé olšové porosty tzv. plovoucí olše. Lesní podrost je tvořen keříčky vřesovcovitých rostlin – borůvkou bažinnou (Vaccinium uliginosum), šichou černou (Empetrum nigrum), kyhankou sivolistou (Andromeda polifolia) a klikvou bahenní (Oxycoccus palustris). Zejména na narušených místech se roztroušeně vyskytuje rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), v přechodových rašeliništích pak prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii) nebo vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata). Mechové patro tvoří především různé druhy rašeliníků (Sphagnum sp.), hojné jsou také mechy rodu baňatka (Splachnum).
Fauna:
Prostorově oddělená zachovalá vrchoviště hostí řadu vzácných druhů živočichů. Co se týká hmyzu, lze zde nalézt téměř všechny druhy významné pro blatkové bory. Nápadné jsou zejména vrchovištní druhy vážek a šídel, v části Tajga se ve světlinách vyskytuje silně ohrožený žluťásek borůvkový (Colias palaeno). Z obojživelníků se vzácně vyskytuje čolek horský (Triturus alpestris), z plazů pak ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a zmije obecná (Vipera berus). Velmi vzácně se objevují poslední exempláře z někdejší bohaté populace tetřeva hlušce (Tetrao urogallus). Pravidelně zde hnízdí čáp černý (Ciconia nigra), kulíšek nejmenší (Glaucidiumpasserinum), sýc rousný (Aegoliusfunereus) a datlík tříprstý (Picoides tridactylus).
Neživá příroda:
Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny se nachází severně od Mariánských Lázní, ve vrcholové parovinné části Slavkovského lesa kolem osady Kladská, v nadmořské výšce cca 800–900 m. Rezervaci tvoří pětice lesních vrchovišť – Tajga, Paterák, Malé rašeliniště, Lysina a Husí les.Kladská geologická jednotka se skládá ze svorových fylitů, místy grafitických, s vložkami kvarcitů, vápenato-silikátových rohozců a metabazitů. Vznikla přeměnou sedimentů a vulkanitů snad ordovického stáří za poměrně nízkého tlaku a teploty. Území rezervace pokrývá vrchovištní organozem typická, po okrajích lemovaná organozemními gleji. V okolí rašelin se na svazích vytvořila vývojová stadia půd od silně kyselých dystrických kambizemí po kambizemní (humusové) podzoly.
Péče:
Vrchoviště Tajga bylo v roce 2005 prohlášeno za bezzásahové území. V ostatních částech se druhová skladba lesa blíží původní přirozené skladbě, tudíž i zde je hospodaření minimalizováno a směřuje k bezzásahovému režimu. Pouze v případě větrných kalamit je plánována dosadba borovice blatky resp. borovice rašelinné a to ze semen sebraných na území NPR. Na podporu zlepšení vodního režimu budou i nadále ve všech částech rezervace budovány přehrážky na odvodňovacích kanálech. Zvyšování zamokření povede k dosažení optima ve druhové skladbě i věkové struktuře porostů. Myslivost bude regulována tak, aby se v klidové zóně národní přírodní rezervace nesoustřeďovala vysoká zvěř, která představuje nejvýznamnější ohrožení pro přirozené zmlazování borovice blatky.
