Flóra:
Prostor opuštěného jámového lomu je zarostlý sekundární travinnou a křovinnou vegetací. Skupinky keřů tvoří nejčastěji růže šípková, svída krvavá, bříza, líska a na vlhčích a stinnějších místech bez černý a vrba jíva. V nejhlubší zastíněné jižní části se objevují i jednotlivé stromy - dub zimní a lípa velkolistá. V travinné vegetaci na dně lomu dominuje především ovsík vyvýšený a bělotrn kulatohlavý. Vyskytuje se zde však pestrá směs bylinných druhů charakteristických pro sušší ruderální stanoviště - hořčík jestřábníkovitý, čekanka obecná, hulevník Loeselův. Na skalních stepích roste rozchodník bílý, v xerotermních trávnících srpek obecný a chrpa čekánek.Do budoucna lze očekávat další šíření některých zdejších druhů, zejména třtiny křovištní a celíku kanadského. Na horním okraji lomové stěny nalezneme fragmenty porostů skalních stepí s devaterníkem velkokvětým, ožankou kalamandrou, rozrazilem ožankolistým, strdivkou sedmihradskou, mařinkou psí a mochnou jarní.
Fauna:
Podrobný zoologický průzkum lokality nebyl dosud proveden. Z plazů zde žije slepýš křehký (Anguis fragilis), ještěrka obecná (Lacerta agilis) a užovka hladká (Coronella austriaca).Hnízdí zde běžné druhy lesních ptáků jako sýkory (Parus sp.), brhlík lesní (Sitta europaea) a strakapoud velký (Dendrocopos major). Na otevřených stanovištích hnízdí strnad obecný (Emberiza citrinella). Spatřen zde byl i výr velký (Bubo bubo).Ze savců lze spatřit lišku obecnou (Vulpes vulpes) a především jezevce lesního (Meles meles), dále potom srnce obecného (Capreolus capreolus) a zajíce polního (Lepus europaeus), který se zdržuje především při okrajích území sousedících s okolními poli.
Neživá příroda:
Lom u Kozolup je významným geologickým odkryvem, umožňujícím studovat uloženiny siluru ve střední části pražské pánve, v antiklinální struktuře Ameriky uvnitř devonského synklinoria. Geologický profil přináší především poznatky o vývoji usazenin a společenstev organismů na mořském dně ovlivňovaném vulkanickou činností v pánvi během oddělení ludlovu. PP je mezinárodně významným typickým nalezištěm řady druhů zkamenělin.V lomu je odkryt souvislý geologický profil kopaninským (ludlow) a požárským souvrstvím (přídolí) velmi bohatý na zkameněliny, které se především vyskytují na asi padesáti vrstevních plochách vápenců přístupných v jižní části lomu. Mělkovodní společenstva korálů a ramenonožců se na každé svrchní vrstevní ploše masivních hrubozrnných vápenců vyvíjela vždy jen do té doby, než byla pohřbena sopečným popelem, který do této části pražské pánve přinášely mořské proudy z oblasti blízké, v té době aktivní, svatojanské podmořské sopky. Vzrůstající druhové bohatství a složení po sobě následujících společenstev dokládá, že se zde mořské dno postupně změlčovalo. PP je mezinárodně významným typickým nalezištěm několika druhů ramenonožců, popsaných odtud v druhé polovině dvacátého století.
Omezení:
Území je pěší veřejnosti přístupné bez omezení. K lokalitě je však obtížný přístup, protože je ze všech stan obklopena obhospodařovanou zemědělskou půdou.V území není dovoleno rozdělávat ohně a tábořit. Sběr zkamenělin je možný pouze v sutích.
Péče:
Prioritní je ochrana skalních výchozů v jižní části lomu. Výchozy je třeba udržovat odkryté, bez vegetace, aby bylo zejména paleontologům umožněno jejich studium, případně byl umožněn další vědecký výzkum.
