Charakteristika lokality:
Lokalita zaujímá území u soutoku Odry a Olše severně od Starého Bohumína na hranicích s Polskem.
Neživá příroda:
Geologie: Podle Culka (Culek 1995) je Ostravská pánev převážně budována kvartérními, v aluviích větších vodních toků i neogenními sedimenty – glacifluviálními štěrky a písky, případně smíšeným materiálem morén, které jsou většinou kryty pláštěm nevápnitých, často pseudoglejových sprašových hlín. Dosti velký rozsah mají sedimenty nivní a podél vodních toků štěrkopískové terasy. Hlubší geologické struktury jsou tvořeny horninami uhlonosného karbonu. Vlivem antropogenní přeměny však na mnoha místech převládají na povrchu antropogenní sedimenty. Geomorfologie: Zájmové území spadá podle Demka (Demek 1987) do provincie Západní Karpaty, soustavy Vněkarpatské sníženiny, podsoustavy Severní Vněkarpatské sníženiny, celku Ostravská pánev, okrsku Antošovická rovina. Reliéf: Území je rovinaté, jedná se o část údolní nivy řeky Odry. Terénní nerovnosti jsou buď antropogenního původu (hráze, navážky, skrývky zemin, štěrkovny, komunikace), případně vznikly hloubkovou erozní a naopak i sedimentační činností vody – výmoly, náplavy, protržení meandru, zbytky sítě slepých ramen aj. Nadmořská výška se pohybuje okolo 197 m n. m. Pedologie: Podle Culka (Culek 1995) se vyvinuly podél toků Ostravské pánve, které nepramení v Karpatech, typické fluvizemě (zde Odra) a podél toků tekoucích z Karpat (k nimž náleží Olše) typické fluvizemě. Krajinná charakteristika: Přirozeně meandrující řeka Odra s místy rozsáhlými štěrkovými a písčitými náplavy, lemovaná převážně měkkým luhem nížinných řek tvoří přirozenou hranici s Polskem.
Kvalita a význam:
Úsek Odry v zájmovém území je jedinečný zachovalostí dynamiky říčního systému. Břehy lemují zachovalé lužní lesy se zmlazujícím topolem černým. Na náplavech hnízdí kulík říční (Charadrius dubius) a pisík obecný (Actitis hypoleucos). Ve svislých stěnách si hloubí hnízdní nory ledňáček obecný (Alcedo atthis) a břehule obecná (Riparia riparia). Vyskytují se zde také naturové druhy páchník hnědý (Osmoderma eremita), modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a ohniváček černočárný (Lycaena dispar), lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus). Slepé rameno Odry u Starého Bohumína-Šunychlu je významnou lokalitou pro hořavku duhovou. V současnosti chybí submerzní vegetace vhodná pro piskoře pruhovaného.
Omezení:
Zamezit plánovaným regulacím toku a stavbě průplavu a zachovat tak stávající vodní režim. Je nutné mechanické i chemické odstraňování a redukce náletových, invazních a geograficky nepůvodních dřevin a rostlin (zejména křídlatky podél toku Odry). Dále zamezit kácení lužních porostů podél toku. Pro zachování populace páchníka hnědého je nezbytné ponechávat v porostu i mimo něj všechny prospívající, poškozené či odumírající listnaté dřeviny s dutinami a průměrem kmene nad 50 cm. Pro ochranu lesáka rumělkového je nutné v rámci území zachovat pralesovitý charakter luhů a vyvarovat se jakéhokoliv odstraňování poškozených, odumírajících či odumřelých stojících či padlých dřevin. Pro ochranu hořavky duhové je důležité ponechat vodní tok přirozenému vývoji. Neprovádět odstraňování říčních sedimentů důležitých pro vývoj vodních mlžů. Pro podporu populace kuňky žlutobřiché vybudovat několik nových tůní. Je nutné upravit rybí obsádku ve vodní nádrži Malý Kališčok tak, aby byla zajištěna dostatečná plocha litorálů a submerzní vegetace. Část pozemků v oblasti Kopytova vedených v katastru nemovitostí jako trvalé travní porosty je v současné době rozorána a zemědělsky obhospodařována. Bude vhodné tyto pozemky opětně zalučnit a omezit tak splachy hnojiv z polí.
Péče:
Jako nejzávažnější ohrožení se v současné době jeví projektovaná regulace Odry. Na protržený meandr byl zpracován projekt (Sáblík 1999), dle něhož by měla být průtrž koryta řeky zasypána. Nové koryto Odry s klasickým lichoběžníkovým profilem zpevněné těžkým kamenným záhozem by mělo být přeloženo jižněji do trasy plánovaného průplavu, navazujícího na zkanalizované koryto Odry v Polsku pod soutokem s Olší. Na tento projekt bylo zpracováno biologické hodnocení s negativním závěrem (Koutecká et al. 2001). Výhledově je bezpochyby nejzávažnějším zásahem do území plánovaná stavba kanálu (průplavu) přes meandry Odry, zakomponovaná do územních plánů všech úrovní, mj. ÚP sídelního útvaru Bohumín z r. 1998 (změna č. 1 je ze 14. 12. 2000, změna č. 2 má platit od konce 08/2002). Tato stavba by zcela zničila jedinečný fenomén nejníže ležícího meandrujícího úseku Odry v ČR, včetně větší části lužních lesů. Dalším závažným negativním jevem je ruderalizace krajiny, způsobená před r. 1989 intenzívní zemědělskou velkovýrobou, v 90. letech naopak její absencí (rozšiřování plevelů z rozsáhlých úhorů). Při zpětném zornění pozemků u Kopytova v r. 2001 byly zničeny zbytky aluviálních luk. Závažným problémem je i invaze nepůvodních druhů rostlin, zvláště křídlatek (Reynoutria japonica, velmi pravděpodobný je i výskyt Reynoutria x bohemica), které zasahují nejen břehové porosty, ale místy plošně i lužní lesy. Likvidace křídlatek by však byla obtížná nejen vzhledem k značnému rozsahu zasažených lokalit ve studovaném území, ale i vzhledem k jejímu masovému rozšíření ve vyšších částech povodí Odry i Olše. Zásadním negativním jevem je vykácení větší části břehových porostů správcem toku podél Olše, které způsobilo mj. invazi ruderálních druhů (zvl. křídlatky).
