Chýnovská jeskyně

Podzemní a povrchové krasové jevy tvořené v hrubozrnných a dolomitických krystalických vápencích a nekrasových horninách moldanubika, zahrnující komplex Chýnovské jeskyně, včetně přirozených výplní jeskyní; vzácné minerální formy, zejména fialová odrůda tremolitu hexagonit; přírodní společenstva jeskyní, včetně vzácných a ohrožených druhů živočichů, zejména populace a biotop silně ohroženého druhu živočicha netopýra řasnatého; typy přírodních stanovišť a druhy, pro které byla jiným právním předpisem vyhlášena evropsky významná lokalita Chýnovská jeskyně a které se nacházejí na území národní přírodní památky

Flóra: Do zvláštní územní ochrany jsou na povrchu začleněny všechny pozemky, pod kterými je doložena existence podzemních prostor. Z význačnějších rostlinných druhů byla v bylinném podrostu skupin stromů bodově zaznamenána zákonem chráněná ohrožená okrotice bílá (Cephalantera damasonium). Poměrně hojně se v jarním aspektu objevuje v sečených plochách prvosenka jarní (Primula veris), řazená v   Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR mezi druhy méně ohrožené. Kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens), náležející rovněž k zákonem chráněným ohroženým druhům, byl nalezen v západní části ochranného pásma v rozvolněných porostech náletových dřevin.

Fauna: Ze zoologického hlediska je Chýnovská jeskyně významná zejména jako zimoviště netopýrů. Nachází se zde největší přirozené zimoviště netopýra řasnatého (Myotis nattereri) v České republice. V hojném počtu zde zimuje též netopýr velký (Myotis myotis). Pravidelně je při dlouhodobém monitoringu registrován netopýr vodní (Myotis daubentonii), netopýr ušatý (Plecotus auritus), netopýr černý (Barbastella barbastellus) a netopýr večerní (Eptesicus serotinus). Vzácně až ojediněle byla při hibernaci zjištěna přítomnost netopýra vousatého (Myotis mystacinus), Brandtova (Myotis brandtii), velkouchého (Myotis bechsteinii) a brvitého (Myotis emarginatus). Mimo období hibernace byl při podzimních odchytech zaznamenán též výskyt netopýra alkathoe (Myotis alcathoe). Od roku 2010 je pravidelně registrována letní kolonie netopýra černého (Barbastella barbastellus) v počtu cca 10 – 20 jedinců přímo na budově Správy Chýnovské jeskyně.

Neživá příroda: Jeskyně se nachází pod jihovýchodními svahy Pacovy hory (593 m) v monoklinálně uloženém souvrství metamorfovaných hornin pestré série moldanubika. Tektonicky porušené hořické souvrství probíhá ve směru V-Z a uklání se k severu v úhlu 45 – 55°. Jeho mocnost kolísá od 50 do 100 m a je tvořeno krystalickým vápencem uloženým v jemnozrnném vápenci dolomitickém až dolomitu, jehož nadloží a podloží tvoří vrstvy černozeleného amfibolitu s příměsí menších vložek erlanů, křemenců a rohovců. Celé toto souvrství je uloženo v okolních dvojslídných chýnovských svorových rulách a svorech. Půdním pokryvem Pacovy hory je kambizem typická, na skalnatých stanovištích s bezprostředním vlivem vápencového podloží přecházející ke kambizemní rendzině. Přestože jeskynní prostory zasahují i do nadložních hornin včetně nekarbonátových, primární krasové procesy jsou vázány na maximálně 12 m mocnou polohu poměrně čistého krystalického vápence (mramoru), vyvinutou ve svrchní části karbonátového souvrství. Největší podíl na vzniku jeskyně má koroze karbonátových hornin probíhající zejména v místech tektonických poruch. Většina chodeb Chýnovské jeskyně má proto puklinový až tunelovitý charakter. Vody podzemního toku vytvářely zřejmě již od mladších třetihor komplikovaný krasový systém, z něhož je v současné době známo cca 1,5 km chodeb. Velká část těchto prostor je trvale zatopena vodou. Absence rozpustné vápencové složky v nadloží jeskyně je příčinou omezené tvorby krápníkové výzdoby. Ze sintrových forem jsou zastoupeny převážně nepravé pisolity, drobné krápníky (do 15 cm) a sintrové náteky a kůry. Jedinečná je modelace stěn tvořená celou řadou primárních korozních, erozních a evorzních tvarů, z nichž jsou výrazné zvláště hrnce, oka, hrnky, žlaby, vodní čáry a další. Působením selektivní koroze jsou z mramorů vypreparovány některé zajímavé minerály, např. křemen, palygorskit, diopsid, aj., často v krystalických formách. Do dnešní doby bylo z lokality Pacova hora, jejíž součástí je jeskyně, popsáno více než 50 minerálů. Největší význam má zjištění fialové odrůdy tremolitu tzv. hexagonitu (jde o jednu ze dvou světových lokalit). Skutečnou pozoruhodností Chýnovské jeskyně je jedinečná barevnost vodou vyhlazených stěn, způsobená především střídáním rovných a zvlněných pruhů tmavozelených amfibolitů s bělostnými partiemi krystalických vápenců a dolomitů a přítomností dalších chemických, případně mechanických příměsí.

Omezení: Chýnovská jeskyně je turisticky zpřístupněna již od roku 1868. Podmínky provozu jeskyně jsou určeny provozním řádem, jehož součástí je i návštěvní řád. Návštěvní řád stanovuje mj. frekvenci vstupů do jeskyně a omezuje počet návštěvníků v jednotlivých výpravách. Po rekonstrukci, provedené v období 2006–2007, byl počet návštěvníků ve výpravě snížen na 25 osob s frekvencí vstupů po 15 minutách. Celková roční návštěvnost jeskyně se pohybuje kolem 40 000 osob. Tento stav je z hlediska ochrany jeskyně před nežádoucími vlivy vyhovující. Znepřístupnění jeskyně veřejnosti v zimních měsících (listopad–březen) je nutné zachovat s ohledem na společenstvo přezimujících netopýrů. Na povrchu není pohyb návštěvníků při respektování vlastnických práv zásadně omezen.

Péče: Celkem 260 m chodeb je upraveno pro veřejnost. Snahou je zachovat historický ráz zpřístupnění vycházející ze stavu na počátku 20. století. V období 2006–2007 byla provedena celková rekonstrukce turistické trasy včetně elektroinstalace a vyražena nová štola (45m) zajišťující výstup návštěvníků zpět na povrch. Odbornou péči o podzemní prostory zajišťují pracovníci Správy Chýnovské jeskyně. V posledních letech bylo provedeno množství zásahů za účelem odstranění negativních následků dřívějších zpřístupňovacích prací. Bylo například vyklizeno až 200 tun přebytečného materiálu deponovaného v postranních chodbách. V rámci pravidelné údržby jsou odstraňovány řasy a mechy rostoucí kolem stálého osvětlení (tzv. lampenflóra).Travnaté plochy na povrchu jsou pravidelně sečeny. Podle potřeby se provádí prořezávka náletových dřevin, zejména z důvodů bezpečnosti návštěvníků. Zajištěna je údržba veřejných prostor v blízkosti vstupního areálu jeskyně.