Ropice

Flóra: V lesních porostech přírodní rezervace Ropice převažují acidofilní bučiny v mozaice s mladými, stanovištně nepůvodními smrčinami (celkem 52 %). Smrčiny včetně přírodě blízkých porostů 6. lesního vegetačního stupně zaujímají cca 36 % území. Mozaika biotopů je zastoupena rozsáhlou horskou bučinou, kde se jednotlivě vyskytuje jedle bělokorá (Abies alba), javor klen (Acer pseudoplatanus), ojediněle i javor mléč (Acer platanoides) a lípa srdčitá (Tilia cordata). Tyto dřeviny ostrůvkovitě zmlazují. Přítomnost starých javorů v kombinaci s přirozeným obohacováním živin na prameništích podmiňuje maloplošný výskyt květnatých bučin. Mozaiku lesních biotopů dále tvoří vzrostlý porost horské smrčiny v hřebenových partiích PR, kde na balvanitých sutích 6. lesního vegetačního stupně (nejvíce nad loveckou chatou Skaliny) převládá smrk ztepilý (Picea abies), jednotlivě pak jedle bělokorá (Abies alba) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Jedle i jeřáb zde hojně zmlazuje. V podrostu acidofilních bučin asociace Luzulo-Fagetum převládá brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa) a kapraď samec (Dryopteris filix-mas). Dále zde roste např. bika hajní (Luzula luzuloides), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), papratka samičí (Athyrium filix-femina), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), šťavel kyselý (Oxalis acetosella) a hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea). V květnatých bučinách asociace Asperulo–Fagetum roste hojně kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), dále např. ostřice lesní (Carex sylvatica), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), svízel vonný (Galium odoratum), zběhovec plazivý (Ajuga reptans), sasanka hajní (Anemone nemorosa), dymnivka dutá (Corydalis cava), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), pitulník horský (Galeobdolon montanum), rozrazil horský (Veronica montana), violka lesní (Viola reichenbachiana), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), kapraď rezavá (Dryopteris borreri) a kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana).V podrostu rozvolněné horské smrčiny v hřebenových partiích dominuje brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), méně pak kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), papratka samičí (Athyrium filix-femina), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), šťavel kyselý (Oxalis acetosella) a žebrovice různolistá (Blechnum spicant). Na území PR byly zjištěny další regionálně významné montánní a submontánní druhy, jako např. mléčivec alpský (Cicerbita alpina), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum) a pérnatec horský (Lastrea limbosperma). Nejvýznamnější je nález kozlíku trojeného (Valeriana tripteris) v části PR Ropice II, zajímavý je také výskyt sněženky podsněžníku (Galanthus nivalis) v části Ropice I. a kýchavice bílé Lobelovy (Veratrum album subsp. lobelianum).Na podmáčených a na živiny bohatších stanovištích jsou typické další druhy, jako např. česnek medvědí (Allium ursinum), řeřišnice křivolaká (Cardamine flexuosa), pcháč bahenní (Cirsium palustre), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), vrbina hajní (Lysimachia nemorum), devětsil bílý (Petasites albus), devětsil lékařský (Petasites hybridus), krtičník žláznatý (Scrophularia scopolii), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), vrbovka horská (Epilobium montanum), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), na lesních prameništích vzácně také oměj pestrý (Aconitum variegatum).Na území PR Ropice bylo dosud zaznamenáno 75 druhů mechorostů, z toho 26 játrovek a 49 mechů. Zajímavý je výskyt játrovek kýlnatky zavlažované (Scapania irrigua) a palčice vykrojené (Tritomaria exsecta), které patří v Beskydech ke druhům vzácným a vyskytujícím se jen v nenarušených biotopech. K nejzajímavějším mechům patřímalozubka vlasovitá ( Brachydontium trichodes), druh hodnocený v ČR jako blízký ohrožení a zařazený do Červené knihy EU. Jedná se o velmi drobný mech rostoucí na stinných vlhkých kamenech podél potoků a ve stinných údolích. Zajímavý je také epilitický mech kápěnka ohnutá (Seligeria recurvata), miniaturní skalní druh vázaný na stinné kyselé skalky nebo balvany.

Fauna: Z hlediska ochranářského významu jsou v PR Ropice nejdůležitější skupinou ptáci. V území bylo zaznamenáno celkem 62 druhů, z toho za druhy hnízdící lze v současné době považovat 46 druhů. Z celkového počtu všech zjištěných jich je 19 zařazeno mezi zvláště chráněné podle zákona, 9 druhů je předmětem ochrany v Ptačí oblasti Beskydy a 14 druhů je zařazeno v příloze 1 směrnice o ptácích č. 709/409 EHS. K nejvýznamnějším patří druhy s vazbou na původní pralesovité porosty bučin a jedlobučin a také lesní kurové preferující spíše horské smrčiny. Jedná se o puštíka bělavého (Strix uralensis), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), lejska malého (Ficedula parva), holuba doupňáka (Columba oenas) a žlunu šedou (Picus canus), z kurovitých je to tetřev hlušec (Tetrao urogallus) a jeřábek lesní (Bonasa bonasia).Z dalších druhů je také významný výskyt lejska bělokrkého (Ficedula albicolis), datla černého (Dryocopus martius), krkavce velkého (Corvus corax), ostříže lesního (Falco subbuteo), včelojeda lesního (Pernis apivorus), sluky lesní (Scolopax rusticola) a kosa horského (Turdus toquatus). Několikrát byl pozorován i čáp černý (Ciconia nigra). Druhovou diverzitu ptáků zvyšuje přítomnost pasek, z typických druhů lze jmenovat lindušku lesní (Anthus trivialis), budníčka většího (Phylloscopus trocchillus), hýla obecného (Pyrrhula pyrrhula), mlynaříka dlouhoocasého (Aeghitalos caudatus), strnada obecného (Emberiza citrinela) a pěnici hnědokřídlou (Sylvia communis). Z obojživelníků je lokálně hojný mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), vzácně se objevuje kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). S ohledem na zajímavou geomorfologii území s přítomností pseudokrasových jeskyní a přirozených lesů s doupnými stromy lze očekávat výskyt zajímavých druhů letounů. Poměrně rozsáhlé území PR Ropice je také prokazatelně součástí trvalého biotopu všech tří velkých šelem - medvěda hnědého (Ursus arctos), rysa ostrovida (Lynx lynx) a vlka (Canis lupus).

Neživá příroda: Geologický podklad je tvořen flyšovými komplexy slezské jednotky flyšového pásma Vnějších Západních Karpat. Vlastní území PR Ropice je budováno godulským souvrstvím dílčího godulského příkrovu slezské jednotky. Na většině plochy PR (vrcholová oblast a svahy) dominuje hrubě rytmický flyš s glaukonitickými pískovci (s mocností až řádově v metrech) středního oddílu godulského souvrství (turon). Pouze nejnižší partie území (údolní zářezy v dolní části severních svahů) buduje drobně a středně rytmický flyš spodního oddílu godulského souvrství (turon-cenoman). Vrstvy se uklání pod malým úhlem směrem k jihu a jihovýchodu. Výchozy flyšových souvrství jsou v PR relativně časté a lze je studovat na skalních stěnách v sesuvné oblasti na severních svazích Ropice a v korytě Ropičanky. Masiv Ropice je prostoupen hustou sítí zlomů, z nichž nejvýznamnější jsou zlomy směru Z-V a SV-JZ; na skalní stěně v lokalitě Skaliny bylo identifikováno tektonické zrcadlo (zlomová plocha). Kromě zlomů je střední oddíl godulského souvrství prostoupen extrémně hustou sítí puklin.