Flóra:
Rostou zde běžné bučinné druhy - lilie zlatohlávek, kyčelnice devítilistá, svízel vonný, na křovinami zastíněných stěnách rostou játrovky a mechy.
Neživá příroda:
Na lokalitě se v těsném sousedství nacházejí tři tělesa metamorfovaných ultrabazických hornin s typickou zonální stavbou. Tělesa mají tvar čoček a jejich centrální část je tvořena krupníkem, který směrem k okraji přechází do mastkových břidlic, dále do tremolitových a aktinolitových břidlic („aktinolitovce“) a vnější lem tvoří chloritové břidlice. Okolní horninové prostředí je tvořeno amfibolity sobotínského amfibolitového masivu. Maximální mocnost těles nepřesahuje 35 m. Hranice mezi jednotlivými zónami zpravidla nebývají ostré, s výjimkou ostrého rozhraní mezi aktinolitovou a chloritovou břidlicí.Chemické složení uvedených horninových typů se vyznačuje nízkými obsahy SiO2, Al2O3, celkového Fe a alkálií, zatímco obsahy MgO jsou velmi vysoké. Z nerostů je v horninách zastoupen mastek, chlorit, aktinolit, dolomit, magnetit.Krupníkové čočky vznikly pravděpodobně složitou přeměnou amfibolicko – pyroxenických peridotitů (serpentinizací a hydrotermální přeměnou s přínosem CO2).Nad lomem byly objeveny minerály alpské parageneze. V trhlinách amfibolitů, mastkových břidlic i v pegmatitu byly nalezeny pěkně krystalované minerály - epidot, adulár, titanit, křišťál a prehnit.Těžba na lokalitě (německy Hintere Hüttellehne) byla zahájena v 19. století a pokračovala i začátkem 20. století. Objem těžby krupníku nebyl nijak rozsáhlý a ložisko nebylo zcela vytěženo. Na popisu a průzkumu lokality se podíleli různí badatelé, z těch známějších např. Rath, Kreschmer a Becker-Schuster.
