Kvalita a význam:
Labe, především v úseku severně od Ústí nad Labem, je v současné době posledním relativně přirozeným zbytkem velkého toku na území ČR. Řeka si zde zachovala původní charakter toku a vytvořila jedinečné údolí. V Českém středohoří odpovídá skladba biotopů na svazích údolí velmi pestré geologické stavbě i často extrémním klimatickým podmínkám. Díky mikroklimatickým zvláštnostem (podmrzající sutě a výhřevné skalní výchozy) se v labském údolí mohou v těsné blízkosti vyskytovat pontomediteránní (s centrem rozšíření v oblasti Černého a Středozemního moře) a boreomontánní (s centrem výskytu v severní Evropě a v horách střední Evropy) druhy. Vzhledem k unikátní orientaci údolí Labe jih - sever zde dochází k pronikání teplomilných prvků údolím dále na sever, dobrým příkladem je nejsevernější výskyt ještěrky zelené (Lacerta viridis) na Kalvárii a u Dolních Zálezel). Negativním příkladem je ovšem šíření nepůvodních expanzivních druhů rostlin např. křídlatek (Reynoutria sp.) a netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera) podél Labe a jeho přítoků. Labe je také důležitou zoogeografickou bariérou – zejména pro bezkřídlé bezobratlé. Vulkanické vrchy, které řeku svírají, jsou charakteristické těžko přístupnými lesními porosty, které mají místy přírodě blízký charakter. Jsou zde ponejvíce zastoupena společenstva květnatých bučin, suťových lesů, bazifilních a místy i acidofilních teplomilných doubrav a dubohabrových hájů. Lesní porosty jsou významné např. výskytem roháče obecného (Lucanus cervus), střevlíka nepravidelného (Carabus irregularis) a mnoho dalších mnohdy ještě významnějších bezobratlých (kovařík Ischnodes sanguinicollis aj.). Na skalách a skalních výchozech se hojně vyskytuje štěrbinová vegetace skal a drolin s dominantní tařicí skalní (Aurinia saxatilis subsp. arduini), místy s výskytem kosatce bezlistého (Iris aphylla), třemdavy bílé (Dictamnus albus) a porosty nízkých xerotermních křovin např. skalníku celokrajného (Cotoneaster integerrimus) nebo endemických druhů jeřábu českého (Sorbus bohemica) a jeřábu soutěskového (S. portae-bohemicae). Přítomna je též vegetace efemér a sukulentů. Mimo les jsou významně zastoupeny suché stepní trávníky zejména na svazích a vrcholech s výskytem mnoha vzácných a ohrožených druhů rostlin, např. kavyl sličný (Stipa pulcherrima), k. Ivanův (S. pennata), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago) a živočichů, zejména pak bezobratlých. Na tento typ nelesních biotopů jsou vázány unikátní druhy brouků a motýlů, které se v rámci Čech vyskytují pouze v Labském údolí (např. nosatci: Hypera vidua vázaný na kakost krvavý, Liparus dirus vázaný na hladýš širolistý, Pericartiellus telephii vázaný na rozchodník největší a píďalka kropenatec pelyňkový (Narraga fasciolaria).
Charakteristika lokality:
Lesní společenstva na území Českého středohoří jsou tvořena květnatými bučinami, acidofilními bučinami, suťovými lesy, bazifilními teplomilnými doubravami, suchými acidofilními doubravami a hercynskými dubohabřinami. V lesním porostu jsou místně zastoupeny geograficky nepůvodní smrkové, modřínové a akátové porosty. Skalní terásky s jižní a jihovýchodní orientací osidlují suché stepní trávníky (př. Kalvárie, Kozí vrch), štěrbinová vegetace skal a drolin s nízkými xerofilními dřevinami (př. skály u Moravan, Panenská skála, Vrkoč, Ritina soutěska, Průčelská rokle). V místech s písčitým podložím v nivě řeky se můžeme setkat s kostřavovými trávníky písčin. Na svazích jsou pohyblivé sutě kyselých i karbonátových hornin (okolí Sebuzína, Dolních Zálezel, Brné a Těchlovic), dále štěrbinovou vegetací silikátových skal a drolin, při okrajích zazemněné sutě přecházejí v suťové lesy se zastoupením lípy velkolisté. Přítoky Labe lemují údolní jasanovo-olšové luhy, pobřežní vegetace potoků, dále se v jejich nivách a jejich okolí vyskytují střídavě vlhké bezkolencové louky, vlhká tužebníková lada i vlhké pcháčové louky. Luční porosty tvoří zejména mezofilní ovsíkové louky. Nivu Labe pokrývají místy zachovalé měkké luhy nížinných řek (Nebočady, Svádov aj.), bahnité říční náplavy se šmelem okoličnatým (Butomus umbellatus), bylinné lemy nížinných řek, říční rákosiny a vegetace vysokých ostřic. V koncentračních hrázích a jejich okolí, kde se bahnité a písčité náplavy usazují, se vyskytují vrbové křoviny. Vodní makrofyta Labe představují makrofytní vegetace vodních toků se stulíkem žlutým (Nuphar lutea).
