Flóra:
Současný stav vegetace území je velmi silně ovlivněn lidskou činností. Na místech po bývalé těžbě rašeliny s řadou tůněk a prohlubní vznikl postupným zarůstáním dřevinami hájek tvořený převážně olší lepkavou, břízou bělokorou a smrkem ztepilým. V keřovém patře roste krušina olšová. Na březích tůněk se hojně vyskytuje ďáblík bahenní a v odlesněné enklávě na narušených plochách rašeliny s nezapojenými ostřicovorašeliníkovými společenstvy se nachází početná populace rosnatky okrouhlolisté. Rozsáhlý porost kriticky ohrožené třtiny nachové se nalézá v luční enklávě mezi hájkem a lesem. Navazující vlhké louky jsou tvořeny společenstvy svazů Caricion fuscae a v menší míře Calthion. Rostou zde další vzácnější a ohrožené druhy rostlin jako vachta trojlistá, prstnatec májový, kozlík dvoudomý, starček potoční, zábělník bahenní, vrbovka bahenní aj. Na ploše bývalého rybníčku, která navazuje na chráněné území, jsou vytvořena rašeliništní společenstva svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis. V trvale zaplavených depresích se nacházejí maloplošné fragmenty ostřicových porostů svazu Caricion rostratae, pozoruhodný je rovněž přilehlý porost suchopýru pochvatého.
Fauna:
Lokalita je důležitým refugiem živočichů, vázaných na vodní, mokřadní a rašeliništní biotopy. V tůňkách se pravidelně vyskytuje a rozmnožuje řada druhů obojživelníků, např. čolek horský, skokan krátkonohý a skokan hnědý. Na rašelinných loukách žije zmije obecná, ještěrka živorodá, bekasina otavní, linduška lesní, linduška luční, cvrčilka zelená a bramborníček hnědý.
Neživá příroda:
Podloží je tvořeno horninami moldanubického plutonu, konkrétně dvojslídným granitem až adamellitem středně až drobně zrnitým, místy drobně porfyrickým (mrákotínský typ). V uzávěru údolí jsou tyto horniny překryty zvětralinovým pláštěm, převážně jílovitopísčitým až jílovitým. Půdní profil je celoročně nasycen vodou z četných pramenišť. Rašelinné ložisko mělo původně maximální mocnost až 3 m, ta je nyní snížena na 1,7 m. Rašeliniště se nachází v širokém uzávěru údolí na prameništích potůčku při severním úpatí rozsáhlého masívu Čeřínku. Výskyt organozemí je omezen na centrální a jižní část lokality, na okrajových částech lokality jsou vytvořeny gleje a pseudogleje, přecházející ke kambizemím dystrickým.
