Charakteristika lokality:
Lesní komplex ležící asi 1 km jižně od Kopřivnice.
Neživá příroda:
Geologie: Na geologické stavbě se podílejí převážně terciérní bašské vrstvy (pískovce s rohovci, jílovce, slínovce) a kvartérní kamenitohlinité sedimenty. Na západním svahu Pískovny vyniká blok štramberských vápenců (tzv. Raškova vyhlídka) z období tithon- berrias. Geomorfologie: Území leží v celku Podbeskydská pahorkatina, podcelku Štramberská vrchovina, okrsku Šostýnské vrchy. Reliéf: Geomorfologický celek Červený kámen (690 m n. m.) s navazujícími kótami Pískovna (583 m n. m.) a Holý vrch (487 m n. m.) tvoří výraznou dominantu prudce se zvedající z niv řeky Lubiny a říčky Kopřivničky. Pedologie: V území převládají asociace ilimerizovaných půd přírodních, zemědělsky zkulturněných a asociace hnědých lesních půd přírodních. Krajinná charakteristika: Členitý lesní komplex patřící do Šostýnských vrchů.
Kvalita a význam:
Porosty jsou zařaditelné k asociacím Lunario-Aceretum a Mercuriali-Fraxinetum. Na ekosystém suťových lesů je vázán výskyt ohrožených a vzácných druhů.
Péče:
Celé území je pod mírným vlivem turistického ruchu a sportovního vyžití obyvatel přilehlého města Kopřivnice a okolí (běžná turistika podpořená také nově vybudovanou naučnou stezkou). Vrcholová kóta Červeného kamene je startovacím místem paraglidingistů. Luční společenstva jsou pravidelně udržována extenzivní pastvou nebo sečí. V případě zanedbání managementu hrozí rychlejší degradace invazí konkurenčních druhů přiléhajících lesů či pasek - sadeč konopáč (Eupatorium cannabinum, třtina křovištní (Calamagrostis epigejos). Největší antropický tlak se však projevuje v lesním hospodářství. Přeměna původních cenných bučin a částečně suťových lesů na smrkové monokultury či lesy s vyšším podílem smrku vede k degradaci bylinného patra. Řada pasek vznikla v roce 2000 a 2001 smýcením cenných lesů a v současné době jsou zalesněny smrkem nebo místy modřínem. Bylinné patro původního listnatého lesa zůstává ještě pestré, v průběhu několika málo let bude potlačeno přemnoženým ostružiníkem. Pokud se tímto způsobem bude pokračovat i nadále, hrozí likvidace lesů L4, L5.1 a L5.4 v prostoru celého území.
