Jestřebské slatiny

Slatinné a přechodové rašeliniště v nivě Robečského potoka s četnými vodními plochami s mokřadními a lučními společenstvy vzácných mokřadních makrofyt, zejména vápnitých slatinišť svazu Caricion davallianae, nevápnitých mechových slatinišť, vegetace vysokých ostřic, rákosin eutrofních stojatých vod, makrofytní vegetace vodních toků, vlhkých pcháčových luk, vlhkých tužebníkových lad, střídavě vlhkých bezkolencových luk, aluviálních psárkových luk, mezofilních ovsíkových luk a kostřavových trávníků písčin; přirozené lesní porosty tvořené zejména společenstvy mokřadních vrbin, mokřadních olšin, rašelinných brusnicových borů, boreokontinentálních borů a štěrbinové vegetace silikátových skal a drolin; vzácné a ohrožené druhy rostlin, zejména populace druhů hlízovce Loeselova (Liparis loeselii), popelivky sibiřské (Ligularia sibirica), prstnatce českého (Dactylorhiza bohemica), tučnice české (Pinguicula bohemica), prstnatce plamatého (Dactylorhiza maculata), kohátky kalíškaté (Tofieldia calyculata), bahničky chudokvěté (Eleocharis quinqueflora), ostřice dvoudomé (Carex dioica), vrby plazivé (Salix repens) a vláskatce tajemného (Trichomanes speciosum), včetně jejich biotopů; vzácné a ohrožené druhy živočichů, zejména populace druhů skokana skřehotavého (Rana ridibunda) a zmije obecné (Vipera berus), včetně jejich biotopů

Flóra: Jestřebské slatiny jsou výjimečné především výskytem tzv. endemitních druhů rostlin. Jde o rostliny, které rostou v rámci svého areálu rozšíření pouze v této jediné lokalitě na světě. Endemitem je orchidej prstnatec český a masožravá tučnice česká. Tato nenápadná rostlinka má drobný fialový kvítek a přízemní listovou růžici. Kořist loví listy, které má pokryté lepkavým sekretem. Jakmile se přilepí nějaký drobný hmyz, list se začne pomalu stáčet, až je kořist v listu uvězněna a postupně natrávena.V dosud hojném počtu zde roste i vzácný hlízovec Loeselův. Je to malá nenápadná orchidej, která přežívá v ČR už jen na několika málo lokalitách.Jestřebské slatiny jsou známé i díky výskytu popelivky sibiřské. Tato statná žlutě kvetoucí rostlina je řazena mezi tzv. glaciální relikty - prokazatelně tu rostla i v době ledové.  

Fauna: Jestřebské slatiny jsou domovem mnoha vzácných druhů z řad bezobratlých i obratlovců. Lokalita je oblíbeným stanovištěm zmije obecné i užovky obojkové, zaslechnout tu můžeme i skokany skřehotavé. Na jaře zde můžeme pozorovat jeřáby popelavé, kteří se před hnízděním namlouvají pozoruhodnými zásnubními tanci.

Neživá příroda: V nivě Robečského potoka ve sníženině mezi obcí Provodín a Jestřebí se díky vysokému zamokření vytvořila mocná slatinná vrstva. Toto specifické prostředí je domovem řady chráněných druhů rostlin a živočichů. Území je ale dlouhodobě negativně ovlivněno odvodňováním, které tu systematicky probíhá už od 19. století.

Péče: Cílem péče je stabilizace mokřadních a rašelinných společenstev, omezení šíření rákosu a náletových dřevin.