Charakteristika lokality:
Část dolního toku řeky Jihlavy v úseku Dolní Kounice – Smolín.
Neživá příroda:
Geologie: Podloží je tvořeno kvartérními fluviálními, převážně hlinito-písčitými sedimenty. Geomorfologie: Horní část zájmového území spadá do okrsků Bránická kotlina a Silůvecká pahorkatina, které jako součást podcelku Lipovská vrchovina náležejí k celku Bobravská vrchovina. V dolní části lokalita spadá do celku Dyjsko-svratecký úval, podcelku Dyjsko-svratecká niva. Reliéf: Území je rovinaté, jedná se o část údolní nivy řeky Jihlavy. Je charakterizována jako akumulační rovina s nepatrnými výškovými rozdíly. Řeka přirozeně meandruje, místy vytváří zářezy. Pedologie: Na čtvrtohorních říčních náplavech jsou vyvinuty převážně typické fluvizemě. Krajinná charakteristika: Významný úsek jedné z větších jihomoravských řek včetně nezregulovaného a přirozeně meandrujícího úseku. Koryto má v úseku Medlov – Smolín převážně přirozený charakter, pouze s lokálními technickými úpravami, v úseku Dolní Kounice – Medlov je na většině délky upraveno opevněním a stabilizací břehů a příčného profilu, protipovodňovými hrázemi, jezy.
Kvalita a význam:
Populace hrouzka běloploutvého (Gobio albipinnatus) v povodí řeky Jihlavy představuje jednu ze tří hlavních populací na území ČR a zároveň je zde v dostatečnému stavu. Význam lokality je zvýrazněn skutečností, že zahrnuje jeden z posledních úseků dolního toku Jihlavy, který je dochován v přirozeném stavu bez větších technických úprav a zásahů. Úsek Jihlavy v zájmovém území je významný především zachovalostí dynamiky říčního systému. Hrouzek běloploutvý představuje druh typický pro větší řeky s přirozeným charakterem toku. Zvlášť důležité pro výskyt druhu je pravidelné střídání klidných a rychle proudících úseků. Ochranou stanovišť vhodných pro tento druh dojde zároveň k zachování přirozeného či málo ovlivněného charakteru řeky Jihlavy a podpoře i mnoho dalších ohrožených druhů vázaných na tento biotop.
Omezení:
Zachovat současný stav řečiště, zamezit znečištění.
Péče:
Území je ohroženo zejména ruderalizací okolí, způsobenou blízkostí sídel a rozsáhlých ploch orné půdy. Do pobřežní vegetace invadují nepůvodní druhy.
