Charakteristika lokality:
Kaňon a tok řeky Chrudimky s přilehlými loukami, 1 km severně od Nasavrk, mezi Křižanovickými přehradami.
Neživá příroda:
Geologie: Hluboké skalnaté údolí v tvrdých krystalických horninách železnohorského (nasavrckého) plutonu, které tvoří žuly nasavrckého a žumberecko-křižanovického souvrství a nepatrně je zastoupeno gabro. Půdy jsou mělké, slabě kyselé, od iniciálních stádií až k rankerovým kambizemím. Strmé údolí má severojižní směr se svahy pokrytými sutěmi, skalními výchozy a mrazovými sruby. Chrudimka má v horní části území směr toku západo-východní a pak se prudce stáčí k severu. Koryto je kamenité, tok je vyrovnaný a chladný. Západní část území tvoří jen tok řeky Chrudimky, v severní části je území tvořeno tokem řeky a přilehlými svahy údolí s přírodě blízkými lesními komplexy, včetně starých dutých stromů. Geomorfologie: Povodí říčky náleží do celku Železných hor a podcelku Sečská vrchovina. Reliéf: Hluboko zaříznuté údolí se skalnatými svahy. Území je charakteristické mnoha geomorfologickými jevy (mrazové sruby, suťová pole, kamenná moře). Pedologie: Nejčastěji se vyskytují naplavené fluvizemě, ale i gleje. Místy sahají až ke korytu řeky i rankery suťového lesa. Krajinná charakteristika: Členité skalnaté údolí Chrudimky a přilehlých přítoků v komplexu smíšených lesů. V západní části navazují na tok louky nad Českými Lhoticemi.
Kvalita a význam:
V minulosti byly na řece Chrudimce vybudovány přehrady Seč, Seč II., Křižanovice a Křižanovice II. Tak byla všechna kaňonovitá údolí na této řece zatopena. Jediným dochovalým místem s tímto typem údolí je Krkanka a Strádovské peklo. V území je velké množství geomorfologických jevů, které nemají v širším okolí obdoby (vodopád, kamenné moře, suťová pole, mrazové sruby apod.) Celý přírodní komplex tak zahrnuje velké množství různých typů stanovišť, které již dnes hostí pestrou škálu společenstev rostlin a živočichů. Ačkoli jsou místy znatelné porosty smrku, je již v plánu péče pro jednotlivé dotčené přírodní rezervace plánováno s postupnou změnou druhové skladby na přírodě blízkou. Roste zde lilie zlatohlavá (Lilium martagon), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), jmelí bílé jedlové (Viscum album subsp. abietis), kociánek dvoudomí (Antennaria dioica), sleziník severní (Asplenium septentrionale), čarovník alpský (Circaea alpina), jestřábník hroznatý (Hieracium racemosum), hruštice jednostranná (Orthilia secunda), ožanka lesní (Teucrium scorodonia). K živočichům patří vranka obecná (Cottus gobio), plotice obecná (Rutilus rutilus), ještěrka obecná (Lacerta agilis), výr velký (Bubo bubo), holub doupňák (Columba oenas), lejsek lesklý (Ficedula parva), l. černohlavý (F. hypoleuca), datel černý (Dryocopus martius), žluna zelená (Picus viridis), skorec vodní (Cinclus cinclus), ledňáček říční (Alcedo atthis), ze savců zde žije jezevec lesní (Meles meles), veverka obecná (Sciurus vulgaris), kuna lesní (Martes martes), plch velký (Glis glis) aj. Byl zde zaznamenán také výskyt myšky drobné (Micromys minutus). Zajímavou skupinou jsou i měkkýši , kteří se udrželi v inverzní poloze údolí a dosahují zde nejnižších míst výskytu v Čechách. Někteří z nich jsou vázáni na skalnaté sutě. Mezi takové patří vrásenka pomezní (Discus ruderatus), závornatka křížatá (Clausilia cruciata), skelnička Vitrea subrimata, žebernatěnka drobná (Ruthenica filograna), hrotnice obrácená (Balea pervesa) a další. Početně nadregionálně významné území pro vranku obecnou (Cottus gobio), který je předmětem ochrany. Regionálně významné území pro páchníka hnědého (Osmoderma eremita) a v nepočetném topodemu taktéž mihule potoční (Lampetra planeri).
Omezení:
Ochrana vranky obecné je v přímé souvislosti s trvalou kontrolou čistoty vod a se zamezením necitlivých technických zásahů do koryt toků a jejich substrátu. Je třeba: - vyvarovat se především zahlubování a zpevňování koryt, a také těžby štěrku, - uchovat v toku klid v průběhu března až dubna, kdy dochází k rozmnožování a vývoji raných stadií vranek, - je-li část lokality poškozena nevhodnými úpravami, tyto uvádět do přírodě bližšího stavu (především tvorbou rozmanitého dnového substrátu s převahou omletých kamenů a štěrku), - důsledně dodržovat předepsaný průtokový režim při odběru vody z toku. Rozhodně nesmí docházet k výstavbě nepřekonatelných migračních bariér a tvorbě vzdutí, jež by zabraly plochu stávajících proudných úseků. Z rybářského pohledu je na většině území možné ponechat stávající hospodaření s přihlédnutím k velikosti a početnosti nasazovaných lososovitých ryb tak, aby nevyvíjely na vranky příliš silný predační tlak.
Péče:
Bylinný podrost je značně narušen chovem mufloní zvěře ve Slavické oboře (část muflonů v minulosti utekla z obory a dodnes žijí na úbočích řeky Chrudimky mimo oboru. V plánech péče pro PR Strádovské peklo a pro PR Krkanka je zakotvena ochrana náletu a dosadba původních dřevin. Zároveň se předpokládá usměrnění chovu zvěře a jejího početního stavu. Díky lesnímu hospodářství jsou alespoň částečně přístupná místa nevhodně zalesněna jehličnatými dřevinami (smrk, borovice lesní). Již od počátků trampingu byla část údolí Chrudimky zvaná Krkanka a Strádovské peklo velice navštěvovaná a v části Krkanka tak vznikalo mnoho trampských osad, jejichž pozůstatkem jsou dodnes využívané chaty. Pro vranku obecnou: zranitelnost minimální. Nelze vyloučit zcela výjimečné havárie typu požárů, znečištění toku apod. Pro páchníka je nutné zachovat staré stromy. Je důležité nevypalovat a neasanovat dutiny stromů a mrtvé staré stromy neodstraňovat, ale ponechat na lokalitě.
