Flóra:
Vegetace rezervace je velmi rozmanitá. Inventarizační průzkumy dokládají téměř pět set druhů cévnatých rostlin, z nichž jedenáct druhů je zvláště chráněných.Na dnech údolí jsou v menším rozsahu zastoupena společenstva ptačincových olšin a měsíčnicových javořin s hojným výskytem ohrožené měsíčnice vytrvalé. Nejrozšířenějším společenstvem v území jsou habrové javořiny s pestrou dřevinnou skladbou stromů a keřů včetně silně ohroženého tisu červeného. V bylinném patře se mimo ohrožené lilie zlatohlavé vyskytují běžné druhy typické pro daná stanoviště jako např. mařinka vonná, hrachor jarní, zvonek broskvolistý nebo hluchavka pitulník.Na mírných svazích a lesnatých hřbetech a vrcholech se vyskytují společenstva dubohabřin s nižší druhovou pestrostí. Stromové patro má často zjednodušenou porostní skladbu díky pařezinému způsobu obhospodařování v minulosti a také vlivem vysokých stavů spárkaté zvěře, včetně introdukovaného muflona. V lokalitách s vlhčí, často balvanitou půdou jsou vyvinuta společenstva lipových bučin, která byla v minulosti předmětem lesnického hospodaření, a docházelo k jejich umělé obnově. V těchto porostech jsou dnes již jen nepatrné zbytky kdysi hojné jedle bělokoré a chlumního ekotypu smrku ztepilého.Na extrémních stanovištích vrcholů a svahů jsou ostrůvkovitě vyvinuta společenstva břekových doubrav, bikových doubrav a lišejníkových borů přecházejících v lesostepi a stepi, tzv. pleše. Na těchto xerotermních stanovištích roste ohrožená bělozářka liliovitá, hvězdnice zlatovlásek, kavyl Ivanův a silně ohrožený koniklec luční. Na skalách se hojně vyskytuje tařice skalní a vzácně také silně ohrožená kapradinka skalní.Zajímavý je také výskyt reliktních hub prachovečníku bukového, kožovky svrasklé, houžovce medvědího a pstřeňovce dubového.
Fauna:
Fauna rezervace je vzhledem k pestrosti společenstev rozmanitá. Vzácné reliktní druhy pavoukovců a hmyzu se vyskytují na lesostepích a v balvanitých sutích. Byl potvrzen výskyt reliktního druhu sekáče klepítníka a mimořádně vzácného pavouka šplhalky tmavé. V lesních porostech je významné rozšíření mnoha druhů střevlíků a ve dřevě se vyvíjejícího hmyzu. Mezi velmi vzácné brouky obývající stromové dutiny patří kovařík fialový, dále se běžně vyskytuje roháč obecný.V Oupořském potoce prosperovala silná populace kriticky ohroženého raka kamenáče. Populace raka byla v roce 1981 vážně poškozena otravou a v roce 2005 také pro raky smrtelnou chorobou račím morem. K obnově populace v rezervaci dochází velmi pomalu, jistou zárukou je hojný výskytu raka v horním toku zvaném Míza a v Hořejším potoce. Z vodní fauny se dále vyskytují také ohrožené druhy ryb vranka obecná a střevle potoční.Z obojživelníků stojí za zmínku výskyt čolka horského, čolka obecného a mloka skvrnitého. V rezervaci je velmi pestré zastoupení mnoha druhů plazů, ve vrcholových partiích žije užovka hladká a stále vzácnější zmije obecná, naopak v blízkosti řeky Berounky se vyskytuje užovka obojková a užovka podplamatá.Oupořský potok je častým lovištěm skorce vodního, ledňáčka říčního, konipase horského a čápa černého. Všechny uvedené druhy mají v rezervaci také svá tradiční hnízdiště. Ze vzácných druhů ptáků je možné zahlédnout také majestátního orla mořského, hmyzem se živícího včelojeda lesního, z datlovitých ptáků žlunu šedou a strakapouda prostředního. Pozorní návštěvníci mohou také zaslechnout méně nápadné druhy ptáků – drobné pěvce lejska malého a bělokrkého, holuba doupňáka a nejmenší sovičku žijící na našem území kulíška nejmenšího.Z geograficky nepůvodních druhů spárkaté zvěře se vyskytuje mufloní zvěř a druh zvěře patřící mezi asijské jeleny sika japonský. V biotopech vodních toků se natrvalo usadil norek americký, který do volné krajiny unikl z farmových chovů a zdivočel.
Neživá příroda:
Celé území leží na komplexu kambrických vulkanitů křivoklátsko – rokycanského pásma. Horninové podloží tvoří v severní části andezity, v jižní části ryolity, dacity a jejich tufy. V nejzápadnějším cípu rezervace vycházejí na povrch sedimenty jineckého souvrství středního kambria, tvořené slepenci a pískovci. Půdy jsou většinou kamenité, mezotrofní hnědozemě, nebo rankery na vrcholech a svazích. V údolích a okolí potoků jsou naplaveniny štěrkovitých aluviálních půd.
Omezení:
Nad soutokem Oupořského potoka s Berounkou je zřícenina hradu Týřova, pocházejícího z poloviny 13. stol. Na hrad vede značená turistická cesta z obce Skryje. Mimo tuto značenou cestu je vstup do území NPR zakázán.
Péče:
V rámci realizace plánu péče o národní přírodní rezervaci je uplatňován požadavek eliminace muflona, který poškozuje lesní porosty, ale i cenné stepní lokality, a norka amerického, který ovlivňuje původní faunu potoka a jeho okolí. Lesnická opatření v porostech směřují k obnově přirozené druhové skladby a k věkové, druhové a prostorové diferenciaci v porostech, jejichž skladba byla v minulosti zjednodušena lesnickým hospodařením.Na turistické cestě je udržována návštěvnická infrastruktura (mostky, schodiště, naučné panely a vyhlídková plošina „Královská stolice“) a upravována schůdnost cesty.
