Flóra:
Téměř třetinu rezervace tvoří lužní lesy, ovlivněné výrazně karpatskou květenou. Základními dřevinami jsou jasan (Fraxinus excelsior), lípa malolistá (Tilia cordata) a dub letní (Quercus robur) s příměsí střemchy obecné (Prunus padus). Keřové patro je pestré. Nejhojnější jsou v něm brslen evropský (Euonymus europaeus) a střemcha obecná. Bylinné patro je nejlépe zapojené v jarním aspektu s hojným výskytem sněženky podsněžníku (Galanthus nivalis) a česneku medvědího (Allium ursinum). Na březích Odry a zvláště podél slepých ramen jsou v menší míře vyvinuty vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů, ojediněle na podmáčených sníženinách mokřadní vrbiny. Na vodních plochách rybníků lemovaných rákosinami spatříme kotvici plovoucí (Trapa natans), nepukalku plovoucí (Salvinia natans), rdest světlý (Potamogeton lucens). Na letněných rybnících je hojný myší ocásek nejmenší (Myosurus minimus) vzácně nalezneme úpor kuřičkovitý (Elatine alsinastrum) a skřípinu kořenující (Scirpus radicans).
Fauna:
Složení fauny v rezervaci je vzhledem k rozmanitosti biotopů velmi pestré. Na rybnících v létě dominují obojživelníci: tisícovky kuněk obecných (Bombina bombina), desítky skokanů zelených (Rana esculenta) a rosniček zelených (Hyla arborea). Vzácněji se zde objevuje také skokan skřehotavý (Rana ridibunda) a čolek velký (Triturus cristatus). Z ptáků zde běžně hnízdí potápka malá (Tachybaptus ruficollis), chřástal vodní (Rallus aquaticus), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), vzácně také moták pochop (Circus aeruginosus). Blücherův les poskytuje díky svému samovolnému vývoji prostor pro mnohé druhy brouků a ptáků. Z ptactva se zde vyskytuje žluna zelená (Picus viridis) a šedá (P. canus), strakapoud střední (Dendrocopos medius), datel černý (Dryocopus martius), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) a žluva hajní (Oriolus oriolus). V periodických lesních tůních žije čolek obecný (Triturus vulgaris) a vzácný korýš žábronožka sněžní (Eubranchipus grubii). Řeka Odra díky přirozenému meandrujícímu korytu poskytuje útočiště pro měkkýše velevruba malířského (Unio pictorum) a rybu ouklejku pruhovanou (Alburnoides bipunctatus). Na štěrkových náplavech pravidelně hnízdí kulík říční (Charadrius dubius) a pisík obecný (Actitis hypoleucos). Na řece loví morčák velký (Mergus merganser) a ledňáček říční (Alcedo atthis), který společně s břehulí říční (Riparia riparia) hnízdí ve vysokých hlinitých březích řeky Odry. V březích řeky má nory také bobr evropský (Castor fiber) nebo vydra říční (Lutra lutra).
Neživá příroda:
Báze je tvořena metamorfity spodnoproterozoického stáří (plagioklasové paralely) a na ně nasedajícím paleozoikem (produktivní karbon). Tyto komplexy jsou překryty mořskými sedimenty miocenní karpatské předhlubně. Dvojí pleistocenní zalednění a období poté přineslo sedimenty glacilakustrinních písků a jílů elsterského zalednění, nadloží tvoří fluviální štěrky a písky wormského stáří, jež jsou překryty mladoholocenními povodňovými hlínami. Vyvinuty jsou nivní půdy glejové.
Omezení:
Kolem části západního okraje přírodní rezervace vede červená turistická značka a značená cyklistická trasa. Pohyb po východní hrázi rybníků s přechodem na luční pěšinu až k soutoku Polančice a Mlýnky je tolerován. V Blücherově lese je povolen pohyb návštěvníků po jižní hranici rezervace tvořené lesní obslužnou cestou. Ostatní pohyb po rezervaci není povolen. V hnízdní době je přísně zakázáno vstupovat na veškeré příčné hráze rybníků. Volný pohyb psů není z důvodu rušení zvěře možný.
Péče:
Lesní porosty jsou ponechávány samovolnému vývoji s vyloučením lesnického hospodaření. Snahou je omezení lidských zásahů (včetně člověkem zapříčiněného vysokého stavu spárkaté zvěře) a přirozená obnova lesa. V lesních porostech je ponechávána dřevní hmota, což je důležité pro rozvoj (sapro)xylofágního hmyzu a hub. Na rybnících je hospodařeno extenzivním až polointenzivním způsobem, vysazovány jsou pouze malé ryby (násada, plůdek) a každoročně sloveny (jednohorkový způsob). Rybníky jsou napouštěny pozvolna od června, což je přínosné pro vývoj vegetace obnaženého dna a vodních makrofyt. Rybník Zimní je jednou za 2-4 roky letněn z důvodu podpory ohroženého druhu úporu. (výskyt pouze na několika lokalitách v ČR).
