Janičův vrch byl kopec, který svou výškou příliš nezaostával za Svatým kopečkem, s nímž sousedil (čněl do výše 322 m n.m.). Charakterem nijak nevybočoval z řady ostatních pálavských vápencových vrchů.Dnes byste ho hledali marně. Zůstala po něm díra v zemi, lemovaná ze tří stran lomovými stěnami. Jen na pár místech se zachovala stepní vegetace na hranách lomu.Těžba zde skončila až v druhé půlce 20. století. V roce 2004 došlo i k zastavení čerpání podzemní vody a lom se jí začal pozvolna plnit. Postupně se tak na místě lomu vytvořilo 2 ha velké neprůtočné jezero s maximální hloubkou okolo 10ti metrů. Voda v lomu byla zpočátku křišťálově čistá. To ovšem nevydrželo dlouho. Na kvalitě vody v lomu se významně podepsala činnost člověka. Kromě toho, že se místo stalo oblíbeným přírodním koupalištěm, neušlo ani pozornosti vyznavačů sportovního rybářství. Dvouhektarové jezero a bez ryb? Věčná škoda... Záhy po nastoupání vody se v lomu začaly objevovat první „vlaštovky“. Zanedlouho už lom obývala pestrá směsice druhů ryb. A jak vlastně vysazené ryby zhoršily kvalitu vody v lomu?Predační kaskádaJedním z měřítek kvality vody je její průhlednost. Tu ovlivňují, kromě zvířených sedimentů, především vodní mikroorganismy jako jsou sinice a řasy. Čím více tělíček těchto tvorů ve vodním sloupci najdeme, tím horší je průhlednost. A vysazené ryby přispěly právě k rozmnožení sinic a řas (tzv. fytoplanktonu).Mezi rybami najdeme druhy specializované na různou potravu. Některé dávají přednost rostlinám (jako např. amur), jiné upřednostní kousek masa (štiky, sumci atd.). Mnoho druhů se živí planktonem, ve velkém požírají především malé vodní korýše – buchanky, perloočky apod. Tito drobouncí příbuzní raků se vznášejí ve vodním sloupci a potravou jsou jim ještě drobnější jednobuněčné řasy a sinice, viníci snížené průhlednosti vody.Vysazené planktonofágní ryby vyžraly buchanky, perloočky a další zooplankton. Řasám a sinicím tak nic nebránilo v prudkém rozvoji a voda v lomu se začla „kazit“. Vysoká návštěvnost lomu s sebou přinesla i zvýšený přísun živin do vody, která byla jinak na organické látky velmi chudá. Dostatek živin pak jen umocnil rozvoj fytoplanktonu.Jak z toho ven? Kupodivu by měly pomoct dravé ryby. Správa CHKO Pálava plánuje podpořit stávající populaci dravců v lomu. Možná se to na první pohled nejeví zrovna jako logický krok.Kouzlo tohoto řešení spočívá v pojmu „predační kaskáda“, známém z ekologie. Dravé ryby se pustí do ryb planktonofágních. Úbytek planktonofágních ryb umožní namnožení perlooček, buchanek a dalšího zooplanktonu. No a namnožený zooplankton zase v konečném důsledku „zatočí“ se sinicemi a řasami. Výsledkem by měla být opět čistá, průhledná voda. V ideálním případě – v reálném světě to tak jednoduché nebude. Přísun živin se nikdy nepodaří omezit natolik, aby příležitostně nedocházelo k rozvoji nežádoucího fytoplanktonu. Nicméně toto opatření by mělo přispět k alespoň částečnému zlepšení kvality vody.Další zajímavosti územíAčkoliv lokalita vznikla destruktivní činností člověka, rozhodně není biologicky nezajímavá. Kromě zbytků stepní vegetace na okrajích lomu i na nezatopené etáži tu najdeme i postupně se rozvíjející litorální (pobřežní) vegetaci. Lomové stěny jsou cenným biotopem skalní vegetace, plžů, pavouků a poskytují také chráněný prostor pro hnízdění ptákům, jako je výr velký nebo rorýs obecný. Více se o území dozvíte např. z plánu péče (viz odkaz níže).Pavel Dedek ústřední seznam ochrany přírodyhttp://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=14299plán péče o PP Lom Janičův vrch PP_PP_Lom_Janicuv_vrch_2020_2025_komplet-schvaleny.pdfe-Věstník Správy CHKO Pálava - téma PP Lom Janičův vrche-Vestnik_SCHKO_Palava_2014_02.pdf
