Flóra:
Povrch lomu, mimo obnažených skalních stěn, postupně sukcesně zarůstá. V souvislosti s tím zde vznikla i zajímavá společenstva rostlin s některými méně obvyklými druhy vázanými na bazické horniny.Plocha přírodní památky mimo vlastní lom a rozvolněnou část haldy je porostlá zapojenými lesními porosty, které jsou poměrně rozrůzněny, a to druhově, prostorově i věkově. Severní část navazuje na smrkovou monokulturu, jižním směrem se postupně zvyšuje podíl dalších druhů dřevin, především listnáčů a v jižní části se stává smrk spíše příměsí s menším podílem.
Fauna:
V menší štole byl zaznamenám jeden zimující vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros).
Neživá příroda:
Krupník je tvořen šedobílým mastkem. Vyskytuje se ve dvou čočkách. Směrná délka větší z nich dosahuje téměř 50 m a její mocnost je 8-10 m. Mocnost menší krupníkové čočky je pouze 3-4 m. Na lokalitě se vyskytují agregáty mastku, chloritu, aktinolitu, dolomitu a apatitu a dále dokonale vyvinuté krystaly magnetitu v chloritických břidlicích.Těžba krupníku na lokalitě Smrčina (německy Storchberg) byla zahájena v 19. století pro potřeby sobotínské železárny a pokračovala i počátkem 20. století. Ložisko bylo z větší části vydobyto. Petrografickým a mineralogickým výzkumem se zde zabývali různí badatelé, ze známějších lze vyjmenovat například Kretschmer, Glocker, Tschermak, Rath, a Becke-Schuster. Ukázky zdejších minerálů a hornin jsou uloženy v mnohých našich i zahraničních muzeích. V pozdějších dobách se na nekontrolovaném a neřízeném sběru podíleli různí sběratelé minerálů.
