Flóra:
Skalní stěny a svahy se severní a severovýchodní expozicí hostí cenná nelesní společenstva vápnomilných rostlin. Na mělkých kamenitých půdách nalezneme pionýrská společenstva s česnekem chlumním nebo lomikamenem trojprstým. Na severních skalních stěnách, štěrbinách a teráskách se vyvinuly pěchavové trávníky s lomikamenem trsnatým, lomikamenem latnatým a hvozdíkem sivým, též s výskytem tařice skalní. Mírnější svahy s hlubší půdou pokrývají kostřavové trávníky s kavylem Ivanovým a chrpou chlumní. Na vlhčích místech rostou sveřepové a válečkové trávníky s úročníkem bolhojem, pcháčem bezlodyžným. Na suťových svazích nad železniční tratí se setkáváme s fragmenty suťových lesů s jasanem, lípou velkolistou, javorem mléčem s bohatým bylinným s dymnivkou dutou, pomněnkou lesní či mateřkou trojžilnou. Značnou část plochy území pokrývají také teplomilné křoviny a lemová společenstva s pestrým bylinným podrostem. Směrem k obci Tetín tvoří okraj území polokulturní sušší trávník s ovocným sadem, ruderální lesíky s výskytem ruderálních druhů.Bohatá je bryoflóra. Na výslunných skalkách okolo hradiště se vyskytují i ohrožené druhy mechů - děrkavka istrijská nebo druhy rodu vlasoústka. Zastíněná až polozastíněná stanoviště v rokli a na skalách osidluje mnoho druhů mechů a játrovek. Mezi nimi i vzácné a ohrožené druhy jakými jsou játrovky kýlnatka vápencová, vápnomilka přerušovaná a mechy úzkolistec štíhlý, zobanitka směstnaná nebo trněnka aksamitová.
Fauna:
Žijí tu vzácní stepní plži žitovka obilná (Granaria frumentum) a zrnovka žebernatá (Pupilla sterrii), na stinných severních svazích jsou vyvinuté perialpinské formace, kde žije vrkoč horský (Vertigo alpestris), kuželovka skalní (Pyramidula pusilla) a závornatka drsná (Clausilia dubia), na vápencových skalách je přítomen vzácný plž ovsenka skalní (Chondrina avenacea).Bohatá je fauna motýlů. Na stepní porosty se severní expozicí je vázán dealpinní druh drobného motýlka předivka Kessleria alpicella. Na temena svahů s teplomilnou stepní vegetací a křovinami jsou vázány další druhy mikrolepidoptery, a to vzácní drobníčci, obaleči, pernatušky a zavíječi. Z denních motýlů pak otakárek ovocný (Iphiclides podalirius.Z plazů se zde vyskytuje ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis) a užovka hladká (Coronella austriaca).Občas zde zahnízdí bělořit šedý (Oenanthe oenanthe). U vtoku Tetínského potoka do Berounky hnízdí cvrčilka říční (Locustella fluviatilis) a slavík obecný (Luscinia megarhynchos), na skalních stepích a skalách pak pěnice vlašská (Sylvia nisoria), poštolka obecná (Falco tinnunculus), krkavec velký (Corvus corax), ojediněle kavka obecná (Corvus monedula). Je tu i pravidelné hnízdiště výra velkého (Bubo bubo).Pozoruhodný je výskyt 6 druhů lasicovitých šelem, např. kuna skalní (Martes foina), kuna lesní (M. martes) a tchoř tmavý (Mustela putorius).
Neživá příroda:
Přírodní rezervace je tvořena převážně skalními stěnami v kaňonu Berounky pod Tetínem a Tetínskou roklí. V četných přirozených i umělých výchozech můžeme sledovat profil horninami od silurského motolského souvrství po vápence spodního devonu pražského souvrství. Vrstevní sled je na několika místech tektonicky porušen směrným zlomem - tetínským nasunutím a příčnými zlomy.Nejzápadnější část chráněného území je tvořena silurskými tufitickými vápenci motolského souvrství (oddělení venlock) s tělesy basaltových vyvřelých hornin. Východněji na tyto vrstvy nasedá nejsvrchnější část siluru – požárské souvrství v podobě šedých vápenců – a nad nimi leží spodnodevonské kotýzské vápence lochkovského souvrství. Tyto horniny tvoří mohutné skalní stěny nad Berounkou pod Tetínem. Východním směrem, v Tetínské rokli, vycházejí ještě nadložní vápence pražského souvrství a za příčným zlomem v ústí Tetínské rokle se opět v zářezu trati objevují horniny motolského souvrství (diabasy, tufy, tufitické břidlice a vápence) a na ně nasedající nejvyšší silurské požárské souvrství s nejspodnějším devonským lochkovským souvrstvím. Souvrství jsou ve stejném vývoji jako pod Tetínem a podle tetínského nasunutí byly nasunuty na vápence pražského souvrství těžené v dnes již opuštěném Kavčím lomu.V Tetínské rokli byla koncem 19. století odtěžena podstatná část jeskyně Turské maštale, v jejíž výplni byly nalezeny důkazy o jejím využívání člověkem již v paleolitu. Na území rezervace je evidováno téměř 50 krasových jeskyní. Z nich nejrozsáhlejší Terasová jeskyně v Kavčím lomu má délku přes 240 m. U paty skalní stěny pod Tetínem je periodický krasový vývěr – Tetínská vyvěračka.
Omezení:
Pokud chcete území navštívit, není vaše pěší návštěva nijak omezena.Území je však značně členité a skalní výchozy a rokle obtížně přístupné. K návštěvě doporučujeme použít přístup z obce Tetín, kde je možno využit jako průvodce zejména zdejší naučnou stezku - „Tetínské vyhlídky“.V území není dovoleno rozdělávat ohně a tábořit.
Péče:
Část území sloužila až do poloviny dvacátého století jako pastvina. Díky změně využívání krajiny a obživy obyvatel pastva zcela zanikla. Bez pastvy se zejména trávníky na hlubší půdě nejprve zahušťují dominantními travinami a posléze zarůstají dřevinami (křovinami typu trnka a svída krvavá, náletem jasanu). Péče o území spočívá zejména v odstraňování náletových křovin, zarůstajících cenné biotopy skalních trávníků i skalní stěny. Na části území je vhodné i opětovné zavedení pastvy.
