U Výpustku

Geomorfologicky cenné krasové území v devonských vápencích střední části Moravského krasu s jeho jeskynními systémy (jeskyně Výpustek, Stará Drátenická, Nová Drátenická, Mariánská, Jestřábí skála, Kanibalka a další), povrchovými krasovými jevy, paleontologická a archeologická naleziště, jeskynní, skalní a lesní společenstva, vázaná na toto specifické prostředí

PR Výpustek je geomorfologicky cenné krasové území v devonských vápencích střední části Moravského krasu s čeatnými jeskynními systémy (jeskyně Výpustek, Stará Drátenická, Nová Drátenická, Mariánská, Jestřábí skála, Kanibalka a další), povrchovými krasovými jevy, s paleontologickými a archeologickými nalezišti.Přírodní rezervace se nachází na severním a jižním svahu Křtinského údolí přibližně 1,5 km západně od Křtin. Jižní hranici lemuje červená turistická značka, z níž vede slepá odbočka k veřejnosti přístupné jeskyni Výpustek. Nedaleko jeskyně  se v těsné blízkosti silnice na malé loučce se nachází památný strom Smrk u jeskyně Výpustek. Památný strom Smrk u jeskyně VýpustekVětšina lesních porostů má přírodě blízkou druhovou skladbu, charakteristické je pestré střídání lesních typů a značně rozdílný charakter porostů na svazích s rozdílnou expozicí. Přírodě blízký lesní porostJeskyně Výpustek byla z velké části známa odedávna, je proslulá bohatstvím kosterních zbytků kvartérní, staropleistocénní fauny, především medvěda jeskynního. Vytěžené kosti byly využívány k výrobě tehdy populárních „zázračných léků“. Od počátku roku 1920 zde byla zavedena průmyslová těžba jeskynních sedimentů (fosfátová hlíny s obsahem až 6,60% P2O5, denně bylo vytěženy 2-3 vagóny). Hlína byla využívána v zemědělství. Denně byly vytěženy 2-3 vagóny čisté fosfátové hlíny. Při těžbě byly učiněny četné paleontologicky cenné nálezy, zejména 6 kusů kompletních koster medvěda jeskynního, které jsou dodnes vystaveny v expozici ústavu Anthropos Moravského muzea v Brně.Kostra jeskynního medvěda z jeskyně Výpustek v AnthroposuZa mobilizace roku 1938 zahájila čs. vojenská správa úpravné práce ve Výpustku za účelem vybudování skladů, které podstatně změnily interiér jeskyně. Počátkem okupace byly práce přerušeny. V letech 1944 – 1945 byla provedena přestavba Výpustku na podzemní továrnu na součástky k leteckým motorům. Koncem 2. světové války bylo vybavení jeskyně zničeno a jeskyně samotná velmi poškozena. Přibližně od roku 1960 do konce roku 2001 byla jeskyně využívána Československou lidovou armádou, posléze Armádou České republiky, která měla v jeskyni zabudovaný strategický objekt. 31.12.2001 Armáda ČR jeskyni i přilehlý povrchový areálu opustila. Známá délka jeskynních chodeb a propastí je asi 2 kilometry. V současnosti je upravená část jeskyně zpřístupněna pro veřejnost klasickým způsobem (vybetonované chodníky, plochy a schody). Pamětní deska připomínající návštěvu jeskyně Výpustek knížetem Johannem z Liechtensteinu. Zbytky kotelny, která vytápěla továrnu na čerpadla pro letecké motory v jeskyni Výpustek za německé okupace. Vstup do protiatomového krytu Vybavení interiéru protiatomového krytu.Kromě Výpustku se v rezervaci nachází celá řada dalších významných jeskyní, které spadají do systému podzemního odvodňování Křtinského potoka. Jedná se především o jeskyni Vokounku, Rudolfovu, Starou a Novou Drátenickou, Mariánskou, Kanibalku a Jestřabí skálu včetně jeskyně v Habříčku. Jeskyně DrátenickáK menším a ze speleologického hlediska méně významným jeskyním patří např. jeskyně Žitného a Vinckova – významné archeologické lokality

Flóra: Na levé straně údolí převažují stinné svahy, se stržemi a sutěmi a částečně inverzními polohami, které podmiňují chladnější a relativně vlhčí klima, nežli je tomu na jižních sklonech babické plošiny. Převládají proto geobiocény 3. a 4. lesního vegetačního stupně (dále jen lvs.). Převažující dřevinou je buk, zpravidla jej doprovází javor klen a javor mléč, spolu s vtroušeným jilmem horským a jasanem ztepilým, vzácně i s jedlí bělokorou. Významnou dřevinou stinných poloh je lípa velkolistá, méně častá je lípa malolistá. Významnou přimíšenou dřevinou, je dub zimní. Z chráněných druhů můžeme například jmenovat ploštičník evropský, měsíčnici vytrvalou a orchideje vemeník dvoulistý, okrotici červenou, korálici trojklannou a kruštík širolistý, z dalších chráněných druhů je častá lilie zlatohlavá. Vzácně zde na jaře najdeme i sněženku jarní.Odlišný charakter má pravý svah údolí. Příkrý skalnatý a členitý terén slunného svahu údolí vytváří celou řadu situací s odlišnými mezo- a mikroklimatickými podmínkami. Jde o území s výraznou teplotní inverzí. Pro teplotní extrémy na skalnatých hřbetech a vystupujících slunných skalkách s dubem zimním omezeného růstu, zakrslým habrem je typický chráněný dřín obecný, jeřáb břek a v podrostu tolita lékařská. Níže se ve svahu střídají chladnější stanoviště, dobře rozpoznatelná chráněná rostlina těchto poloh je medovník meduňkolistý. Sněženka podsněžníkKruštík širolistý Měsíčnice vytrvalá Medovník meduňkolistý Během výzkumu mykoflóry PR U Výpustku (Antonín et al. 2009) bylo zjištěno celkem 322 druhy makromycetů. Ze seznamu zvláště chráněných druhů hub se na území PR vyskytuje 5 druhů – kriticky ohrožené druhy káčovka ploská, hřib Fechtnerův, slizečka chlupatá, silně ohrožený kukmák dřevní a dále vláknice jurská.Z druhů zařazených do Červeného seznamu hub (makromycetů) ČR (Holec et Beran 2006), bylo nalezeno 21 druhů. 

Fauna: Podrobný výzkum bezobratlých živočichů nebyl prováděn. Jsou známy pouze údaje o některých systematických skupinách (měkkýši – Vašátko v roce 2009 uvádí 58 druhů, motýli – Laštůvka v roce 2009 uvádí 944 druhů). Z motýlů jsou na území PR vzácné podhorské až horské druhy kovovníček Adela associatella, indikátor zachovaných jedlin, kovolesklec modřínový, typický druh pro oblasti s autochtonním modřínem a píďalka dvouskvrnná. Druhy typické pro jedlobučiny jsou kovolesklec hluchavkový, kovolesklec brusnicový  a píďalka tmavoskvrnáč jedlový. Chráněný jasoň dymnivkovýJe vyvinuto pestré společenstvo rovnokřídlého hmyzu, z brouků uvedeme jen chráněného roháče obecného.Roháč obecnýInventarizační průzkum (Vermouzek, 2009) uvádí 41 druhů ptáků, z tohoto počtu je 36 druhů hnízdících. Chráněné druhy jsou lejsek malý a holub doupňák. Mezi nejlépe prozkoumanou skupinu patří netopýři, protože po řadu roků se provádí zimní sčítání zimujících netopýrů v několika jeskyních PR U Výpustku. Kromě Výpustku se v rezervaci nachází celá řada dalších významných jeskyní. Netopýři jsou pravidelně sledováni při zimování v 6 jeskyních: Stará Drátenická, Mariánská, Nová Drátenická, Jestřábka, Kanibalka a jeskyně Výpustek. Početní stavy netopýrů se v posledních rocích zvedají. Nejpočetnějším druhem je vrápenec malý, který tvoří v současnosti více než 60 % všech zimujících netopýrů. Druhým nejhojnějším netopýrem je netopýr velký, jehož zastoupení se blíží 30 % všech jedinců.Vrápenec malý

Neživá příroda: Z geologického hlediska je rezervace a její širší okolí nedílnou součástí přirozeného profilu devonskými vápenci Moravského krasu od jejich podloží tvořeného vyvřelými horninami brněnského masivu až po spodnokarbonské břidlice a droby drahanského kulmu v nadloží.Krasový fenomén vytváří nejnápadnější formy reliéfu rezervace. Je zastoupen podzemními krasovými jevy, z nichž nejvýznamnější je jeskynní systém Výpustek. Dále je zde vyvinuta řada drobných jeskyní, většinou svahových. Z povrchových krasových jevů to jsou drobné závrtové deprese na Babické plošině, různé typy škrapů, krasově modelované skalní výchozy apod. Na povrchové i podzemní krasové jevy je vázána značně komplikovaná, ještě ne zcela objasněná hydrografická situace.V rezervaci se nachází velké množství jeskyní jako např. Vokounka, Rudolfova, Drátenická, Jestřábí skála, Kanibalka aj., které jsou vázány na spodní erozní bázi Křtinského potoka.