Charakteristika lokality:
Lokalita se nachází mezi obcemi Kladruby nad Labem a Selmice, na pravém břehu řeky Labe, zhruba 7 km ZSZ od Přelouče a zahrnuje podstatnou část areálu Národního hřebčína Kladruby nad Labem.
Neživá příroda:
Geologie: Podél Labe a ve východní polovině EVL se nacházejí holocénní nivní sedimenty (hlína, písek, štěrk) fluviální geneze; v severozápadní části a při severním okraji převažuje svrchnopleistocénní navátý převážně křemenný světlý jemnozrnný písek eolického původu; v místech současných a bývalých mrtvých a slepých ramen řeky Labe, ve středu jižní části lokality se nacházejí organické převážně tmavě hnědé holocénní sedimenty (slatina, rašelina, hnilokal); v severozápadním cípu lokality se uplatňují minerálně pestré svrchnopleistocénní fluviální sedimenty (písek, štěrk). Území je součástí České tabule, Východočeské tabule, Východolabské tabule, Pardubické kotliny, Kunětické kotliny.
Pedologie: EVL je z větší části pokryta fluvizeměmi modálními převážně z bezkarbonátových nivních sedimentů, při severním okraji EVL se nacházejí kambizemě arenické z písků a štěrkopísků (teras).
Krajinná charakteristika: Krajinářsky i biologicky významné území zahrnující areál hřebčína s pastvinami, loukami, remízy, stromořadími starých dutých stromů, četnými alejemi lip a topolů, skupinami starých stromů v pastvinách a solitérními duby. Krajinný charakter doplňují zarůstající slepá říční ramena, tůně, jezírka, se zbytky původních lužních porostů. Reliéf je víceméně rovinný, typický pro střední tok řeky Labe, s četnými tvary fluviální činnosti zejména v jižní části (více či méně zazemněná slepá a mrtvá ramena, mělké protáhlé sníženiny, nízké vyvýšeniny apod.). Na EVL ze severu navazuje lesní komplex, na jihu tvoří hranici řeka Labe. Na západě a východě EVL přechází do kulturní krajiny tvořené především poli a kulturními loukami. EVL leží v nadmořské výšce 203 - 208 m n.m.
Kvalita a význam:
Celý areál EVL má zásadní význam z hlediska výskytu arborikolní fauny v Polabí. V případě lesáka rumělkového se zde nachází jedna z nejpočetnějších subpopulací ve východním Polabí a Čechách vůbec.
Omezení:
Zabezpečit výskyt jednotlivých dožívajících a odumřelých stromů, ponechávat stojící a padlé odumřelé stromy s dutinami, suchými větvemi a xylofágními houbami. Kde jsou dendrologické úpravy nutné z důvodů zajištění bezpečnosti, uplatňovat metody šetrné k fauně (snížení těžiště, zastřešení dutin bez chemické konzervace).
Péče:
Ohrožení obou druhů xylofágních brouků představují rekonstrukce alejí a likvidaci přestárlých stromů, které mohou znamenat likvidaci stanovišť těchto druhů.
