Flóra:
Vegetace je podmíněna kombinací vrcholového a říčního fenoménu vyvinutého podél hlubokého údolí Berounky. Tyto dva jevy podmiňují specifické mikroklima na dně údolí, na svazích i na vrcholech.Specifické mikroklimatické podmínky umožňují existenci suťových lesů a bučin na svazích a na jejich úpatí s některými podhorskými (submontánními) druhy a naopak také výskyt nezapojených xerofilních doubrav a travinobylinných společenstev na vrcholech. Bohužel tyto vrcholy jsou přednostně vyhledávány populací mufloní zvěře, která narušuje rostlinný pokryv. Na otevřených ploškách se pak mohou uchytit nepůvodní „plevelné“ druhy, které mění charakter původních přirozených společenstev, např. kokoška pastuší tobolka, penízek rolní či bér zelený. Přesto však v bohaté mozaice lze odlišit společenstva skalních výchozů se vzácnou kapradinkou skalní, dále společenstva mělkých skeletovitých půd na nevýživných horninách s kostřavou ovčí, chmerkem vytrvalým, pavincem horským, ploníkem chluponosným, šťovíkem menším a jestřábníkem chlupáčkem. Na značně ochuzených místech přibývá i vřes obecný a metlička křivolaká, naopak na minerálně bohatších výchozech se objevuje kostřava bledá, mochna písečná, hvozdík kartouzek, mateřídouška polejovitá a drobné jednoletky. Tyto druhy naznačují přechod ke společenstvům teplomilných trávníků, které jsou vyvinuty jako porosty kostřavy walliské a válečky prapořité, které doprovází pryšec chvojka, bělozářka větvitá a rozrazil klasnatý. Na hlubších humózních půdách pak na trávníky navazují teplomilné lesní lemy s kakostem krvavým a jetelem alpským. To již jsou polohy, kde jsou ekologicky vhodná místa pro trvalou existenci dřevin, zejména odolných dubů, které tvoří řídce zapojené společenstvo břekové doubravy.Na strmých svazích k Berounce rostou suťové lesy s javorem, bukem, habrem a lípou, v keřovém patře se zimolezem pýřitým a lískou obecnou, které přecházejí do lipových bučin s věsenkou nachovou, kyčelnicí devítilistou a cibulkatou, kostřavou nejvyšší apod.
Fauna:
Na pleších je významná především reliktní fauna bezobratlých. Vyskytují se zde významní zástupci pavoukovců snovačka světlá a pavučenka chocholatá, významní jsou zejména brouci vyvíjející se ve dřevě - kovařík fialový a roháč obecný.Ve vodních biotopech, především pobřežní části rezervace, se vyskytují obojživelníci mlok skvrnitý, skokani skřehotavý a štíhlý, z plazů jsou to užovky obojková a podplamatá. V lesostepních částech je možné zahlédnout užovku hladkou a zmiji obecnou.Z ptáků jsou významné druhy vázané na hnízdní dutiny, např. holub doupňák, datel černý, žluna šedá, strakapoud prostřední a tři druhy lejsků – malý, bělokrký a šedý.Na území rezervace byl zjištěn také četný výskyt mnoha druhů netopýrů, například netopýra černého, velkého, dlouhouchého, hvízdavého aj.
Neživá příroda:
Geologické podloží tvoří suchozemské vulkanity svrchního kambria, převážně andezity, v jižní části území dacity. Kvartérní pokryv je málo mocný a tvoří jej hlinité a hlinitokamenité uloženiny, zejména v severozápadní části území. Půdy jsou rankery. Území se v severní části prudce svažuje do údolí Berounky, v jižní části jsou mírnější hlinité svahy, nad nimiž dominují skalní výchozy Velké a Malé Pleše.
Omezení:
Rezervace není veřejnosti přístupná.
Péče:
V lesních porostech je podporována přirozená obnova, vedoucí k větší prostorové i věkové diverzitě přirozených porostů. Na vhodných místech je zaváděna původní jedle. V mladších porostech, kde se expanzívně prosazuje jasan a hbr je prováděna redukce v rámci výchovných zásahů. Přetrvávajícím problémem je vysoká koncentrace zvěře, především muflonní, která brání přirozené obnově dřevin spásáním výhonů.
