Kotýz

Flóra: Botanicky nejvýznamnější je především nelesní vegetace vázáná na jz. svahy a stěny skalního defilé nad Suchomastským potokem. Na svislých skalních stěnách roste tařice skalní. Na skalních výchozech na nejmělčí půdě nalezneme tařicí horskou, rozchodníky a jednoletky např. ožanku hroznatou. Na hlubší půdě okolo horních hran svahů pak druhově bohaté společenstva skalní stepi s charakteristickým devaterníčkem šedým. Na některých místech nalezneme xerotermní kostřavové trávníky a širokolisté xerotermní trávníky. Pro sutě pod skalními stěnami je charakteristická ožanka hroznatá a konopice úzkolistá.Lesní porosty jsou zpravidla málo zachovalé. Fragmenty lužního lesa s olší lepkavou přecházejí do svahových suťových lesů s jasanem, kde je rozšířen i akát. Poměrně zachovalé jsou dubohabřiny v sz. části území nad Havlíčkovým mlýnem. Ze vzácnějších bylinných druhů tu byl nedávno zaznamenán křivatec nejmenší.Na zastíněných vápencových skalách Aksamitovy brány se vyskytuje ohrožený druh mechu trněnka tlustožeberná. Mnoho zajímavých, vzácných a ohrožených druhů mechorostů hostí výslunné skály a skalní stepi v okolí Jelínkova mostu. Patří mezi ně např. rokyt Vaucherův, děrkavka istrijská a chluponosná, lupenitka přisedlá nebo bokoplodka kostrbatá.

Fauna: Bohatá, leč málo prozkoumaná, je fauna bezobratlých a z nich především hmyz. Typickým obyvatelem zdejších stepí je ploskoroh pestrý (Libelluloides macaronius). Kromě mnoha střevlíkovitých, drabčíkovitých a kovaříkovitých brouků tu byl sbírán např. vzácný kyjorožec rudý Claviger testaceus. Poměrně nejlépe jsou prozkoumaní motýli. Na sveřepových stepích a keřových stepích žije rozmanitá fauna zvláště drobných motýlků, tzv. mikrolepidopter, např. moli, obaleči, smutníčci a mnoho dalších. Z významnějších denních motýlů zde lze potkat otakárky ovocné (Iphiclides podalirius) a otakárky fenyklové (Papilio machaon), kteří v rámci výběru partnera před pářením usedají na vrcholových stepích na vyvýšená místa (keře), kde vyčkávají. Tomuto typu chování se říká tzv. hilltopping. V lesních okrajích charakteru šípákových doubrav převažují opět zástupci mikrolepidoptery, a to drobníčci, minovníčci, klíněnky apod. Žijí tu také význační plži a mnohonožky. Mezi zdejší vzácné druhy pavouků patří segestra skalní (Segestria bavarica), různé druhy slíďáků, běžníků a atraktivní stepník rudý (Eresus kollari).Z obratlovců stojí za zmínku výskyt užovky hladké (Coronella austriaca) nebo zjištěných 68 hnízdících druhů ptáků. Donedávna zde hnízdila kavka obecná (Corvus monedula) v počtu několika párů. Pozoruhodné je dále hnízdění pěnice vlašské (Sylvia nisoria) spolu s ťuhýkem obecným (Lanius collurio) na stepi a výra velkého (Bubo bubo) ve skalách. Z lesních ptáků zde hnízdí datel černý (Dryocopus martius) a strakapoud malý (Dendrocopos minor). Ze savců jsou nejvýznamnější veverka obecná (Sciurus vulgaris) a šelmy jako kuna lesní (Martes martes), hranostaj (Mustela erminea), jezevec lesní (Meles meles) a liška obecná (Vulpes vulpes).

Neživá příroda: Území s četnými krasovými jevy vytvořenými ve vápencích devonského stáří. V oblasti skalního defilé jsou dobře vyvinuty ekosystémy xerotermního bezlesí v sukcesní řadě sledující postupné osídlování vápencového substrátu živými organismy. Mimořádně pestrá a zajímavá je zdejší fauna xerotemních bezobratlých. Četné archeologické nálezy dokládají osídlení člověkem již od paleolitu.Chráněné území tvoří skalní ostroh nad Suchomastským potokem. Na jižním a západním okraji je ohraničen skalními stěnami, které vytvářejí výraznou skalní dominantu. Stěny tvoří vrstevnaté, světle šedé biodetritické vápence s charakteristickou uzlovitou texturou. Jedná se o facii kotýzských vápenců lochkovského souvrství (spodní devon), která vznikala v mělkém moři, silně ovlivněném prouděním. Kotýzské stěny jsou rovněž stratotypovou lokalitou kotýzských vápenců.Na temeni ostrohu vycházejí nadložní koněpruské vápence pražského souvrství. Ve vápencích se vytvořily četné krasové jevy. Nejznámější je Axamitova brána na severním okraji chráněného území. Vznikla patrně prolomením stropu velké jeskyně. Na jižní straně nad skalní stěnou vznikl (krasovým rozšířením příčné poruchy) skalní most nazvaný Jelínkův most. Některé menší jeskyně byly v průběhu starší doby kamenné využívány člověkem.ArcheologiePod jménem “Kotýz” je známo v literatuře a zapsáno v Ústředním seznamu pod číslem 424 pravěké hradiště v nadmořské výšce 380–403 m na vápencové vrcholové planině Kotýzu v západní polovině hřbetu Zlatého koně. Nese traťový název “Na hradě”. Severní valové opevnění podél hřbetu a východní příčný val vymezuje plochu o rozloze okolo 5 ha. Jižní a západní část je chráněna téměř kolmými vápencovými stěnami, vytvořenými erozí Suchomastského potoka. Vnitřní část je skloněna k jihu. Valy jsou v současné době tvořeny kamenným jádrem. Nálezy dokazují přítomnost člověka v pozdní době bronzové, době halštatské a v raném středověku.Pod jeho jižní až západní hranou je řada významných jeskynních nalezišť. Například Děravá jeskyně, která nese stopy po přítomnosti lidí v magdalenienu, v neolitu (kultura s vypíchanou keramikou), v pozdní době bronzové a době halštatské. Další významnou jeskyní je j. Ve vratech (Axamitova brána). Její vchod je tvořen skalní bránou, za ní je propasťovitý prostor otevřený k povrchu. Archeologické nálezy jsou ze středního paleolitu, z kultury s vypíchanou keramikou, z pozdní doby bronzové, doby halštatské a raného středověku. Další archeologické nálezy pocházejí z jeskyní Tři voli a Dolní. 

Omezení: NPP Kotýz je hojně navštěvována turisty, kteří přes Kotýz míří do Koněpruských jeskyní či na Koukolovu horu. Vede zde žlutě značená turistická cesta (Srbsko-Koda-Tobolka-Zlatý kůň-Kotýz-Koukolova hora) a závěrečná část naučné stezky Koukolova hora – Kotýz.Jižní část NPP, kterou tvoří vápencové stěny vysoké 20 - 30 metrů, využívají ke své činnosti horolezci, avšak spíše extenzivně. Na základě dohodnutého řešení mezi Správou CHKO Český kras a zástupci Českého horolezeckého svazu dne 14.6.2011 nebudou aktuálně zřizovány nové horolezecké cesty. Z hlediska ochrany vegetace skalních stěn a z hlediska umožnění hnízdění ptactva jsou na větší části skalních stěn horolezecké aktivity časově omezeny.V území není dovoleno rozdělávat ohně a tábořit. Vjezd motorových vozidel je pouze na povolení.

Péče: Za účelem zachování především skalních a suchých trávníků byly a jsou na území NPP Kotýz vyřezávány dřeviny (křoviny typu trnka a svída krvavá, nálet jasanu a nepůvodní čimišník), a to zvláště poblíž okraje plošiny nad skalními stěnami, kde jsou trávníky nejkvalitnější. Plochu pod vyřezanými hustými křovinami velmi rychle osídlily druhy okolního trávníku.Podobně jsou i skalní stěny udržovány bez porostu dřevin, a také v blízkosti významných krasových jevů, jako jsou Axamitova brána, Jelínkův most a Děravá jeskyně, je odstraňována vegetace (dřeviny), tak aby tyto krasové jevy zcela nezarostly.V roce 2011 se začaly suché trávníky na vrcholové plošině (která byla poměrně silně degradovaná ovsíkem) spásat smíšeným stádem ovcí a koz. Pro sledování vlivu pastvy byla založena soustava trvale monitorovacích ploch. Na těchto monitorovacích plochách bylo již následující rok možné zaznamenat pozitivní reakci nižšího patra trávníku (vlastní kostřavový trávník s dominantní kostřavou žlábkatou), který se po spasení ovsíku začal rozrůstat.Při pastvě je nutné zachovat heterogenní mozaiku různě intenzivně spasených ploch s porosty živných rostlin významných druhů (motýlů, fytofágních brouků, ploštic aj.). Podobně při asanaci náletových dřevin je na stepních plochách nutné ponechat solitérní keře či stromy (hloh, skalník, dub atd., včetně odumřelých) jako úkryt a místo k vývoji a odpočinku - například saproxylického hmyzu či ptáků.