Flóra:
Výchozy vápenců, břidlic a diabasů jsou zarostlé výsadbou akátu a třešně mahalebky s hojným hlohem. Jen ojediněle se prosazuji druhy původní šipákové doubravy, např. dub pýřitý a dřín. Na menších světlinách najdeme neuzavřené porosty xerotermních druhů, k nimž patří sesel sivý, bulozářka liliovitá, devaterník šedý, na svislé stěně tařice skalní.Z břichatkovitých hub zde byla nalezena vzácná hvězdovka bradavková.
Fauna:
Vzácní bezobratlí jsou zde bohatě zastoupeni především druhy vázanými na teplomilné skalní stepi. Z měkkýšů je takovým zástupcem xerotermní plž žitovka obilná (Granaria frumentum) či zrnovka žebernatá (Pupilla sterri). Dalším neméně zajímavým plžem je srstnatka karpatská (Plicuteria lubomirskii), která má zde svoji nejzápadnější lokalitu svého rozšíření. Z brouků jsou zvláště významné reliktní stepní druhy střevlíčků, např. Panagaeus bipustulatus či Harpalus serripes, kteří jsou na území Prahy považovány za vzácné a ohrožené. Z dalších čeledí jsou významní zástupci mandelinkovitých a nosatcovitých. Na stepích žijí také vzácní motýli, a to oba druhy našich otakárků, o. fenyklový (Papilio machaon) a o. ovocný (Iphiclides podalirius), ostruháček kapinicový (Satyrium acaciae) či modrásek rozchodníkový (Scolitantides orion). Na konci léta a na podzim se zde dají poměrně běžně vidět pobíhající samci pavouka stepníka rudého (Eresus kollari).Obratlovčí fauna je spíše chudá, z plazů zde byla zaznamenaná pouze ještěrka obecná (Lacerta agilis) a slepýš křehký (Anguis fragilis), z ptactva tu hnízdí běžné druhy jako budníček menší (Phylloscopus collybita), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), červenka obecná (Erithacus rubecula), pěnice pokřovní (Sylvia curruca), pěvuška modrá (Prunella modularis), strnad obecný (Emberiza citrinella) či brhlík lesní (Sita europaea). Žije zde také výr velký (Bubo bubo). Ze savců se zde běžně vyskytuje např. norník rudý (Clethrionomys glareolus), jezevec lesní (Meles meles) nebo veverka obecná (Sciurus vulgaris).
Neživá příroda:
Předmětem ochrany je unikátní geologický profil dokumentující vývoj pražské prvohorní pánve v siluru a devonu a vývoj života v tomto období. Součástí profilu jsou mezinárodně významné stratotypy českých stupňů prag a zlíchov (devon), opěrný profil ke globálnímu stratotypu hranice silur-devon v Čechách, oblastní stratotypy pražského a zlíchovského souvrství, mezinárodně významné typické lokality zkamenělin a jedinečná Barrandova skála s detailně zvrásněnými vápenci lochkovského souvrství, která je nejstarším chráněným územím geologického charakteru v Čechách (od roku 1884). Na otevřených skalách se vyskytuji teplomilné ekosystémy.Téměř souvislý geologický profil v podobě skalních výchozů a stěn opuštěných lomů začíná motolským souvrstvím s bazaltovým vulkanismem u Malé Chuchle, pokračuje kopaninským a požárským souvrstvím siluru (wenlock, ludlow, přídolí), lochkovským, pražským a zlíchovským souvrstvím devonu (lochkov, prag, zlíchov). Jedná se o jeden z nejlepších geologických profilů hraničními polohami mezi silurem a devonem a mezi stupni spodního devonu.Svým způsobem je ojedinělý sled graptolitových zón v nadloží bazaltové intruze nad Malou Chuchlí. Významná naleziště zkamenělin jsou v motolském souvrství (graptoliti), ve svrchních polohách kopaninského a požárského souvrství (hlavonožci, mlži, gastropodi a ramenonožci) a ve spodních polohách pražského souvrství (trilobiti).Zcela výjimečný mezinárodní význam má naleziště zkamenělin (převážně koráli, mechovky, ramenonožci, trilobiti a lilijice) v lomu U kapličky ve spodních částech zlíchovského souvrství. Poskytuje unikátní doklady o útesových strukturách ve svrchní části spodního devonu v oblasti dnešních Kavčích hor na protějším (pravém) vltavském břehu a doklady o životu na těchto útesech. Zcela jedinečné je zde bohatství zkamenělin (několik set druhů z různých živočišných skupin), které jsou navíc velmi dobře zachovány diky zvláštnímu zvětrávání vápenců a lze je uvolňovat z horniny plavením. Značná část materiálů pocházejících z tohoto naleziště zůstává zatím nezpracovaná a obsahuje řadu pro vědu nových druhů. Je to mimo jiné i proto, že naleziště nebylo známo Barrandovi, protože v jeho době ještě nebylo odkryto těžbou v lomu U kapličky.Půdní poměry charakterizuje pestrá mozaika různých variet rankerů, rendzin a pararendzin s menšími enklávami bazických kambizemí.
Omezení:
Veřejnosti je území přírodní památky zpřístupněno naučnou stezkou vedoucí po silnici podél celého profilu. Vaše pěší návštěva není nijak omezena.
Péče:
Bylo by vhodné postupně odstraňovat akát a umožnit sukcesi k šipákové doubravě a udržovat bezlesí na skalních ostrožnách. Pro ochranu skalních stěn je nutno pravidelné odstraňování náletů dřevin. V případě většího narušení stěn profilu větráním je zapotřebí provádět jejich čištění ve spolupráci s odbornými výzkumnými geologickými pracovišti, která zároveň zajistí záchranný výzkum.Sběry zkamenělin jsou možné pouze v sutích (černé břidlice s graptolity u Malé Chuchle). Na ostatních nalezištích mohou paleontologické sběry provádět pouze vědecká pracoviště po předběžné konzultaci s orgány ochrany přírody.
